Odpíchnout se můžeme od toho, jaká je minimální rozloha kuchyně. Je to normovaný údaj, který jasně odlišuje od poctivých kuchyní maloformátové kuchyňské kouty (kk). Za kuchyň je považována samostatná obytná místnost, která je svým vybavením a vnitřním uspořádáním určena k přípravě jídel. Kuchyňský kout je součástí obytné místnosti, a není oddělen zdí. Současně platí, že kuchyň menší než 8 m2 není považována za obytnou místnost, je stále vedena jako kuchyňský kout. To až budete třeba koukat do inzerátů realitek. Samostatná místnost – kuchyň – musí mít podle norem nejméně 5 m2. To je ale skutečně minimalistická mikro-kuchyň, v níž opravdu není k hnutí. Čím více místností v domě nebo bytě máte (a tedy, čím více obyvatel tu žije), tím větší by měla být.U bytů se 4 obytnými místnostmi je minimální plocha kuchyně 6 m2, tam kde je obytných místností víc než čtveřice, by kuchyně měla být větší 8 m2. Pořád jsou to ale jen bolavá tabulková minima. Rostou, když je součástí kuchyně i prostor pro jezení. U bytů se 4 obytnými místnostmi by už kuchyně s jídelním koutem měla měřit (12) 14 m2. A pokud má kuchyň splývat s obývacím pokojem, mělo by těch metrů rozlohy tabulkově být 16 -18 m2. Zapojit můžete ještě jeden kvalifikovaný odhad zkušených architektů: ti si dávají záležet na tom, aby se prostor společenských místností (kuchyně, jídelny, obývacího pokoje) dohromady pohyboval v optimu 45-50 m2. Co uberete u jedné ze společenských místností, přidáte u další, ale zachováváte rovnováhu. Zrovna na kuchyni byste přitom šetřit neměli, je srdcem domu.Slávu na malém prostoru budoucí nové kuchyně pochopitelně neuděláte bez chytrého plánování. Hodně přitom pomůže, když využijete linky lomené (do tvaru písmene L, U) nebo do uspořádání zakomponujete ostrůvek. Řešení přívodu vody, provedení odpadů, rozvodů elektřiny přitom podřizujte svému plánu kuchyně, ne budoucí kuchyň již existujícím sítím. Je to past, která vás nikam kupředu neposune.Dodržet musíte ještě jedno pravidlo norem: před kuchyňskou linkou by měl být volný prostor o délce nejméně 100-110 cm. To už stávající obrys plochy kuchyně začíná vyplňovat. Dalším údajem je totiž typizovaná hloubka kuchyňské linky. Standard je 60 cm, může být i drobet víc. U ostrůvků (přístupných ze stran) je to 120 cm. Pokud uberete z typizované hloubky kuchyňské délky, nebo zkrátíte normovaný prostor před linkou, vytváříte krajně nepraktický a stísněný prostor. Nedělejte to. A nezapomeňte propočítat optimální vzdálenosti kuchyňského trojúhelníku/čtverce: vzdálenost mezi jejich vrcholy by neměla být menší než 120 a ne větší než 270 cm. Sedí vám to? Výtečně! Zvládli jste to nejtěžší. Teď už vás totiž další tabulková čísla budou mít jen podobu doporučení, povedou vás, ale nebudou tak direktivní. Protože čí je kuchyň? Vaše! A kdo v ní bude čarovat? Vy! Proto by měly následující parametry sedět hlavně vám. Příkladem je zrovna optimální výška kuchyňské linky, respektive hrany pracovní desky. Jasně - „mělo by to být“ něco mezi 80-90 cm. Ale jde o vás a vaše pohodlí. Třeba jste k dokonalosti narostli do větších proporcí, možná jste vzrůstem maličkatí. Nevadí to.Výšku kuchyňské linky stanovíte tak, že se k ní (tam, kde jednou bude stát) těsně postavíte, a připažené ruce ohnete v lokti, s dlaněmi směřujícími nad onu budoucí linku. Linka by měla být tak vysoká, abyste ji měli cca 5-20 cm pod dlaněmi. Značí to, že na pracovní ploše budete mít všechno v dosahu a pod kontrolou, nebudete se zbytečně předklánět ani hrbit. Což je u pracovní plochy, která má v kuchyni tu nejvyšší prioritu, opravdu zásadní. Jde o ergonomii pracovního prostoru, o tom, jak budete namáhat své kosterní (bederní) svaly, klouby zápěstí, lokte. U sporáku je to trochu jiné. Od linie nastavené pracovní desku byste měli zamířit trochu níž. Zhruba o 10 cm. To abyste nemuseli do hrnců nahlížet, a mohli jste pohodlně míchat (s volným zápěstím). A zhruba o 10 cm nahoru od pracovní desky byste měli vést úsek se dřezem. To abyste nenadělali potopu a nemuseli ruce nořit příliš hluboko do dřezu. Pak by vás bolela záda a ramena. Možná vám to zahoupání přijde zbytečné a raději byste vše stejně rovné, jako když střelí. Pak ale můžete ztrácet vteřiny času, které udělají v součtu měsíce. Ergonomie ladí prostor, a hodí se jí naslouchat. Tedy varnou plochu níže, mycí plochu výše, než je pracovní deska.Se zacelením do roviny bychom měli brzdit i u soklu kuchyňské linky. Chodidla totiž mají trochu přesah, a tak bychom na to měli myslet, aby se nám v kuchyni dobře stálo. Jasně, kdyby byla zarovnaná kuchyňská linka až podlaze, šetřilo by nám to na nepořádku, usazovaných nečistotách a lépe by se to uklízelo. Ale nestojí to za to, abychom se museli při práci nad prostor houpavě naklánět. Výška soklu by měla být mezi 10-15 cm. Počítejte i s tím, že nejrůznější úchyty na dvířkách linky by měly být řešeny tak, aby nečněly do prostoru a nezasekávali jste se o ně. Parametry délek se odvíjí pochopitelně od toho, kolik prostoru vaše kuchyně může nabídnout. U pracovní plochy byste ale neměli jít pod 70 cm (to jste vlastně vy sami na šíři ramen), ale optimum je 120 cm, a klidně to může být i o něco víc. Po obou stranách varného místa si vyšetřete nejméně dalších 30 cm. Aby bylo kam hrnec z plotny odložit. Z daného uspořádání se dá odvodit, že sporák do rohu místnosti prostě nepatří. A praktické není hned vedle varné desky postavit dřez.Kolik místa navíc potřebuje dřez? Počítejte mezi 45 – 80 cm. A k tomu rovněž 30 cm z každé strany, ale nejspíš víc. Záleží na provedení (jedno či dvou dřez), a jak budete řešit sušení nádobí. Pokud počítáte s odkapávačem, je to prostor, který byste neměli započítávat do pracovní plochy. Jinak se v tom nehnete. Optimální hloubka dřezu je 20 cm. Jak vysoko dávat hygienizačního obklad, která se bude snadno čistit (když na něm ulpí skvrny nebo mastná pára)? Vyplatí se, když to bude něco okolo 50-70 centimetrů nad linií pracovní desky. Přímo nad varnou plochou to ale klidně můžete vytáhnout až ke stropu. Tam se totiž budou nečistoty usazovat neustále. Standardem moderní kuchyně je dnes už digestoř, lapající horký vzduch a páry. U kuchyně - samostatné místnosti - která je dobře odvětrávaná, to životní nezbytnost vyloženě není. Pokud ale máte kuchyni napojenou na další prostor, je to už skoro nutnost. I kvůli vlhkosti, plísním. Spodní hrana digestoře by měla být usazena nad sporákem 65 cm (pokud fungujete na elektřinu) anebo 70-75 cm (pokud ohříváte na plynu).Trouba na pečení? Klasikou je umístění horní hrany dvířek do 90 – 110 cm. Ale že má být za každou cenu při zemi, to už se dnes nenosí. Moderní uspořádání kuchyně nahrává spíše tomu, aby byla ve výšce pasu, aby se do ní dobře koukalo a nemuseli jste se k ní předklánět. Kuchyňské elektrospotřebiče by se měly nacházet v úrovni pracovní desky, mikrovlnka ale může být usazena klidně výš. Nevadí to. Limitem výšky v kuchyni je pak naše vlastní výška. To, kam už jen dohlédneme, ale nedosáhneme. Proto je horní hranicí obvykle 190 cm, i když profil kuchyňských linek nabízí i větší výšky. Samozřejmě, zbytečně vysoko nebudeme dávat věci, které používáme nejčastěji. Výška linky a osazení polic, skříněk (odvíjí se od toho, abyste mohli dovnitř a přitom se při práci nepraštili do hlavy) pak definuje jejich hloubku. Obvykle je to kolem 20-35 cm, abychom pohodlně dosáhli. Důležité je i provedení jejich přístupu či otevírání - policové jsou bez, s dvířky nebo se zásuvkami. Experimentovat můžete i s variacemi na roletové, posuvné, výsuvné, výklopné, sklopné systémy. Pokud máte pracovní desku širší nad doporučených 60 cm, získáváte tím prostor k práci i při otevřených skříňkách.Teď ještě finále: jde otevřít skříňky umístěné v rozích tak, aby si nepřekážely? Jak moc zablokuje otevřená trouba pohyb v kuchyni? Nestojí umyté nádobí vedle sporáku? Necáká voda ze dřezu na elektrospotřebiče? Dokážete se v prostoru vykresleném vaší fantazií a číselnými parametry zorientovat? Vašeho kuchyně pro radost je už skoro hotová.
