Energie na vytápění jsou zásadním tématem posledních let a nejvíce pak posledního roku a půl, kdy nastala energetická krize a ceny za elektřinu a zemní plyn vylétly doslova do nebes. Navíc nemůžeme v dohledné době čekat změnu k lepšímu. Úspory energií jsou prostě nezbytností, kterou se ohání i úřady a tlačí na nás dost masivně. Například od září letošního roku bude přes léto pozastavený program Nová zelená úsporám podporovat pouze novostavby postavené v nejvyšším energetickém standardu. A to částkou 535 tisíc korun, na kterou bude tato dotace navýšena. Ostatní budovy mají smůlu, nízkoenergetický standard již nestačí. Pokud tedy uvažujete o novostavbě a chcete využít maximum dotačních prostředků, které program Nová zelená úsporám nabízí, je třeba řešit nejen co nejlépe tepelně izolující střechu a zdivo, případně vnější zateplení, ale právě i výběr co nejlépe izolujících oken a dveří a samozřejmě i zasklení. Výběr vhodného zasklení může snížit účty na vytápění až v řádu desítek procent.Problematika zasklení budov navíc nabývá na významu v souvislosti se zvětšováním zasklených ploch, kdy okna tvoří podstatnou část vnějšího pláště budov, přitom jsou ale z hlediska tepelně-izolačního jejich nejslabším článkem. Stavebníci většinou vybírají okna především v souvislosti s vlastnostmi jejich rámu, vyplatí se však pečlivě vybírat i samotné zasklení, protože právě vhodné zasklení oken významně promlouvá do celé energetické bilance staveb a zároveň dokáže významně zvýšit komfort našeho bydlení. I když různé tabule skla vypadají na první pohled téměř stejně, rozdíly mezi nimi mohou být obrovské. Bylo by škodou nevyužít z vlastností zasklení to nejlepší, co se na trhu nabízí. A okny nejenže nesmíme nechat unikat teplo ven, ale často také dovnitř a naopak na vhodné straně domu by mělo zasklení oken umožňovat maximální tepelné zisky v zimě. Problematika zasklení je prostě mnohem složitější, než se může na první pohled zdát. Tepelně-izolační schopnost zasklení je charakterizována součinitelem prostupu tepla Ug. Čím menší má součinitel hodnotu, tím lépe okno izoluje. V případě dvojskel se tato hodnota pohybuje okolo 1,0 W/m2K, současný stavebník by se však měl nepochybně zajímat o izolační trojskla, kde hodnota součinitele prostupu tepla klesá až na hodnoty nižší jak 0,6 W/m2K. Rozdíl v ceně přitom není oproti dvojsklům zásadní, tepelně-izolační schopnost je však téměř dvojnásobná. A to představuje úspory za vytápění ve výši až okolo 25 %. „V případě našeho sortimentu je to zasklení IZOS ENERGY+ o tloušťce 44 až 46 mm perfektně spojující všechny parametry: propouští světlo a teplo z exteriéru, a přitom si zachovává extrémně nízkou hodnotu prostupu tepla Ug 0,6 až 0,5 W/m2K směrem z interiéru. Získané teplo tedy neuniká. Jde o ideální variantu pro všechny domy, zejména pasivní, nulové, respektive energeticky úsporné. Tedy ty domy, které mohou dosáhnout na dotaci z programu Nová zelená úsporám,“ říká Ing. Petr Stejskal, obchodní ředitel společnosti HELUZ IZOS, jednoho z největších dodavatelů okenního zasklení u nás. Teplo prostě nemusíme získávat jen vytápěním budov, zadarmo nám je dodá slunce, proto je velmi důležitým parametrem zasklení také solární faktor g, který udává, jak je zasklení schopné propouštět tepelnou energii ze slunečního záření. Čím je jeho hodnota vyšší, tím více tepla okny v zimě získáme. Hovoří se též o takzvaných pasivních solárních ziscích. Na jižní, respektive východní a západní stranu domu je proto výhodné umisťovat okna se zasklením s vyšším solárním faktorem (cca hodnota 0,6, respektive 60 % a více). Vedle toho je ale samozřejmě třeba zajistit na léto venkovní stínění, obzvláště pak na exponovaných slunečních stranách. Stínění lze řešit předokenními žaluziemi, roletami, markýzami, případně pevnými slunolamy využívajícími postavení slunce v různých ročních obdobích. A pokud to není možné, lze zvolit zasklení se sníženou propustností světla, které zabraňuje přehřívání interiéru v letních měsících, čímž významně šetří náklady na klimatizaci. Rostoucí nároky na energetickou soběstačnost rodinných domů s sebou sice logicky nesou zvýšení nákladů na stavbu samotnou, můžeme je však významně snížit a to například právě volbou vhodného zasklení. Od loňského roku navíc došlo k zpřísnění nároků na energetickou soběstačnost rodinných domů. Výrazně byla snížena hodnota primární energie takzvané referenční budovy podle tvaru její obálky. Referenční budova splňuje požadavky dané normou. Od letošního roku navíc dochází ke zpřesnění výpočtu při užití fotovoltaických systémů. „V praxi to znamená, že každý dům potřebuje určité množství energie na své vytápění. Její ekologický dopad zohledňuje faktor neobnovitelné primární energie, který neobnovitelné zdroje významně znevýhodňuje. Jenže zdaleka nejde jen o využívání obnovitelných zdrojů energie (např. tepelných čerpadel a fotovoltaiky). Návrhy budov jsou totiž daleko komplexnější a jejich posuzování úzce souvisí i s obálkou budovy a pasivními solárními zisky zasklením. Okna prostě mohou významně zlepšit celkovou energetickou bilanci budovy,“ vysvětluje Ing. Martin Najman, technický a projektový manažer společnosti HELUZ IZOS. A dodává: „Pro okna referenční budovy přitom platí, že musí splňovat požadavek solárního faktoru minimálně 0,5, tedy prostup tepelné energie minimálně 50 %, a hodnotu součinitele prostupu tepla celého okna Uw = 1,05 W/m2K. Jenže okna dnes nabízejí mnohem lepší vlastnosti, díky kterým velmi pozitivně vstupují do celkové energetické bilance budovy. Velmi dobrým příkladem je zasklení IZOS ENERGY+ s unikátním typem pokovení. Toto zasklení v podobě izolačního trojskla propouští světlo a teplo z exteriéru (solární faktor dosahuje hodnoty 64 %), a přitom si zachovává velmi nízkou hodnotu prostupu tepla (Ug až 0,5 W/m2K). Navíc je vhodné jak pro novostavby, tak pro rekonstrukce.“„Jednoduše řečeno, při určité ploše zasklení a vhodné orientaci domu se díky solárním ziskům dostáváme do významného energetického plusu, který dokáže významně snížit potřebu použití zdrojů tepla z obnovitelných zdrojů,“ doplňuje Ing. Najman.