Malou květinovou louku si můžete vytvořit na záhonu, ale i ve větší části velké zahrady. Hovoříme též o zahradních či parkových loukách, které jsou sice uměle oseté pomocí lučních směsí, přesto se ale rychle stanou plnohodnotným ekvivalentem přirozených lučních porostů, kterými naše země oplývala dříve. V případě lučních porostů si vlastně část zahrady osejeme přírodními rostlinami, tedy těmi, které se vyskytují ve volné přírodě. Žádné šlechtěné kultivary zde nenajdeme. Plochu, na které chceme založit květinovou louku, si připravíme stejně, jako bychom zde chtěli vysít či vysadit zemědělské plodiny a nebo trávník. Zapomeňte na to, že byste mohli osít zapojené travní plochy směsí semen lučních květin. Plochu je tedy třeba zrýt, větší plochy zorat a pokud chceme nahradit původní trávník lučním porostem, je třeba sejmout travní drn a najít pro něj jiné využití (pokud je nenajdeme, stane se z něj výživný kompost, stačí drny uložit na hromadu kořeny vzhůru). Při rytí či orbě plochy je možné zapravit do půdy organické hnojivo (kvalitní hnůj). Travní plochu též můžeme zarýt, ale je zde velké riziko, že budou travní rostliny vytlačovat požadované luční kvítí. Půdu převrátíme na podzim, necháme přes zimu odpočinout, na jaře srovnáme (pohrabat, rozvláčet) a osejeme. Sít můžeme ručně, jednoduchou mechanickou a nebo zemědělskou sečkou, která dovede osivo rozdělit na ploše opravdu rovnoměrně. Sečka navíc vysévá osivo do utužených drážek, načež je následně jemně zahrnuje zeminou. Na malých plochách si však vystačíme s výsevem ručním na utuženou půdu a následným zakrytím např. kompostem (tenkou vrstvou). K semenům bude ideálně vzlínat voda a přitom nebudou na povrchu půdy. Při ručním výsevu je navíc ideální zvětšit objem osiva pískem či pilinami v poměru 1:1. Osivo si pořídíme podle velikosti plochy, jakou budeme osévat a po smísení například s pískem si směs rozdělíme na díly. Prostě proto, aby bylo osetí co nejvíce rovnoměrné. Místo přihození kompostu na vysetá semena je též můžeme zapravit do neutužené půdy hráběmi.Luční porost se bude po výsevu postupně rozvíjet. Samozřejmostí je po výsevu zálivka, v lepším případě to za nás krátce po výsevu provede déšť. Nejprve nám budou vyrůstat rychle rostoucí plevele, které prostě najdeme v každé půdě. Tyto plevele je třeba likvidovat sečením čtyři a více centimetrů nad povrchem půdy. Posečenou hmotu přitom můžeme nechat ležet na povrchu, stane se hnojivem. Ovšem pokud je tento plevel vzrostlý a hustý, musíme posečenou hmotu odstranit, jinak by lučním květinám bránil v růstu. Toto je více méně veškerá údržba květnaté louky v prvním roce. Luční květiny tvoří v prvním roce především kořenový systém, proto rostou nad zemí hlavně plevele, jejichž časté sekání je důležité, aby nezadusily klíčící rostliny. Ve druhém roce nám již louka kvete a my pouze zahušťujeme porost sekáním 2 až 3 krát ročně, první seč provedeme na konci květu kopretin. V dalších letech pak sekáme 1 až 3 krát ročně. Na určitých místech můžeme sekat porost jednou za měsíc., čímž dosáhneme nižšího porostu, ve kterém již můžeme začít tvořit případné cestičky a pobytové plochy, třeba pro posezení uprostřed rozkvetlé louky. Vynikající je, že takové plochy snadno změníme jenom tím, že změníme místa sekání. Pokud pak na daném místě vynecháme sekání, louka se nám obnoví do cca pěti týdnů. Pak již ale nesekat! Zase až v příštím roce po odkvětu kopretin. V dalších letech je již jen na nás, jak často sekat a co s posečenou hmotou. Častěji jak tři krát ročně bychom to však dělat neměli. V každém případě však bude ideální, pokud oprášíme znalosti předků a použijeme obyčejnou kosu. Určitě ne například rotační sekačku. Jde o to, abychom sečením nezahubili nejen hmyz, který květní louku opanuje, ale i jiné živočichy.Různé směsi osiva se liší skladbou rostlin a vhodností pro konkrétní použití. Pokud bychom pak chtěli smísit více různých směsí, je třeba probrat s odborníkem, zda se nám požadované druhy do květnaté louky opravdu zapojí. A nejde jen o konkurenční schopnosti rostlin, ale též o půdní a vodní podmínky v dané lokalitě. Vyloženě jsou též prodávané směsi s názvem „motýlí louka“, jejichž vysetím získáme nižší květnatou louku, velmi pestrou (pestře kvetoucí) a ideální na menší plochy. Určitě bychom však měli vždy preferovat co nejpestřejší, nejbohatší směsi a pokud nám zde něco chybí, stačí si pomoci například přisazením některých druhů (např. divizen, které nám na ploše vysemení).Prodávají se dokonce i směsi, které tvoří ideální přechod mezi květinovou loukou a pravidelně sečeným trávníkem. Chcete-li pak, aby taková plocha připomínala spíše trávník, vystačíme si s častějším sekáním 3 až 5 cm nad zemí, nikdy ne níže, abychom nepoškodili luční kvítí. Pokud pak přestaneme sekat, do pěti týdnů zde máme opět květinovou louku. Kvůli hmyzu (a to nejen motýlům) je třeba vždy nechávat části louky neposečené. Nevím, zda jste to kdy zažili, ale moji předci pravidelně sekali každé ráno a večer kousek louky pro králíky a hromadu čerstvé hmoty vždy přihodili i slepicím (aby jim nerozhrabaly zahradu, udržovali je v menším výběhu). Postupným sečením byla vždy posekána celá plocha zahrady, kde byste nenašli přesně střižený trávník, ale pouze květinovou louku. Jelikož však trvala obnova jednotlivých ploch vždy déle jak 2 měsíce, celá zahrada byla stále postupně rozkvétající květinovou loukou, samozřejmě kromě užitkových a okrasných záhonů, vydlážděného příjezdu apod. Dlužně ještě dodat, že sekali ručně – kosou (viz výše). Důležité je zmínit ještě jedno pravidlo, nejenže nesmíme luční porost vysít do trávníku, ale též nesmíme s květinovou loukou mísit travní směsi, případně směsi jetelotravní. Organické hnojivo můžeme do půdy před výsevem zapravit, ale nemusíme, luční květiny většinou nevyžadují příliš výživnou půdu, některým druhům pak dokonce vadí.Na 1 metr čtvereční aplikujeme zhruba 1 až 2 gramy osiva, ale můžeme i více, stejně jako méně. Hloubka výsevů je nejvýše do 0,5 cm, proto je ideální, jak jsme již zmínili, půdu před výsevem utužit a po výsevu poházet zeminou, ale třeba i dobře uleželým kompostem. Ideálním obdobím pro výsev je jaro a pozdní podzim.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com