Pozdější křesťanské výklady květů mučenek byly dokonce ještě podrobnější. Však vězte, že si kněží všimli kromě věnce barevných vláken (trnové koruny) i tří černých čnělek s bliznami (hřeby, jimiž byl Kristus přikován ke kříži), prašníků (kladiva nebo pět ran Kristových), špičatě zakončených listů (kopí) a úponků (důtek). Deset okvětních lístků jako symbolika deseti apoštolů zůstalo, byť jde ve skutečnosti o 5 lístků okvětních a 5 korunních. Jelikož jsou však tyto lístky zpravidla stejně zbarvené, klamou nás. Symboliku si ale křesťanští duchovní našli v mučence dokonalou. Kdyby taková rostlina neexistovala, museli by si ji vymyslet. A evidentně to spolu s jinými prostředky fungovalo, jelikož celá Amerika je dodnes silně katolická. Vždyť například Ježíš (Jesus) patří v některých oblastech k nejoblíbenějším křestním jménům. Mučenka (Passiflora) je rodem vytrvalých a nejčastěji popínavých bylin (lián), může však jít i o keře patřící do čeledi mučenkovitých (Passifloraceae) a řádu malpighiotvarých (Malpighiales).Většina z cca 520 druhů rodu mučenka má nápadné pravidelné květy neobvyklých tvarů i barev, které vyrůstají z paždí listů a kvetou obvykle jen jeden den. Množství květů je závislé na tom, jaké podmínky rostlina má, jak se jí daří. V ideálním prostředí mohou vedle sebe vyrůstat i květy dva až čtyři. Poupata rostliny tvoří dokonce i na úponcích, jimiž se přidržují opory, jsou tedy velice plodné. Mučenky jsou původními druhy v Jižní i Severní Americe, Asii i v Austrálii. Do Evropy se dostala jako první mučenka dobrá, byla dovezena z tropických a subtropických oblastí Ameriky misionáři již v baroku a hned se stala oblíbenou pokojovou rostlinou. V Itálii a ve Francii roste dokonce i ve volné přírodě, stejně jako ve Španělsku běžně zplaňuje. Poslední roky se v nabídkách zahradnictví objevilo mnoho okrasných kultivarů, které byly vyšlechtěny křížením původních botanických druhů. Tyto liány se v přírodě dovedou pnout do délky až několika desítek metrů, milují slunce a nesnáší přemoření. Nejznámější jsou ve světě dva druhy, mučenka modrá (Passiflora caerulea) a mučenka jedlá (Passiflora edulis). Mučenku modrou pěstovaly dokonce již naše babičky a výborně se rostlině dařilo v meziprostorech dřevěných špaletových oken. V teplejších krajích jsou mučenky pěstovány venku jako rostliny okrasné, v chladnějších oblastech, jako třeba u nás, jde o rostliny pokojové, jinak je ale například mučenka jedlá a mnoho jiných druhů pěstováno pro své ovoce (bobule). Například plodům mučenky jedlé se říká marakuja a plodům Passiflora lingualis granadilla. Jedlé jsou například i plody druhů Passiflora alata, Passiflora quadrangularis, Passiflora laurifolia (vodní citron) a Passiflora maliformis. Aromatické plody mučenek se zpracovávají do šťáv, džusů a marmelád, často i ve směsi s jiným ovocem. Známé je využití mučenek také v medicíně a léčitelství. Již staří Mayové věřili, že mučenka přináší krásné sny a pokud si skutečně uděláte odvar z několika lístků, měli byste spát jako zabití. Mučenky mají mírné účinky analgetické, sedativní a spasmolytické. K vaporizaci jsou mučenky velice vhodné. Při zahřívání se uvolňují látky se zklidňujícími účinky. Snižují stres, nervozitu a úzkost, posilují a harmonizují organismus, normalizují vysoký krevní tlak, působí proti nespavosti a křečím, zlepšují náladu. Vaporizace mučenky je dokonce skvělým pomocníkem při odvykání kouření, mučenka totiž pomáhá odstraňovat návyk na nikotin. Pokud své mučence dopřejete denně 12 až 13 hodin slunečního svitu, čehož lze dosáhnou umělým dosvětlováním, bude ochotně kvést i plodit celoročně. Druhou podmínkou je teplo. Mučenky totiž vyloženě netrvají na zimním odpočinku, jednoduše jsou tak navyklé z tropů. Jinak ale u nás bez dosvětlování mučenky ztrácí na zimu listovou hmotu, dokonce je vhodné tyto rostliny radikálně seříznout, aby se na jaře zase mohutně rozběhly. Manželka má jednu již letitou rostlinu ve vytápěném skleníku, kde však teploty klesnou kvůli problémům s vytápěním za největších mrazů i na pouhých několik stupňů nad nulou. V zimě rostlina po radikálním řezu opravdu odpočívá a na jaře zase začne bláznit. V podstatě nemá smysl se o celoroční kvetení a plození snažit, šlo by jen o zbytečnou spotřebu elektřiny na svícení. Bez radikálního řezu by mučenka postupně opanovala celý obrovský skleník, navíc by po letech nevypadala vůbec pěkně. Roste zde přímo z půdy, nikoli z květináče, a chová se v podstatě podobně jako v tropech. Mučenky preferují slunné stanoviště, za nedostatku světla dokonce nekvetou. I přes léto vyžadují při letnění plné slunce, brzy ráno a k večeru pak rosení. Přes zimu je nejlepší mučenku zazimovat v prostorách o teplotě 7 až 15 oC. Substrát mučenky potřebují mírně kyselý (pH 6), případně půdu těžkou jílovitou. Mladé rostliny je třeba každý rok přesazovat, starší rostliny jen jednou za 2 až 3 roky. Zálivku provádíme zásadně do misky, ve vegetačním období zaléváme hojně a s přicházející zimou zálivku snižujeme. Nikdy nesmíme přelévat, začaly by uhnívat kořínky. Mučenky hnojíme v době květu jednou týdně tekutým kombinovaným hnojivem, mimo období kvetení stačí jednou za 14 dní. Vždy platí, že pokud chceme zastavit bujný růst rostliny, hnojení omezíme, načež rostlina krásně pokvete, pokud má dost světla. A naopak, pokud příliš hnojíme, roste bujně a nekvete. S hnojením se prostě musí u mučenek zacházet opatrně.Jestliže mladá sazenice doroste délky lián 2 až 3 metry, seřízneme je na cca 1 metr, čímž zajistíme rozvětvení. Zkracování až o polovinu délky (minimálně o třetinu) je pak dobré provádět po celý život rostliny. Vybrané druhy mučenek s českými názvymučenka modrá (Passiflora caerulea)mučenka jedlá čili marakuja (Passiflora edulis)mučenka banánová (Passiflora mollissima)mučenka citrónová (Passiflora citrina)mučenka jazykovitá (Passiflora ligularis)mučenka korková (Passiflora suberosa)mučenka křídlatá (Passiflora alata)mučenka morušolistá (Passiflora morifolia/warmingii)mučenka obrovská (Passiflora quadrangularis)mučenka pletní (Passiflora incarnata)mučenka révolistá (Passiflora vitifolia)mučenka vanilková (Passiflora capsularis)mučenka vavřínolistá (Passiflora laurifolia) Zdroj: nasezahrada.com, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, botany.cz, zahradkarskaporadna.cz