Ve střední Evropě neexistují žádné dochované záznamy, které by blíže posvítily na historii pěstování pokojových rostlin. Logicky pouze můžeme dovodit význam křesťanství, které posunulo symboliku květin. A pak už existují jenom teorie. Ještě před pěstováním pokojovek určitě dominovaly květiny ve vázách a v životech chudiny pak také sušené bylinky, které jsou často též svým způsobem zdobné. Lze se pak jenom dohadovat, kdy pěstování pokojovek naplno propuklo, ovšem již ve 20. století bylo zcela běžné. Jedna z teorií říká, že jsme pokojovky začali pěstovat kvůli dlouhým zimám s nedostatkem vegetace. Smysl by to dávalo, pak je ale také třeba se ptát, proč dnes převažují exotické druhy subtropického a tropického původu? Jednak to ukazuje na neuvěřitelný byznys, které květiny a vůbec jakékoli rostlinstvo rozběhlo za posledních několik set let. A vůbec to nezačalo jenom cibulkami tulipánů a holandskou květinovou burzou. Svět se propojil a dosáhl svými stonky, stvoly, kmínky, větvičkami, listy a květy až do našich obýváků, kuchyní, ložnic, chodeb, zimních zahrad a koupelen. Proto když si dnes představíme nejoblíbenější z pokojovek, téměř výhradně půjde o druhy exotické. Svou logiku to má i v tom smyslu, že jde o rostlinstvo, které není příliš zvyklé odpočívat, neshazuje listí a vůbec není výjimečné, že vykvete právě i v zimě. Nebo naopak odpočívá kvůli nedostatku vody téměř stále a ani my proto nemusíme příliš zalévat. Poznáte je? Náš kvíz láká osvěžující zelení.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, czu.cz
