Pokládat v kvízu o zahradách otázky typu, kdy byla například založena vůbec první zahrádková nájemní osada na našem území, to by dávalo smysl jenom pro pár skutečných zasvěcenců, odborníků a nadšenců. Mimochodem, bylo to ve Varnsdorfu v roce 1906, kdy zdejší osvícený továrník Moritz Schnitzer založil soubor 66 zahrádek na ploše tří hektarů. Nazval jej poeticky Sluneční ostrov zdraví a zahrádky pronajal za drobné nájemné svým zaměstnancům, čímž zlepšil jejich životy a pomohl jim uspořit peníze i posílit zdraví. Tyto zahrádky dokonce přežily do dnešních dnů. Zahrádky a předzahrádky však vznikaly na okrajích měst již v 19. století a lidé se začali sdružovat do různých místních spolků. Na vesnici je to úplně jiná kapitola, tam nějaká ta předzahrádka, zahrádka a sad patřily kromě polností a kousku lesa k chalupám běžně. Ovšem městské zahrádkářské oblasti a kolonie, to je teprve fenomén, který rozhýbal českým zahrádkařením. První Ústřední sdružení zahrádkářů a chovatelů drobného zvířectva vzniklo již za první republiky v době zuřící velké hospodářské krize. Bylo to v roce 1934 a v té době zahrádky pomáhaly spoustě lidí vůbec přežít, stejně jako za válek. Tato organizace byla v roce 1947 nahrazena novou organizací pojmenovanou Jednota zahrádkářů a skoro by se dalo i vtipkovat, že se organizace mohla jmenovat Stalinovy zahrady, nebo Mičurinská jednota. A v roce 1957 došlo k dalšímu přeorganizování, kdy vznikl Československý svaz zahrádkářů a ovocnářů, který byl v roce 1989 přetransformován na dosud fungující Český zahrádkářský svaz. Žádné velké vítězství to ale nebylo, protože privatizace a společenské změny spolu s novou legislativou zapříčinily prudký propad zahrádkaření a obzvláště toho organizovaného. V roce 1989 měla organizace okolo 500.000 členů, v roce 2013 již jen 140.000. A zachováno bylo pouze 20 % zahrádek. Pokud bychom si chtěli zavtipkovat, přejmenovali bychom tento svaz na Revoluční, nebo Sametový. Přesto ale nové zahrádky rostou dál, především v satelitech, okolo domků stavěných v rámci developerských projektů i jednotlivými stavebníky na okrajích obcí a měst. Stejně jako v době totality a ještě hluboko před ní jsou i dnes zahrádky únikem z reality a návratem ke kořenům. Mnoho lidí cítí, že jsou součástí systému, který je neuspokojuje, nenaplňuje, nezpůsobuje jim obyčejnou radost ze života. Většina lidí prostě nepatří na tržišti k vítězům. Život by měl zahrádkářům sice usnadnit tzv. zahrádkářský zákon, jelikož třeba jen nájmy zahrádek patřících obcím stále rostou, jenomže ten nejprve vetoval v roce 2010 tehdejší prezident Václav Klaus a pak byl ještě jednou vrácen poslaneckou sněmovnou k přepracování v roce 2016. A od té doby je „ticho po pěšině“ a další zahrádkářské kolonie postupně zanikají především kvůli touze po majetku a penězích. Naštěstí zůstává jistý stav zakonzervován právě v umění. A to dokonce i stav svazový, což je vlastně první otázkou našeho kvízu. V tomto případě z kategorie FILM.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, slavneobrazy.cz, Wikipedia, csfd.cz, Youtube
