O půdě na zahrádce pějeme zpravidla jen chválu. Aby taky ne, vždyť té úživné prsti vděčíme za celou úrodu. Ale úplně idealizovat si ji také nesmíme. Má své nedostatky. Například? Hlína z principu není zrovna hygienicky čistá záležitost. Zvlášť, když ji tu a tam vylepšíme várkou poctivého hnoje.Problém to samozřejmě není, takové obohacení o živiny je vyloženě žádoucí. Ale může se snadno stát, že pak část patogenů z půdy přejde na pěstované rostliny. Je to docela přirozené. Ale tam, kde vypěstovanou zeleninu před konzumací tepelně nezpracováváme, se pak mohou objevit problémy. Typickým příkladem je listová zelenina. Saláty (listové, hlávkové, římské, ledové), rukola – roketa, polníček mangold, čekanka kadeřavá, špenáty – ale také kapusty a zelí – často patří k těm, které se cestou ze zahrady na talíř neohřejí. Většinou je jen oplachujeme vodou.A to rozhodně nestačí k tomu, abychom je zbavili patogenních bakterií.Například takové Escherichia coli, která se jinak v půdě docela běžně vyskytuje. Z výživného salátu, zdroje vitamínů a vlákniny, tak může být pořádná… komplikace s vyústěním na toaletě. Dá se tomu nějak předejít? Jistě.Stačí k tomu vlastně maličkost. Pobyt té zelené listové zeleniny v dobře vychlazené ledničce. Alespoň tak to plyne ze závěrů výzkumu, který kvůli prevenci kontaminace listové zeleniny věnovali odborníci z univerzity v Urbana-Champaign.V krátkosti: bakterie E. coli patří k těm, co se velmi dobře a velmi rychle množí. Zvlášť, když k tomu mají příhodné podmínky. Třeba za pokojové teploty, při dvaceti stupních Celsia, se tak utržený hlávkový salát – se stopami bakterie – stal poměrně rychle závadným pro konzumaci. Protože se bakterie na povrchu listů rychle namnožily.Utrhnout si tedy salát na zahrádce, nechat na něj svítit sluníčko, navečer ho odnést domů a pak si z něj udělat večeři není úplně to nejšťastnější, co můžete udělat.A vždycky to může být ještě horší. Když se takové kontaminované listy salátu nakrájí – a začne se uvolňovat z nařezaných listů i rostlinná šťáva – bude ta stimulace bakteriálního růstu ještě o něco intenzivnější, rychlejší.Oplachování tu už ku prospěchu nebude, protože v takové situaci k šíření bakterií jen přispěje. Jednoduše. Chlad totiž inhibuje (zpomaluje, částečně blokuje) rozrůstání kolonií E. coli. Při čtyřech stupních Celsia – což je taková průměrná ledničková teplota – se bakteriím na listech salátu moc bujet nechce. Je to tedy způsob, jak ochránit úrodu, chuť i zdraví.„Patogenům v jídle se nikdy úplně vyhnout nemůžeme,“ říká Pratik Banerjee, spoluautor studie. „Zelenina roste v zemi, a ta zkrátka sterilním prostředím není. Výpěstky budou vždy v nějaké míře vystaveny působení bakterií.“ Dodává ale, že riziko kontaminace zeleniny je komplexní problém. A možné komplikace spojené s konzumací listové zeleniny je třeba vnímat v rámci kontextu jejich celkové prospěšnosti. „Určitě nechceme lidi odrazovat od konzumace zeleniny. Jen chceme, aby byli opatrnější,“ uzavírá Banerjee.Vaše první cesta s utrženým salátem ze zahrádky by tudíž měla mířit k ledničce. Pro jistotu.Zdroj: ScienceDaily.com, ScienceDirect.com, aces.illinois.edu