Ať už to má být pravidelný jarní úklid, blíží se Vánoce nebo příjezd tchýně, před čištěním žaluzií se hodí malý průzkum. Jaký je vlastně charakter znečištění, který chcete na žaluziích řešit? Z obvyklého katalogu bince se může jednat buď o prach, různá lepivá potřísnění, mastnotu, plísně, nejrůznější hmyzí fleky a výměšky, pyl, potažmo pak třeba zbytky barev po malování. Většinou se dá odhadnout už podle jednotlivých místností domácnosti, o čem asi nečistota na žaluziích nejspíš bude. Dost dobře nejnáročnější to bude asi v kuchyni, kde se z horkého vzduchu, páry, mastnoty a prachu umí vyrobit opravdu velmi nechutná znečišťující směs. Ale divokou kartou se mohou stát i zašpiněné žaluzie v dětském pokoji, kde sortiment nečistot může být širší i nejrůznější malovánky, stržena lepítka, flitry, fleky od sladkých čajů a sirupů. Žaluzie totiž umí překvapit, a to hned několikrát. Podruhé když při detailní prohlídce znečištění zjistíte, že je to vlastně mnohem horší, než jste prve mysleli. Sklad a zákrov jednotlivých lamel totiž sedimentaci nečistot nahrává. Jakmile už je to vidět i zpoza překryvu (což je většinou impulz k čištění) bude to skutečně pořádná divočina. Standardem je přitom očista minimálně 2x ročně, spíš častěji. Takže pokud jste si poslední léta nevzpomněli, objem vaší práce se násobí. Další věc, kterou se vyplatí vědět předem: z jakého materiálu žaluzie jsou a jak jsou k okenním rámům uchyceny. První odpovědí je obvykle hliník nebo plast. Plast se lépe omývá a čistí, i když není tak vzhledný. Hliník vypadá lépe, ale bohužel je křehčí, náchylnější k poškození a pomačkání. Čistí se hůř. Může to být ale taky textilní pásek, dřevodekor přecházející ve skutečné dřevo… a to už bývá těžší. Druhá odpověď, mechanismus, často zůstává skryta. Protože jsme to dosud neměli potřebu zkoumat. Což je trochu chyba, protože u plastových lamel a snadného odsazení mohou mít naše čistící trable snadné řešení. Zda zvolit čištění nasucho nebo mokré je dost formální otázka. Nasucho si můžete dovolit řešit prach a čerstvý pyl, všechno ostatní bude potřebovat vodu. Vlastně by otázka měla znít, kdy se chystáte umývat okna. Protože když zvolíte mokré čištění žaluzií, odnesou to okna. Zvlášť, když nemáte jasno v tom, jak funguje mechanismus odpojení žaluzií. Nic proti vám, ony taky někdy umí být dost nerozborné, a u elektrických se s nějakou domáckou demontáží ani moc nepočítá. Ale když zvládnete žaluzie od oken odpojit, hodně si pomůžete. Získáte manipulační prostor, komplexní přístup ke všem úkonům. A byť odpojování a připojování žaluzií není otázkou chvilky, čas si tím nakonec dost ušetříte. Protože můžete čistit tam, kde nezašpiníte nic jiného, nemusí vás trápit na zem kapající voda ani umývání oken. Bohužel nežijeme v ideálním světě, a tak raději bude počítat s tou komplikovanější verzí, čištěním zavěšených žaluzií. Obyčejný vysavač s jeho klasickou tlustou hadicí můžete klidně nechat být. Ven totiž dostane jen takový prach, který by šel „odfouknout“ lehce. Přidat tah, sání? To raději ne. U silných vysavačů bez regulace výkonu riskujete, že vám tah definitivně pocuchá sklad lamel, takže taky žádná výhra. Chytré vysavače s regulací můžete vzít na milost tam, kde disponují speciálním nástavcem, hubicí přímo pro čištění žaluzií. Ty už mohou být pro čištění prachu a čerstvého pylu opravdu užitečné. Jinak vám ale nezbude, než se vrhnout na jednotlivé lamely žaluzií s chlupatou rukavicí nebo ponožkou nataženou na ruce, a čistit je jednu po druhé. Vlastně to není tak zlé, protože sami vidíte, kde přitlačit. Nevýhodou tohoto jinak efektivního přístupu je, že čistíte jen tam, kde nejsou vodící provázky. A právě tam se špína usazuje nejvíc.Pořád ale řešíme jen to nejmenší zlo, obyčejný prach. Když se vám žaluzie lepí mastnotou nebo se na nich podepsal hmyz, bez vody to nepůjde. Voda by měla být lehce vlažná nebo teplá, pochopitelně vylepšená o nějakou účinnou složku. V případě mušinců se vyplatí slabě kyselý roztok vody a octa (který biologické nečistoty odstraní), na mastnotu nejlépe se saponátem. A pak už jen hadříkem, hezky jednu po druhé, otíráte a čistíte. Namokro a pak dosucha. S průměrnou šířkou 25 mm si můžete odpočítat, kolik vás jich na každém okně čeká. Vyčistit všechny žaluzie v domácnosti je práce na hodně dlouhé odpoledne. Někdo si samozřejmě chce práci urychlit, a čistí žaluzie ve sklopeném stavu. To si ale moc nepomůže, protože v zákrytu špína pořád zůstane. Takže je pak většinou zapotřebí znovu dočistit i z vnitřní skryté strany, čímž se ale mohou nečistoty přehrávat z místa na místo. Není to vděčný proces. Navíc z vlhka může být rychle mokro, pokud podlahu pod čištěnými žaluziemi a parapet nevypolstrujete nějakým hadrem na odkapávání. Poměrně dobrým chytákem může být používání hygienických vlhčených ubrousků. Mají v sobě čisticí složku, jsou vlhké, ale nekapou po podlaze. Jen ta spotřeba… Ostře mazácký přístup – kdy odmontujete plastové žaluzie a vložíte je do saponátové lázně ve vaně – je samozřejmě nejrychlejší. Ale nedá se volně aplikovat na hliníkové nebo dřevěné. Ty první totiž může ostřikování sprchou poškodit, a těm druhým vlhko nesvědčí. Mohou se pak při vysychání zkroutit. Zlepšení oproti stereotypu s hadříkem nabízí designové chňapky a víceřadé jemné kartáče. Jejich výhodou je, že s nimi „chytnete“ lamel několik, a práce tak jde rychleji od ruky. Pořád vám tu zbývá dočišťování konců a zápas s okraji kolem vodících lanek (která nesmíte špinavou vodou znečistit, protože ty už moc čistit nejdou). Na odolné skvrny a fleky se vyplatí malý kartáček na zuby, ale se silou to moc nepřehánějte. Starší plastové žaluzie umí být díky vystavení slunci dost křehké. Což je ten hlavní důvod, proč úplně s nadšením nefandíme parním čističům. Fungují dokonale. Možná až moc, a teplo páry může deformovat plastové žaluzie. U lamel z jiného materiálu pak s čističem zjistíte, že nacucanou špínu „přehráváte“ z místa na místo, a ještě si špiníte okna. Čistit můžete buď rychle, nebo dobře, ale jen stěží obojí zaráz. Čištění žaluzií je prostě třeba přetrpět, a pohlídat si čas propříště, abychom pak u téhle zkoušky trpělivosti nemuseli mořit zase celé odpoledne. Průběžné čištění žaluzií prachovkou je pěkná otrava, ale není na škodu si na něj jednou týdně vzpomenout. Snižujete tím svou budoucí námahu.V okolí žaluzií nepoužívejte laky na vlasy, voňavky, antiperspiranty a kondicionéry ve spreji. Může být, že pár kapiček uniklého aerosolu pomůže vybudovat lepivou past na prach.Všechno je věcí plánování: nejdřív očistit žaluzie, pak okno a nakonec vysávat. Jiné pořadí dělá neplechu a přidělává vám práci.Na otvory kolem úchytů vodících lanek (pokud jsou tedy instalovány na vaší žaluzii) je dobré při čištění sáhnout po vatových tyčinkách, uchošťourech.Prach ze žaluzií stíráme rovnoměrným tahem, ale v případě skvrn a usazených nečistot si vypomůžeme krouživým pohybem.U lehce usazeného prachu, zvláště na kovových žaluziích, nám pomáhají nejrůznější anti-statické hadříky, které prach „přitahují".