Letní výsevy mají o to větší opodstatnění, že se u nás pěstební podmínky mění spolu s počasím. V některých oblastech se proto můžeme pokusit nejen o druhou, ale i třetí sklizeň různých druhů zeleniny. A nemusí jít jen o zahrady a zahrádky, ale i balkóny, lodžie, terasy a dvorky, kde umístíme dostatečně prostorné mobilní nádoby. A třeba ve městech bývá obecně tepleji, proto zde můžeme v nádobách pěstovat zeleninu, ale i bylinky, venku ještě déle. Navíc jsou dnes v módě prosklené lodžie a ty fungují jako malé skleníky. Přímo na záhony můžeme v zahradě ještě v srpnu vysévat například špenát, mangold, rukolu, salát a červenou řepu. I během sezóny si přitom můžeme některé rostliny předpěstovávat v malých nádobkách a až později přesazovat na finální stanoviště. Pokud pak na podzim přijdou první mrazíky, můžeme si ještě pomoci přikrytím netkanou textilií. Vlastně uděláme to samé, co děláme na jaře, když se ochladí. Při pozdním pěstování zeleniny je to vlastně podobné jako při pěstování časném, raném. Nejde totiž pouze o délku období v řádech týdnů a měsíců, aby rostliny dorostly, ale také o to, že některé mají raději krátký den, stejně jako jiné den dlouhý. A my se nyní samozřejmě zaměříme na rostliny krátkého dne. Zajistíme si tak podzimní i zimní přísun čerstvé zeleniny do kuchyně. Pouze v chladnějších oblastech musíme začít dříve zakrývat textilií. Skvělou příležitostí jsou pozdní letní výsevy třeba i pro hrách, který má rád chladnější počasí, přitom potřebuje do plné zralosti jen 50 až 70 dnů. Pokud tedy hrách vysejeme ve druhé polovině srpna, sklidíme v druhé polovině října. Podobné je to se saláty, které rostou ještě kratší dobu (50 až 60 dní) a také preferují kratší den. Skvělou volbou jsou koncem léta takzvané saláty česací, třeba tzv. dubáčky, které postupně otrháváme, přitom lístky průběžně dorůstají. Ty pak můžeme sklízet prakticky po celou zimu. Stačí za chladného počasí zakrývat netkankou, nebo pěstovat ve skleníku či fóliovníku. Lze si dokonce koupit takové odrůdy salátu, které nevykvetou ani za letních dlouhých dnů. Dokonce jsou druhy rostlin, pro které je pozdní výsev ideální. Třeba oblíbené salátozelí, takzvané pack choi (brukev čínská), při jarních výsevech rychle vykvete, ovšem právě při pozdním výsevu vytvoří pěknou hlavičku silných řapíků. Vegetační období má přitom dlouhé jen 45 až 50 dní. Zapomenout také nesmíme na stinné stránky letních výsevů. Když se nyní podíváte z okna, blíží se sice půlka srpna, ale vedro připomíná spíše červenec. A to vyžaduje i dostatečnou závlahu a případně i přistínění. Za takového počasí, jako panuje nyní, letní výsevy rychle vyklíčí a rychle rostou. Předpěstovávat lze také v sadbovačích, rostliny pak ale nesmíme přesadit na plné žhnoucí slunce. A pozor, v sadbovačích rostliny nesmí vyrůst příliš, čím jsou starší, tím hůře pak snáší přesazování. První dva pravé lístky u dvouděložných rostlin pro finální přesazení stačí. Vysévat lze v srpnu i různou orientální zeleninu, třeba mizunu a mibunu (vegetační doba pouze 30–40 dní).Vysévat můžeme až na podzim ředkvičky, určitě neuděláte chybu pozdním výsevem špenátu či mangoldu. Spolu s ředkvičkami můžeme vysít i červenou řepu, případně vysadit předpěstované sazeničky, dále mrazuvzdorné tuříny, černé ředkve a také mrkev. Obzvláště takzvané baby mrkvičky jsou skvělým řešením. Naopak již nemá smysl vysévat kořenovou petržel a celer, listovou petržel však ano.Další skvělou volbou je kozlíček polní neboli polníček, vlastně plevel, který běžně roste i v přírodě. Na záhonu pak vydrží i přes zimu. Netkanou textilií se zakrývá pouze proto, abychom ho nemuseli vyhrabávat zpod sněhu. Váhat nemusíme ani s rukolou, kterou lze třeba do skleníku vysévat celou zimu.Zajímavou plodinou je též čekanka štěrbák neboli endivie, výborně totiž nahradí hlávkový salát. I tato plodina vybíhá při jarních výsevech rychle do květu, stejně jako výše zmíněné choi (salátozelí, brukev čínská). Nemusí sice úplně dorůst, ale mnoho druhů zeleniny lze sklízet i v menším provedení.Po sklizených raných bramborách můžeme pro změnu vysadit kapustu. Rozhodně pak vydrží dlouho do zimy. Skvělým řešením je kapusta růžičková. A hned vedle kapusty můžeme nechat vyrůstat zelí, pórek a cibulku, od které očekáváme sklizeň natě či jen malých cibulek. Pokud uvažujete o novém výsevu hrachu, určitě to nedělejte po hrachu. Zkuste raději pastinák, saláty a špenát. Obecně platí, že bychom po sobě neměli pěstovat nejen stejné druhy, ale ani druhy příbuzné. Jde to tiž o to, že vyčerpaly určité živiny, vyséváme a vysazujeme proto po sobě rostliny s odlišnými nároky na výživu. Luštěninám se navíc nebude dařit ani po česneku a cibuli, v půdě zbylé kousky kořenů totiž brání růstu některých druhů luštěnin. Po kořenové zelenině si dokonce dáme tříletou přestávku s další kořenovkou.Zajímavou pozdnější volbou jsou také keříčkové fazole. A vysadit je můžeme třeba po salátu. V teplé půdě nám rychle vyklíčí a budou později i dostatečně plodit. Po salátu a jiné listové zelenině je vhodná také kapusta včetně růžičkové. Vysít můžeme i bazalku a zelí včetně čínského (pekingského). Vyzkoušet ještě můžeme i kedlubny.Zároveň obměňujeme jahodníkový záhony, ale až pro další sezónu. A na prázdné záhony, které již nezaplníte, nezapomeňte vysít zelené hnojivo. Třeba skvělou svazenku vratičolistou, která roste rychle a ještě na podzim nám působivě vykvete. Pak ji před zimou zaryjeme do půdy a můžeme se těšit na jaro.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, floranazahrade.cz, magazinzahrada.cz, zahrada.sk, idnes.cz/hobby, Wikipedia