Začněme fungicidy, tedy přípravky určenými proti houbovým chorobám, kterých by mělo být za deštivého podzimního počasí v zahradách logicky nejvíce. Právě fungicidy ale mají problém s nízkými teplotami, nikoli však naopak s vysokými. V létě se doporučuje aplikovat na list roztok s fungicidem brzy ráno, nebo navečer, kdy již teplota poklesne (obecně se doporučují teploty do + 26 oC), ale hlavně již nemůže slunce popálit listy skrze ulpělé kapky vody, které fungují jako zvětšovací sklíčka. Pokud je ale zrovna pod mrakem, přitom však okolo 30 oC, není to žádný problém. Problém nám ale s fungicidy nastává právě na podzim, obecně uváděná minimální teplota pro jejich používání je + 15 oC. Prodávají se sice i přípravky schopné fungovat i při teplotách o něco nižších, ale obecně chladné podzimní počasí používání fungicidů nenahrává. Jedině za teplého slunného dne, klidně i někdy v pravé poledne, kdy postřik na rostlinách do podvečerního ochlazení oschne. Ale i tak je účinek fungicidů diskutabilní. A diskutabilní je vlastně i podzimní výskyt plísní v zahradě. Ony totiž mnohé plísně potřebují kromě vlhka také teplo, proto nás vlastně na kulturních plodinách trápí nejvíce v sezóně. Nejlepším způsobem, jak bojovat s podzimními plísněmi, jsou zahradnické nůžky. Nemilosrdně odstřihnout napadené části rostlin, případně i celé rostliny. Ostatně třeba trvalky už na podzim seřezáváme, aby zimu přežily jen v podobě svých zásobních orgánů (hlíz, oddenků a cibulek). Postupně plesnivějící porosty cuket, dýní, rajčat a okurek jsou již dávno zlikvidované a tak je třeba se zaměřit na plísně v okrasné zahradě. Otázka je, co pak s plísněmi napadeným materiálem. Obecně můžeme doporučit vyvezení do přistaveného kontejneru na rostlinný odpad. Do zahradního kompostu tuto hmotu nedávejte, pálit mokré a plesnivé listy a oddenky také nemá smysl. V kompostárně, kam zřejmě posbíraná hmota zamíří, si s tímto materiálem poradí nejlépe. A kompost, který pak někdo vyveze třeba na pole, kde bude pěstováno obilí, nemůže těmto kulturním plodinám uškodit. Plísně se specializují a pokud je navíc v kompostárně dosaženo při kompostování potřebných teplot, plísně budou zahubeny. S insekticidy je to na podzim podobné jako s fungicidy. Obecně se hovoří o biocidech jako přípravcích určených k hubení hmyzu, roztočů a jiných členovců. Rozdíl je pouze v tom, zda jsou účinné látky na bázi pyrethroidů, nebo pyrethrinů. Nikoli však při teplotách směrem dolů, tedy nízkých, ale naopak při teplotách vysokých. Chemikálie na bázi pyrethrinů účinkují i při teplotě 30 oC, zatímco chemikálie na bázi pyrethroidů mají celkem jasně vymezené rozmezí teplot nezbytných pro účinnost postřiku. Spodní hranice je + 10 oC, horní + 25 oC. Navíc musí teplota mezi 10 a 25 stupni Celsia vydržet zhruba alespoň 3 hodiny od provedení postřiku. Za slunného a teplejšího podzimního dne tedy lze insekticidy použít. Je ale otázka, co jimi právě nyní chránit. Největší invaze škodlivého hmyzu již máme dávno za sebou a zřejmě bychom v zahradě spíše uškodili hmyzu užitečnému. Přesto se ale může i na podzim vyskytnout na některých rostlinách invaze konkrétního druhu hmyzu, pak tedy insekticid přece jen použít můžeme, ale ne kdykoli. A proč je spodní hranicí právě 10 oC? Při této teplotě již hmyzí škůdci začínají dýchat a probouzet se ze zimního spánku (například při přezimování na stromech). Pokud teploty klesnou, zazimovávají se a nedýchají, postřik by proto byl zbytečný. Navíc obrovské procento dospělců (u mnoha druhů všichni) zimu vůbec nepřežije, nýbrž vajíčka nebo larvy. A argument, že je třeba přípravek do zimy spotřebovat? To radši přebytky vyhoďte! A horní hranice 25 stupňů Celsia? Při této teplotě přestávají přípravky na bázi pyrethroidů fungovat.Zcela bez vlivu na teplotu jsou pak přírodní biocidní přípravky určené proti štěnicím. Hubení v tomto případě probíhá na bázi mechanické, kdy po kontaktu se škůdcem dojde k narušení těla škůdce a ten do několika hodin hyne. Bez vlivu na teploty jsou také lepové desky a třeba běžné domácí mucholapky. Herbicidy jsou za nižších teplot a větší vlhkosti velice problematické. Pro herbicidy totiž platí, že čím vyšší je teplota a čím více svítí sluníčko, tím působí rychleji. Likvidace zeleně herbicidy je proto na podzim vlastně nežádoucí, zbytečně se zvyšuje spotřeba přípravku a snižuje účinek. Obecně platí, že totální herbicidy je možné používat od venkovní teploty 15 oC, se selektivními herbicidy je to stejné. Hnojiva sice můžeme aplikovat bez teplotního omezení, ovšem na podzim je již při nízkých teplotách a vyšší vlhkosti nežádoucí postřik na list, výrazně se zvyšuje riziko výskytu a šíření plísní. Navíc je třeba významně omezit přísun dusíku a zaměřit se na prvky podporující vyzrávání rostlinných pletiv (draslík, hořčík, fosfor). Pokud ale neprovádíme podzimní hnojení pro podporu stávajících rostlin, ale připravujeme záhony na další sezónu, naopak je žádoucí zapravení organických hnojiv obsahujících vysoký podíl dusíku, případně i zeleného hnojení. Dusíkatá anorganická či komplexní anorganická granulovaná a rozpustná hnojiva pak použijeme až na jaře, pokud to vůbec bude nutné.A jediný opravdu smysluplný podzimní postřik v zahradě? Čištění tlakovou vodou!Autorský článek: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
