Co si ti lidi na nás ještě nevymyslí? Taková hloupost, prý Měsíční zahrady! Co je to za nesmyslný novodobý nápad, to jako budeme chodit do zahrady po tmě? Pokud právě taková zvolání rámují vaše reakce na pojem Měsíční zahrady, máme radost. Protože toho aspoň bude hodně k vysvětlování.Vezmeme to od konce a toho nočního obdivování se zahradám. Kdy asi tak myslíte, že by to prostí bohabojní lidé dělat měli? Když dřou od slunka do slunka, jindy na to správně čas ani mít nemohou, ne? Pojem Měsíčních zahrad totiž není ani trochu novodobou záležitostí, ale naopak velmi historickým konceptem, sahajícím daleko do hlubin středověku. Většina zahrad dříve se totiž do té škatulky „nočních“ spolehlivě dala zařadit.Ty klasické okrasné, které si kvetou ve dne a ohromují okolí svou krásou – ale považte, také faktickou neužitečností – byly totiž vždy jen výsadou feudálů, šlechty. Dovolit si je na rajských dvorech mohli kněží, ale prostí lidé nikoliv. Ti si nanejvýš našli čas na zřízení malé domácí zelené lékárny, zahrady léčivé. Po staletí platilo, že pro běžné smrtelníky nebylo zřizování klasické denní okrasné zahrady ani dostupné, ani praktické. Neměli čas, energii ani prostředky ji tvořit, už proto, že se neměli z její krásy kdy těšit. Přes den byli na poli anebo v práci, domů chodili se západem. Ne že by kolem svých domů něco pro okrasu neměli: ale z principu to právě byly rostliny typické pro osazování Měsíčních zahrad.Druhy, které mohly zahlédnout, protože jsou krásné za tmy, v noci. Mělo to i praktický rozměr: Měsíční zahrada fungovala jako ochrana proti zlodějům. Protože byla koncipována tak – a v tom je její poetické jádro – že odráží měsíční paprsky a svit hvězd, a činí prostor prozářeným. Magickým, snovým, chcete-li. Koncept zahrad, které jsou hezké v noci, se v Evropě dlouho samovolně utvářel a šířil. Ale za jeho kolébku se považovat jiný kontinent. Asie. Konkrétně pak tedy Indie. Tam totiž, ze stejných důvodů, tuhle myšlenku mnohem více rozpracovali. Vsadili totiž na rozdílné smyslové vjemy. To, že jsme ochotni se za snížené viditelnosti spolehnout mnohem více třeba na hmat a čich. Nebo na to, že v jasném měsíčním světle se silně mění vnímání barev. A některé druhy rostlin zdůrazňují svými v noci otevřenými květy odlišné barvy, které při běžném denním osvětlením nejsou patrné.Indové se v tom staly skutečnými mistry, a jejich palácové zahrady tento noční aspekt silně uplatňovaly. Nejslavnější Měsíční zahradou byla „jejich“ Metab Bagh, vytvořená v roce 1530. Dnes její areál doprovází o sto let novější chrám Tádž Mahal. O němž jistě víte, že je vlastně obřím pomníkem, vystavěným coby věčná vzpomínka na manželku mogula Šáhdžahána.Duchové zesnulých v pověstech chodí za nocí u nás i v Indii, a tak Měsíční zahrady sloužily k potěše živých lidí, i těch ze zásvětí. Měsíční zahrady se za denního světla mohou jevit poněkud „průměrné“, ale už skladba jejich druhů znalci prozrazuje, že to své hlavní kouzlo ukazují až po setmění. V obecné rovině platí, že bílá barva odráží světlo lépe než tmavé barvy, proto se do měsíční zahrady hodí rostliny s bílými květy. Na tmavě zeleném podkladu listů to bude v noci vypadat, že se ty květy vznáší ve vzduchu.V šeru se mohou projevit i světlejší modré a fialové barvy. Čarovat dovedou také stříbřité tuhé listy křovin, typických výskytem spíše pro Středomoří. Při nízké hladině světla se lesknout. Populární jsou i druhy s nápadnými vůněmi, které vám za tmy mohou vést. Nosem poznáte, ve které části se zrovna nacházíte. A už to, že vás tmou vede jiný smysl, dělá z Měsíční zahrady něco odlišného. Další detaily vás v takovém multi-smyslovém a nočním uspořádání napadnou asi samy. Chodníčky a pěšinky jsou rovné a bez oblouků, poměrně široké a s jemným posypem. Chodí se na nich za tmy, proto musí být bez překážek, schodů. Pokud chcete jen zpevněné povrchy, zkuste nášlapné kameny. Buď tedy vápenné či mramorové, anebo bíle natřené.Vodní prvky? Ty se samozřejmě hodí, protože zrcadlí měsíc. Jezírka anebo tiché fontánky jsou pro to dobrou volbou. Měsíční zahrada vám pomůže vynahradit si nedostatky míst, které ve dne neobstojí. Přirozeně stinné kouty se mohou jevit ve dne fádní, ale v noci zazáří. Skalky, na kterých se vám toho udrží jen málo, jsou v noci hned kouzelnější. A co třeba extravagantně bíle natřený plůtek nebo treláž? V noci to hned vypadá jinak. Přidejte doplňkové osvětlení pro osvětlení za zatažených nebo bezměsíčných nocí, ale držte jej v tlumené formě. I plamen svíčky (na zahradním stolku, s vínem) úplně postačí. Přijde vám tu příliš ticho? Nechte si zahrát od cvrčků, anebo do tůňky přilákejte skřehotající žáby. Ani ve vzduchu nemusí být klid. Určité druhy rostlin mohou přilákat noční opylovače. A tedy konkrétně, s jakými druhy pracovat?Jedničkou ze seznamu nepochybně bude květina příznačně pojmenovaná měsíčnice (Ipomoea alba). Bez ní by to zkrátka nešlo. Skvělé budou i pelargonie. Určitě ale přidejte i pár kopretin zahradních (Leucanthemum superbum), pětilístkovitou nocenku zahradní (Mirabilis jalapa), tařicovku přímořskou (Lobularia maritima). Z druhů běžně lučních, ale za noci překvapivých zkuste třeba řebříček obecný (Achillea millefolium), sněženku podsněžník (Cerastium tomentosum), pupalku dvouletou (Oenothera biennis), okrasné náprstníky (Digitalis). Zvláštní pozornost věnujte druhům, které kvetou jen v noci. Například okrasné durmany (Datura), mitrovnička srdcolistá (Tiarella cordifolia) či exotické trubačovité durmancie (Brugmansia).Zařaďte i z jara kvetoucí druhy, mezi nimiž se jistě prosadí konvalinka vonná (Convallaria majalis), narcis (Narcissus) a baňatými květy nápadné azalky (Rhododendron spp.), potažmo pozdně kvetoucí druhy, jako jsou chryzantémy a podzimní plamének (Clematis terniflora). A co když chcete rozvíjet motivy Měsíční zahrady nejen květy, ale i listy? Z exotiky by v takové kompozici určitě neměla chybět kapradina papratka japonská (Athyrium niponicum), sibiřská brunnera – poměnkovec velkolistý (Brunnera microphylla), čistec vlnatý (Stachys byzantine). A taky stříbřité šalvěje a kopřivy, které v měsíčním světle září. A ornamentální trávy zase příjemně ševelí.Pro dosažení maximálního účinku se snažte tyto rostliny sázet v trsech anebo ve skupinkách po třech až sedmi kusech jednoho druhu, aby vizuálně nezapadly. Tyto skupinky pak budou vypadat i o něco lépe ve dne, nebudou tolik připomínat nesouvislou změť rostlin. Pokud jde o dřeviny/křoviny, zajímavou variantou mohou být stříbrolisté olše a hlošiny úzkolisté, šeříky (na jejich straně je to jednoznačně efekt vůně) nebo jasmíny, gardénie. Pro dokreslení vizuálního efektu se pak hodí například břízy bělokoré, topoly bílé a stříbrné, anebo akáty. Na ně trochu pozor, ať vám zahradu úplně neopanují. Udělaly by z Měsíční zahrady měsíční krajinu. Měsíční zahrady jsou zkrátka přepestrý a starobylý koncept zahrad, který je mimořádný tím, jak rozvíjí nevšední krásu netradičními prostředky. Nesází jen na vizuální podněty, byť s nimi dovedně pracuje. Předkládá vám celou škálu smyslových podnětů a umožňuje vám zdánlivě obyčejnou zahradu procítit jinak. Zdroj: APNews.com, GardenDesign.com, BobVilla.com, Wikipedia.org