Pelety nabírají na tempu, nejenže jsou považovány za ekologické palivo, ale také jsou cenově dostupné. Momentálně lze získat 1 kWh tepla pomocí pelet do dvou korun, to je 2000 korun za jednu megawattu. Navíc nám při topení peletami odpadá spousta práce a nafoukají nám je v případě potřeby rovnou do sklepy či na jiné místo vhodné pro uskladnění. Minimální jsou i nároky na vybírání popela. Pelety jsou prostě v kurzu. Za ekologické palivo jsou pelety označovány proto, že jsou vyráběny především z dřevních pilin, případně z jiných suchých rostlinných zbytků, i ze sena. Jejich výroba je vlastně využitím odpadního materiálu, se kterým si někdo neuměl poradit, zužitkovat jej. Ovšem ne každé pelety jsou ekologické a dokonce i ekonomické. Topení některými druhy pelet je dokonce nezákonné, a navíc i nebezpečné. O jaké pelety jde? O pelety vyrobené z pilin kontaminovaných různými lepidly a jinými chemikáliemi. Problematické je při výrobě pelet především zpracování dřevotřísky. Paradoxem navíc je, že někteří výrobci uvádějí znečištění pelet lepidlem jako výhodu pro zákazníky, že prý mají například vyšší výhřevnost. Je to sice pravda, ale také mají vyšší obsah popelovin. A bylo-li použito organické lepidlo, zvýšený obsah uhlovodíků vede k tavení a spékání popelovin a poté až ničení kotlů a kamen. Navíc se při spalování takových pelet uvolňují jedovaté formaldehydy, fenoly a jiné nebezpečné látky, které dýcháme v kotelně i mimo budovu. A samozřejmě to ohrožuje naše zdraví i zdraví lidí v našem okolí. Prostě LEŽ JAKO VĚŽ. Jednoduchá selská otázka tedy zní, proč se takové pelety vůbec vyrábí? A prodávají? Pelety se rozdělují do tříd A1, A2 a B. Pelety tříd A1 a A2 musí být vyrobené výhradně z čistého dřevního (resp. rostlinného) odpadu, v případě třídy A1 jsou dokonce zakázány příměsi kůry, které snižují výhřevnost pelet. Pelety třídy A2 mohou obsahovat jisté množství kůry a jiných těžebních zbytků. Ovšem právě v případě pelet třídy B mohou být použity i piliny pocházející ze zpracování dřevotřísek. A právě tyto piliny mohou obsahovat nežádoucí látky. A proč se takové pelety vůbec vyrábí a prodávají? Protože jde primárně o průmyslové palivo. Prodejce by vás měl varovat, že mohou způsobit běžným malým zdrojům tepla provozní problémy, a že nebude dodrženo emisních limitů. Pelety třídy B jsou prostě určené pro topidla, která jsou k jejich spalování konstruována. A povolena. A podle toho pak hovoří i legislativa. Podle zákona je spalování dřevotřísky a odpadů z jejího zpracování zakázáno ve zdrojích tepla do výkonu 300 kW. Jestliže si tedy kupujete pelety z dřevotřísek, podle zákona se vědomě dopouštíte porušení zákona. A právě za vědomé spalování zakázaného paliva hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Každý majitel každého kotle je navíc povinen spalovat pouze taková paliva, pro která je kotel určen. Čili v případě poškození kotle nemáte ani nárok na reklamační řízení. Samozřejmě je prvotní chyba již u prodejce, který vás na případné problémy jako laiky neupozorní, ale to už nebude později nikoho zajímat a v případě ověřování prostě prodejce uvede, že vás varoval. Nic víc v podstatě nebude potřebovat, i kdyby vědomě lhal. Ono je to vlastně se zakázanými palivy ještě složitější, protože pokud nadále vlastníte kotel I., případně II. emisní třídy, již v něm nesmíte od letošního září spalovat žádná tuhá paliva. Cílem nařízení, jehož účinnost byla kvůli energetické krizi a inflaci odložena o dva roky, nebyl zákaz topení dřevem, uhlím a jinými pevnými palivy, ale výměna starých kotlů s nízkou účinností a vysokou produkcí emisí za nové, moderní. V tomto smyslu vlastně nesmíte i v již nevyhovujícím kotli na pelety topit ani peletami. A nejde o ně, ale o kotel. Vraťme se však k předpokladu, že vlastníte nový, nízkoemisní spotřebič. Jaká jsou problematická a vlastně zakázaná paliva pro běžné domácí spotřebiče?1. Lubrikační olej, motorový olej a hydraulický olej včetně olejů odpadních2. Směsný komunální odpad, směsný průmyslový odpad a vysušený kal: členské země EU mohou vystavovat licence jen ve výjimečných případech a pro specifické účel, aby výše uvedené materiály mohly být využity jako palivo, tento odpad může obsahovat vysoký podíl neodstranitelných kontaminujících látek3. Ropný koks (petrolejový koks): reziduum destilace z petrolejové rafinace4. Plasty, PVC, PET lahve atd.5. Recyklované oleje: často směsi neznámého původu a složení6. Recyklované produkty: chemicky ošetřené dřevo a dřevo z demolic, rostlinné materiály kontaminované ošetřujícími látkami včetně insekticidů, olejů, lepidel a jiných chemikálií7. Pneumatiky: celé i drcené8. Chemicky ošetřené dřevo: pokud byla životnost dřeva například prodlužována biocidy, jde i o dřevo ošetřené lakem, kreosotem, případně dichromanem sodným a dřevo obsahující halogenované organické látky, případně těžké kovy (opět vlivem moření a nátěrů) Na zákaz spalování fosilních paliv, tedy hlavně zemního plynu, má EU políčeno od roku 2040 (původně to mělo být 2035). Zato vytápění dřevem a výrobky ze dřeva ohroženo dosud nijak není. Zákaz topení dřevem není dosud součástí žádné legislativy EU. Topení dřevem je a zůstává populární formou vytápění v mnoha evropských zemích včetně České republiky.Zákaz topení dřevem může být nyní pouze upravován vlastními obecními vyhláškami konkrétních obcí. Především jde o města, kde tak chtějí radní minimalizovat místní koncentrace emisí a současně maximalizovat požární ochranu. Především pak v historických centrech měst. Další omezení je dáno stavem spotřebičů. V kotlích 1. a 2. emisní třídy už dřevo nesmíme spalovat od 1.9. 2024, v kvalitnějších kotlích však ano (minimálně 3. třída dle normy ČSN EN 303-5). Cílem nařízení není zákaz topení dřevem, ale výměna starých kotlů s nízkou účinností za nové.Zdroj: skorsten.cz, gmpplus.org, tn.nova.cz, drevostavitel.cz, novazelenausporam.cz, jakspravnetopit.cz, bmuv.de, energie.gv.at, ČESKÉSTAVBY.cz, zakonyprolidi.cz
