Využití stržené ornice, hlušiny a stavební sutiMůžeme využít strženou ornici z místa, kde budujeme jezírko či z plochy, na které jsme stavěli dům. Využijeme i stavební suť a hlušinu z vyhloubeného prostoru pro základy, jezírko či bazén. Použitím stavební suti a hlušiny lze častečně navršit násyp. Ještě než suť použijeme, odstraníme vrchní vrsvu půdy, kterou poté využijeme na povrchu pro budoucí výsadbu. Je důležité vědět, že suť může uměle vytvořený násyp odvodňovat a naopak kolem vytvořené terénní vlny se může držet voda. Snažíme se u každého navršeného útvaru o přirozený vzhled a ne, aby vypadal jako skládka.Sklony svahůVrstevnicové vyvýšeniny a terénní vlny jsou přirozeným řešením, připomínajícím volnou přírodu, jsou však náročnější na prostor. U uměle vytvořených svahů musíme navíc dávat pozor na odplavování zeminy. Prudké svahy nejsou vhodné pro výsev a zároveň jsou složité na úpravu (30 až 40 stupňů je maximální sklon pro používání sekačky), proto svah raději rozčleníme na více stupňů. Osetí svahu travním semenem a travní rohožeMírné svahy do 20 stupňů osejeme travním semenen podobně jako rovinu bez komplikací, svahy s větším sklonem pokryjeme travními rohožemi (v horším případě drny), které upevníme ocelovým skobami. Předejdeme tak vyplavování semene. Svah upravíme jako u výsadby, povrch vyrovnáme, vyčistíme od kamenů a plevelů a vyhnojíme. Travní koberec musí dokonale přilnout k povrchu půdy, aby nic nebránilo v prorůstání kořenů. Osázení svahu dřevinamiSvah lze také osázet nízkými keři: plazivým skalníkem (Cotoneaster adpressus), barvínkem (Vinca minor, major), zakrslými konifery (jehličnany) - např. jalovcem (Juniperus sabina, horizontalis), borovicemi (Pinus mugo, nigra), smrky (Abies balsamea) a doplnit kameny. Takto připravený svah zakůrujeme, čímž dosáhneme jeho minimálních nároků na údržbu. Po čase rostliny zakoření a tím svah zpevní, rozrostou se a vznikne tak minimální prostor pro plevely. Terasovité členění svahu zídkamiŘešením výškového rozdílu na menších zahradách může být výstavba zídky. Opakované použití zídek vytvoří zajímavé terasovité členění terénu. Výstavba opěrné zídky vyšší než 75 cm není jednoduchou záležitostí. Dobře vystavěná zídka musí odolat mnohým tlakům (plně nasáklá půda, voda stékající ze svahu – dobré je odvodnění). Plánujete-li opěrnou zídku na strmějším svahu v blízkosti domu, poraďte se raději s odborníkem. V každém případě nezapomeňte, že základy zídky musí zasahovat až do nezámrzné hloubky (80 cm), stejně jako v případě jakékoli jiné stavby, což navyšuje cenu stavěné zídky.Existují i další řešení, například použití svahových tvárnic, svahy menších sklonů zpevní třeba i zatravňovací dlažba, i když to není zrovna časté řešení. Terasovité členění svahu může být nakonec realizované i dřevěnými trámy či kládami. Jak budeme řešit svahy na naší konkrétní zahradě?Svah, pro který hledáme vyhovující řešení, má větší sklon než 45 stupňů. Z toho vyplývá, že jej nebudeme ani zatravňovat a ani kúrovat (mulčovat). Tráva na svahu je těžko udržovatelná a kúra by se nám vlivem dešťů stále sesouvala.Dalším možným řešením je vystavění zídky. To je ovšem velice náročné na množství materiálu vzhledem k rozloze svahu. Zvolili jsme proto řešení půdokryvných dřevin (cotoneaster - skalník, juniperus - jalovec, saponaria - skalničky, …), které není náročné na údržbu a zároveň nám prudký svah zpevní. K překonání výškových rozdílů doplníme svah kamenými schody. Řešení svahu zpevněného půdokryvnými dřevinami uvidíte na půdorysném návrhu zahrady v minulém dílu seriálu - ZDE. Legenda k modelaci terénu:a) Plynulý násyp - dobře se kosí, je tvořen mírnou prohlubní a vypouklinoub) Šikmina - šikmý stupeň, obtížné koseníc) Terénní vlny a opěrná zídka - ukončení poloviny terénní vlny opěrnou zídkou (požívá se na menším prostoru)d) Velká terénní vlna - napodobení zvlněného terénu v přírodě (využití u velkých ploch)e) Změna úrovně vykopáním nízkého stupně - pokud chceme terén s menší stupňovou změnou, vytvoříme nízký stupeň a materiál, který vykopeme, použijeme jako výplň
