V ryze přírodním prostředí ani zdaleka tak neprosperuje, přesněji řečeno, v uměle nevytápěném klimatu je jeho životní cyklus, rozmnožování pětkrát pomalejší. A to včetně produkce nových potomků. Nápad molů šatních nastěhovat se tam, kde je teplo a dostatek potravy, si prostě zaslouží potlesk. Pokaždé, když se jej pokoušíme rozplácnout. Co se o něm vyplatí vědět? Podnětná je třeba už jen informace, že mol šatní, kožešinový a potravinový jsou sice jedna parta, ale liší se vzhledem i svými nároky. Šatní mol má leskle stříbřitá křídla, a to, co za třepotavého letu nazlobeně rozplácneme, je s největší pravděpodobností samec. Samičky jsou totiž po páření natolik obtěžkané, že nelétají, ale už jen lezou. Ostatně, snůška vajíček je většinou tak vyčerpá, že zahynou. Samečci molů takovou dřinu nezažívají, takže si mohou vesele kmitat vzduchem k další samičce. Likvidace samečka je tedy zrovna tak přínosná, jako likvidace samičky. Podstata molího problému ale nakonec leží trochu jinde. Naším škůdcem nejsou dospělí motýli, samci a samice, ale jejich larvy. Ty se líhnou z vajíček, nakladených do nejrůznějších záhybů šatstva, tkanin a kůží, ideálně někde ve vlhkých, tmavých a teplých koutech. Takže typicky v prádelníku, šatní skříni, truhle se svatebními šaty, v šupleti pod postelí, v polici s oblečením, pod potahem gauče, ve srolovaném koberci. Kolik těch vajíček může být? To právě záleží na podmínkách okolního prostředí. Může jich být 40, 80 ale prý i dvě stovky. Samice je může vychrlit najednou, ale také do dvou krátce za sebou následujících snůšek. A jak rychle se z nich vykulí larvy? V nevytopené garáži nebo na větrem profoukávané půdě to může trvat klidně i rok. Ovšem na dohled od zapnutého radiátoru může být hotovo za 4-10-21 dní. Larvy, extrémně žravé, si začnou pochutnávat na keratinu, rohovině. Ta je různou měrou obsažena v biologických materiálech, které doma máme. Jedničkou na jejich jídelním lístku je kůže. Surová, neopracovaná. Ale klidně i ta chemicky ošetřená, z kabátů a potahů. Ve své nenáročnosti totiž stráví prakticky cokoliv. Třeba peří nebo vlnu. Mimochodem, jsou jedni z mála živočichů, schopných vlnu strávit. Což ale nepotěší. Vzaly by zavděk strupy, suchou kůží, psími a kočičími chlupy, vlasy a nehty. Na posezení spořádají vycpanou losí hlavu visící na zdi, zrovna tak jako kožich ze stříbrné lišky. Vyšívaný ubrus po babičce anebo zánovní svetr. Závěsy a záclony, kašmír a hedvábí. Larvy molů šatních nejsou kdovíjak chytré, jejich charakteristickým rysem je neuvěřitelná vytrvalost. Jsou například schopné pustit se do konzumace bavlny, lnu nebo papíru (které ale keratin neobsahují), snad proto že věří, že se dříve nebo později touto hmotou prohlodají k něčemu chutnějšímu. A musí se opět nechat, že nejrůznější směsné textilie – typicky koberce – jim dávají za pravdu. Ve výpletu jejich nestravitelných vláken se totiž tu a tam dá na keratin narazit. Nechutnají jim jen „uměliny“, tedy nejrůznější syntetické tkaniny (polyester, polyamid, polypropylen, elastan). A když se nacpou až k prasknutí? Utvoří kuklu, z které po čase – opět ovlivněném teplotou okolního prostředí – brzy vyletí další motýlek. Za rok se tenhle cyklus vývoje zopakuje jedenkrát v nevytápěném prostředí, a až 5x ve vytápěné domácnosti. Co to znamená? Pokud jedna oplozená samička naklade 80 vajíček a řekněme polovina z nich se přes larva-kukla dovyvine do samice… naklade tato čtyřicítka nových samic každá 80 vajíček, aby se z nich… zkrátka a dobře, po dvanácti měsících řešíte invazi milionů žravých larev, které vám sežerou všechno, o co jen zavadí. A tehdy už je těžko s tím něco dělat.Včasnou reakcí je zahájit boj proti šatním molům hned, jak jejich přítomnost poprvé zaznamenáte. Nejspíš u toho potlesku nad prvním prolétajícím samcem. Jeho pátravý průlet totiž obvykle znamená, že lákán feromony hledá samičku. Takže už se u vás doma nejspíš zabydlují. Kde? V tmavých nevětraných koutech. Na zaprášených a zatuchlých místech. Protože jestli něco moli šatní nemají rádi, tak je to průvan a sluneční světlo. Jsou trochu jako upíři s astmatem. Snůšky jejich vajíček jsou přitom pro svou nepatrnou titěrnost k přehlédnutí, takže se hodí předpokládat že „už tam jsou“. Je tedy třeba vyprázdnit celý šatník. A nejprve se vypořádat s úložným prostorem. Důkladně uvnitř vysát vysavačem, pak přetřít navlhčenou houbou se saponátem, po vyvětrání a zaschnutí znovu vysát. A ideálně ještě vystříkat přípravkem proti molům. Co pak s oním šatstvem a nejrůznějšími textiliemi? Pokud předpokládáme, že vajíčka už jsou nakladená, nemá cenu je teď vytřepávat po celém pokoji. Můžete tedy celou tu hromadu znovu přeprat v pračce, protože teploty nad 60°C vajíčka spolehlivě hubí. Případně můžete, jestli máte k dispozici, vyzkoušet likvidaci molů s pomocí horké páry. Není to ale ta nejšetrnější cesta. Takže pokud máte místo v mrazáku, můžete je naopak zkusit zlikvidovat nízkou teplotou. Po dvou třech dnech v mrazničce by mělo být hotovo, a stačí jen přeprat dle návodu. Cesta s využitím mrazu se přitom hodí u látek a materiálů, které praní na vyšší teploty nesnáší. Jisté je, že jeden nepatrný malý motýlek, kroužící vaší ložnicí nebo obývacím pokojem, se vám postará o celé hodiny namáhavé práce. Kterou je – upřímně řečeno – lepší vůbec nepodstupovat. A výskytu šatních molů předcházet. Jak? Pravidelným vyvětráváním skříní, jejich otevřením a vyklizením, vysáváním uvnitř. Provětráváním a protřepáváním dlouho uloženého šatstva, zabránění jeho zatuchnutí. Těch preventivních drobností, abyste se vyhnuli problémům s moly, je ale víc.Molům se nelíbí tam, kde je světlo a kde se větrá. Což je dobrý důvod ráno a večer vyvětrat, roztáhnout závěsy a pustit si domů trochu sluníčka. Moli vydrží bez vody vlastně celý život, ale když jim seberete zdroj vlhkosti, zamrzí je to. Proto se vyplatí do skříně vkládat jen oblečení dobře proschlé, usušené. Typickou chybou je vracet do skříně nošené oblečení, které předtím nenecháte vyvětrat a je tudíž trochu zapocené. A nezapomeňte jednou za čas přeprat i ty oděvy, které moc často nenosíte. Třeba to poslední tričko na dně šuplete ve srovnaném komínku, které jste na sobě neměli už půl roku. Dejte si i pozor na oděvy, které nosíte jen sezóně. Třeba plesové šaty nebo parádní sako. To že nehnutě visí a uzavřené ve skříni celé měsíce je lákavou pobídkou molům a hostiny jejich žravých larev. Moli jsou od přírody „mistři penetrace“ (nehledejte za tím žádnou erotiku, jde čistě jen o průnik do střežených prostor), a nečiní jim komplikace překonat všechny možné překážky, které jiný domácí hmyz spolehlivě zastaví. Účinnou bariéru jim ale do cesty postavit můžete. Moli nemají rádi výrazné zápachy, aromata a vůně. Ne že by si nepotrpěli na parádu, ale jejich existence je závislá na olfaktorických (čichových) podnětech, komunikaci prostřednictvím feromonů. Tím, že vytvoříte intenzivní čichový podnět, a doma asi raději vůni než zápach octa a cibule, jim zabráníte v tom, aby spolu mohli komunikovat. Je to, jako byste pustili muziku tak nahlas, abyste neslyšeli sousedy. S moly to funguje stejně, jen tedy přes intenzivní aroma. Samice mola nevletí tam, kde ji samec neucítí a nenajde. A jaké intenzivní vůně zvolit? Osvědčenou kvalitou je uklidňující přírodní aroma levandule, pepř, esenciální oleje nebo třeba lesní vůně. Babičky dřív nedaly dopustit na kuličky naftalínu. Ten fungoval perfektně, jenže odpuzoval smradem a byl jedovatý. Zvědavost molů, zvláště jejich samečků, také můžete zužitkovat proti nim. S pomocí feromonových lapačů a lepítek. Přímo do boje proti nim pak můžete vyrazit s insekticidními přípravky, nejrůznějšími emulzemi, koncentráty, postřiky a třeba i zakuřovacími dýmovnicemi. To už je ale divočina.Nepodcenit prevenci proti molům: vybavit se nějakým perzistentním postřikem do šatní skříně, pravidelně větrat ji, oblečení i celou domácnost, je jedinou cestou jak se spolehlivě zbavit molů a nikdy se nedopracovat k jejich invazi.Zdroj: ScienceDirect.com, PubMed.ncbi