Hmyz, který se k nám nastěhoval, tak nečiní s pražádnou škodolibostí. Jde jen za tím, co mu sami volně nabízíme. Potravu, úkryt, příjemné teplo a vlhko. Lákáme je vůněmi a dobrotami. Proto je prevence na prvním místě. Když budete pravidelně a včas vynášet odpadky z kuchyně, nebudou hmyz pobízet k návštěvě. Stejné je to s nezakrytými hrnci, nebo talíři se zbytky jídla, sladkými sirupy a šťávami, nezpracovanými a volně loženými částmi zeleniny a ovoce. Když při větrání otevíráme světu okna dokořán, měli bychom na nich mít proti-hmyzí síť. A když si odněkud z výprodeje nebo bazaru přineseme oblečení, chováme se k němu, jako by v něm skutečně moli bydleli. Jen tak, pro jistotu. Nenosit si hmyz domů a nedávat mu příležitost k volnému průniku do domácnosti je jedna věc, zasadit se o to, abychom jej aktivně odpuzovali, druhá. Protipólem sladkých lákavých vůní jsou ty intenzivní aromatické, většinou s příměsí esenciálních olejů. Hmyzu nevoní levandule, nevyhledávají „zápach“ majoránky a máty, dráždí je hřebíček. Nesnesou yzop, šalvěj, libeček a celer. A toho se dá využít. Pěstovat je v truhlících na okně znamená stavět hmyzu do vletového prostoru odpuzující bariéru. Stejné mimochodem funguje i muškát a afrikány. Ano, proto je naše babičky obskládaly kolem oken. Bylo to praktické. Většina aromatických bylinek funguje stejně i po usušení. Jejich svazečky si tedy můžete zkrášlit domácnost. A pokud zavěšeným kytkám nefandíte, můžete z nich vytvořit aromatické polštářky. Ty s levandulí fungují jako vynikající prevence molů. Co ještě létavému hmyzu nevoní? Sušená citronová kůra (a citronová tráva), ořechové listí, cedrové dřevo. Na terase můžete vyzkoušet svazek kopretinu vratič, nebo heřmánek. Hrátky s vůněmi fungují, ale jsou trochu pracnější a přitom nejsou stoprocentním řešení. Proto spousta lidí raději sáhne po spreji. Repelentu, lapači hmyzu, krystalcích, nátěrech a polepech. Šťastný nápad to ale není, a vystavovat svou domácnost – ve které trávíme nejvíce času – potenciálně nebezpečné chemii není rozumné. Podráždění očí, nosních sliznic, bolesti hlavy, závratě, ospalost a slabost, návaly dávení. I takové totiž mohou být projevy naší expozice nejrůznějším domácím pesticidům. A to je nemusíme ani jíst. Insekticidy efektivně hubí hmyz, ale mohou si také nehezky pohrát s našimi játry, ledvinami, endokrinním a nervovým systémem. Proto sáhneme raději po přirozenějších prostředcích. Například? Repelentem na přírodní bázi je třeba obyčejná voda v rozprašovači, obohacená o pár kapek mentolu nebo výtažku z máty. Může to být i extrakt ve formě esenciálního oleje. Pokud jej každé ráno nastříkáte na okenní parapety a ke dveřím, hmyzu se dovnitř chtít nebude. Na každého funguje něco trochu jiného. Třeba ruměnice nemají ani trochu rády podobně vyrobený roztok s chryzantémou, roztoči nesnáší eukalyptové silice. Molice, které si domů můžeme zanést ve formě vajíček na zakoupených okrasných pokojovkách, můžeme zlikvidovat postřikem z kopřivového výluhu. Ta dobře funguje i na mšice. Nechcete hmyz doma jen odpuzovat, ale přímo hubit? Zkuste mýdlovou vodu. Vlastností detergentů je, že odmašťují povrchy. A těla hmyzu jsou „mastné“ od přírody. Mýdlová voda je tedy zahubí. Nepotřebujete krabičkové lapače a hmyzí bufety, když máte křemelinu. Co to? Ano, ten velmi jemný bílý prášek, který vznikne nalisování schránek rozsivek. Funguje dokonale. Nasává do sebe lipidy z povrchového vosku na těle hmyzáků, a tím je vysušuje, zabíjí. Dokážete s ním zlikvidovat prakticky cokoliv, od stonožek, stínek až po mravence a šváby. Je užitečný pro dlouhodobou aplikaci. Vyplatí se jej v jemné vrstvě nasypat za kuchyňský nábytek, na vršek polic, ke dveřím. Je neprůchodnou bariérou pro pěší. Octomilky se jeví stejně protivné, jako nezničitelné. Jsou lákány kyselostí, rozkladem organického materiálu. Dejte jim tedy to, co chtějí. V takovém množství, že tomu neodolají. Ideální pro tento účel je třeba jablečný mošt, klidně i trochu přešlý, který nalijete do menší nádobky s kouskem mýdla uvnitř. Octomilka zaletí dovnitř, nalákána vůní, a zahyne. Sofistikovanější lapač hmyzu si můžete vyrobit z PET láhve. Odstřihnete svrchní část s hrdlem, otočíte jí dovnitř. A pak už jen na její dno instalujete nějakou přiměřenou návnadu. Třeba cukrovou vodu. Zavěšené širokohrdlé PET láhve se sladkou náplní zase pomohou zredukovat populaci vos a sršňů. Někdy se to ale může obrátit proti vám, a příliš sladkých návnad může učinit vaši zahradu vosami velmi vyhledávanou. Červotoč spížní se vyskytne tam, kde bude mít dostatek potravy (a s jejím výběrem skutečně není náročný). Zásadní je nepřinést si ho domů s nákupem, anebo při vystěhovávání spíže na chatě, před zimou. Obranou proti němu jsou pevné, uzavíratelné obaly. Podobné je to i s potemníkem skladištním. Tam, kde nebude mít prostřený stůl, nebude setrvávat a množit se. Molům, respektive jejich larvám, nahrávají teplé, tmavé a nevětrané prostory. Šatníky, peřiňáky. Nejraději mají, když jim k tkanině naservírujete ještě kousek papíru. Skladovat noviny a šatstvo pohromadě skutečně není šťastný nápad. Spousta hmyzích druhů nemá z návštěvy vaší domácnosti o nic větší radost, než vy. Většinou je postačí vynést ven, vracet se nebudou. Použití pesticidů/insekticidů se ponechejte až jako tu nejzazší variantu, protože byť fungují skvěle, užitek z nich doprovází možné nepříjemné následky.