Nášlapné kameny navíc zajistí přírodnější vzhled, přírodní charakter zahrady. Šlapáky přitom mohou být nápadné, velké, výrazné a nebo naopak nenápadné, diskrétní. Mohou se linout v jedné řadě jako nit švem a nebo mohou tvořit i více řad. Mohou být jakoby náhodně rozeseté a nebo rozmístěné symetricky, podle konkrétních geometrických pravidel. Zcela nejpřirozeněji vypadají šlapáky zapuštěné do trávníku, ovšem mohou též být zasazené do vyštěrkované plochy, případně plochy vysypané oblázky. Předností takového řešení je výborná vsákavost vodních srážek, kdy se nám na pochozí ploše a okolo ní netvoří kaluže a bahno, plochy nejsou podmáčené. Srážková voda či tající sníh, led a kroupy protečou kamenivem a poté až se postupně vsakují. Šlapáky mohou být ze skutečných, plochých kamenů různých hornin, mohou však být též betonové, plastové, ale i dřevěné, mohou být dokonce tvořené lakovanými cihlami. Na druhou stranu však mohou zcela chybět, načež je plocha vysypána pouze štěrkem či říčními oblázky. Ani u tohoto řešení není náročnost vysoká, navíc obzvláště štěrk je poměrně levným materiálem. Musíme pouze vykopat rýhu do hloubky alespoň 30 cm, načež hlínu vyvezeme či využijeme jinde v zahradě a rýhu zasypeme kamenivem. Ani nemusíme řešit obrubníky, i když kvůli chybějícím obrubníkům se nám bude ze stran cesty rychleji šířit plevel a travní rostliny. V každém případě je však ideální právě výše zmíněný méně stabilní, ale dobře vsakující materiál v kombinaci se šlapáky. Z nášlapných materiálů je právě kámen naprosto ideálním řešením. Vypadá v zahradě nejpřirozeněji, prostě do terénu patří. Obzvláště pokud použijeme místně obvyklou, tradiční horninu. Kombinace více druhů hornin působí v zahradě nevyváženě, kýčovitě, vyumělkovaně, přeplácaně, byť jde ve všech případech o přírodní materiály. Jinak je ale kámen pevný, odolný, odolává otěru, mrazuvzdorný, bezúdržbový. Pro nášlapné kameny jsou ideální materiály jako andezit, pískovec, ortorula, břidlice, mramor či vápenec. Použít lze kameny různých velikostí a tvarů, zásadní podmínkou je pouze co nerovnější pohledová (nášlapná) strana. Tvary kamenů mohou být nepravidelné, kruhové, půlkruhové, čtvercové, obdélníkové, oválné apod. V případě umělého kamene, čili betonu však může jít i o stylizované tvary, kdy sice povrchem a strukturou vytvářejí dojem přírodního kamene (imitace), ale jinak mohou mít například tvar listů či dřeva. Přírodní kámen může být neopracovaný, ale též opracovávaný do požadovaného tvaru, nedoporučují se pouze leštěné pochozí plochy, jelikož za mokré by nášlapné kameny silně klouzaly. Ať již však zvolíte jakékoli řešení, měly by nášlapné prvky, štěrky či oblázky ladit s ostatními kamennými (ale i dřevěnými či betonovými) prvky v zahradě. Před umístěním nášlapných kamenů je třeba vyzkoušejte si délku kroků a kameny rozmístit tak, aby se nám po nich chodilo pohodlně. Pokud máme doma malé děti, je třeba kameny posunout blíž k sobě a použít jich víc. Důležitý je také protiskluzný povrch vybraného materiálu. Pokud volíme štěrky či oblázky, je ideální smísit 2 různé frakce, snáze se pak plocha hutní.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com