Azbest byl v prvopočátcích přimícháván do cementu, načež byly vyráběny různé výrobky z tohoto materiálu. Hovořilo se o azbestocementu. A obliba tohoto materiálu byla natolik značná, až jeden z prodejců azbestocementových střešních krytin nazval tuto krytinu Eternitem (je to o dost kratší než azbestocement), přičemž byla vedle požární bezpečnosti vyzdvižena i dlouhá trvanlivost výrobků. Samotné slovo Eternit přitom bylo odvozeno z latinského slova aeternus, což znamená věčný. A dosud na nás číhají ve starých domech a nebo na nich nebezpečné materiály, v jejichž případě můžeme hovořit o časovaných bombách. Nikdo sice neví kdy, ale jednou se to projeví. Zdravotním rizikem však není pouze azbest obsažený ve známé střešní krytině, ale také v izolacích, potrubí a nátěrech. A v mnoha případech platí, že dříve moderní předměty a materiály se mohou později ukázat jako nebezpečné, což bylo prokázáno právě v případě azbestu. Lékaři prostě dokázali, že dlouhá a tenká vlákénka azbestu se při vdechnutí dostávají až hluboko do plic, kde se nerozkládají, ale zůstávají dlouhou dobu. Poprvé v historii byl pro poškození zdraví azbestocementem uznán právní nárok na kompenzaci v roce 1926 továrnímu dělníkovi v USA. A v dnešní době jsou výroba a používání azbestu ve většině zemí světa značně regulovány a nebo dokonce zakázány. Vdechovaná vlákna azbestu jsou nepozorovatelná lidským okem ani čichem, ihned nedráždí a nic nezpůsobují, přenášet se přitom mohou vzduchem až na vzdálenosti několika kilometrů. Je to vlastně tichá, pomalá smrt, kdy se vážné smrtelné onemocnění může projevit třeba až za desítky let. Vlákénka azbestu způsobují v plicích zjizvení a záněty (azbestóza - snižuje se kapacita plic a dochází k poruše přenosu kyslíku, chronické bronchitidě a dalším zdravotním komplikacím), rakovinu plic a nebo mezoteliom (zhoubný nádor pleury - hladké membrány, jíž jsou plíce obaleny plíce). A například je známo, že mezoteliom zabil v padesáti letech slavného amerického herce Steva McQueena. Jeho vášeň v automobilismu a závodění se stala osudnou jinak, než bývá obvyklé. Za karcinom plic je azbest odpovědný dle statistik cca ve 2 až 3 procentech, ovšem některé studie uvádějí dokonce až 12 procent případů. Smutným faktem také je, že v Československu se azbestocementové stavební materiály včetně střešních krytin vyráběly až do 90. let minulého století. A zdaleka nešlo jen o střešní krytiny. Běžný byl azbestocement v případě odpadních kanalizačních trubek a nebo elektrické a tepelné izolace. Pokud tedy doma takový materiál máte a nemusí být zrovna na střeše, rozhodně se nepouštějte do jeho broušení, řezání, ale ani vrtání, jelikož se právě při těchto činnostech uvolňují azbestová vlákna. A zamořit si jimi celou budovu, to opravdu nechcete. Dostanou se totiž snadno do všech bytových textilií, ale třeba i oblečení. Navíc platí, že materiály obsahující azbest jsou nebezpečným odpadem a nesmíme je mísit s jiným stavebním odpadem. Musí být šetrně uloženy v neporušených igelitových pytlích a odvezeny na specializované sběrné místo. Určitě se přitom do likvidace eternitu nepouštějte svépomocí, ale sjednejte si firmu, která se na takovou činnost specializuje. Nejde totiž jen o vaše zdraví, ale i životy. Za neodborné a nebezpečné nakládání s výrobky obsahujícími azbest můžete být navíc úřady sankcionováni. Na problematiku azbestu samozřejmě pamatuje i legislativa České republiky, která jeho výrobu a používání reguluje několika zákony a vyhláškami (např. zákonem o chemických látkách č. 350/2011 Sb., zákoníkem práce – zákonem č. 262/2006 Sb. a zákonem o odpadech). Zákon č. 541/2020 Sb., čili zákon o opadech, pak kromě jiného říká v § 85, že “Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach.“Zdroj: wikipedie.org, plzen.rozhlas.cz, stavimbydlim.cz