Na zednickou lžíci zapomeňtePoužití sádrokartonu nám umožní rychlou a jednoduchou montáž díky suché výstavbě. Sádrokarton jednoduše uřízneme do požadovaných rozměrů a přišroubujeme pomocí vrutů na konstrukci z pozinkovaných ocelových profilů nebo ze dřeva. Spáry a otvory po šroubech utěsníme tmelem a zabrousíme. Některé sádrokartonové desky je také možné ohýbat, což se využívá především pro oblouky stropních podhledů.Nízká hmotnostSádrokarton je lehký a minimálně zatěžuje konstrukci stropu. Snižuje se tím riziko prohnutí stropu a následného vzniku trhlin ve stropech i příčkách. Celkové snížení hmotnosti stavby je významné především u výškových budov. Sádrokarton též může tvořit nosnou vrstvu pod jakoukoli vrchní vrstvou (krytinou) podlahy. Suchá podlaha je lehčí než betonový potěr, proto je vhodná například při stavbě podkroví, kde je nosnost stropu limitována. Pro izolaci se používají dvě nebo tři vrstvy podlahového sádrokartonu, nebo hotové podlahové dílce z vrstveného sádrokartonu s izolací. Velká variabilita řešení a estetičnostSádrokartonová příčka je velmi flexibilní a jednoduchý konstrukční prvek. Stavebnicový systém sádrokartonových desek a příslušenství umožňuje stavbu stěn a stropů v jakémkoli prostoru – příčky, podhledy, vikýře, poličky a další části interiéru. Výhodou je možnost během výstavby flexibilně reagovat na aktuální požadavky zákazníka – například na změny dispozic bytu, spojení dvou bytů, nebo naopak rozdělení většího bytu na dva. To u příček z cihel často ze statických důvodů nelze.Dutý prostor uvnitř sádrokartonových příček umožňuje snadný rozvod všech potřebných instalací. Sádrokartonové podhledy či sádrokartonové předsazené stěny schovají staré křivé stěny a zakryjí vzduchotechnické a jiné potrubí pod stropem, což je významné z designové stránky. Sádrokartonovými podhledy je možné realizovat i představy náročných architektů, aniž by se muselo sekat do zdí. Sádrokarton je důležitý při realizaci osvětlení interiéru, například pro zapuštěná svítidla a pro nepřímé osvětlení.SádraJemné póry v sádře přijímají vlhkost z okolí a při jejím snížení ji opět vracejí do místnosti, čímž dochází k regulaci vlhkosti vzduchu v interiéru. Sádra tak přispívá k příjemnému mikroklimatu v obydlí. Skvělé zvukově a tepelně izolační vlastnostiSádrokartonové systémy se často využívají pro zlepšení stavu stávajících konstrukcí a jejich zvukově izolačních vlastností. Z hlediska akustiky mohou sádrokartonové příčky plnohodnotně nahradit zděné typy příček a často jsou jejich akustické vlastnosti při stejné tloušťce i lepší (záleží na typu a skladbě příčky).Různé možnosti povrchové úpravy Sádrokarton je nutné po jeho vytmelení a zbroušení ošetřit penetračním nátěrem a povrchově upravit. Stěny ze sádrokartonu je možné obložit polystyrenovými nebo keramickými výrobky, tapetovat papírovými, textilními či plastovými materiály, omítat minerálními nebo disperzními omítkami a barvit je disperzními, akrylátovými, olejovými, polyuretanovými, polymerovými, matovými či epoxidovými laky. Sádrokarton by se neměl natírat hmotami s obsahem vápna, vodního skla nebo silikátů. Disperzní silikátové barvy je možné použít jen výjimečně.Zajištění bezpečnosti sádrokartonové konstrukceDostatečná bezpečnost sádrokartonových příček je zajištěna vložením ocelového pozinkovaného plechu do jejich konstrukce. Vhodné jsou především tam, kde by zděná zeď byla příliš těžká. Zvýšení požární odolnostiPro zvýšení požární odolnosti – například obložení krovů střešních konstrukcí je určen sádrokarton s protipožární úpravou. Podle technologického předpisu je možné dosahovat požárních odolností v rozsahu 15 až 180 minut.Zdravotní nezávadnostSádrokarton je zdravotně nezávadný materiál – pH-faktor sádry je téměř shodný s hodnotou pH-faktoru lidské pokožky.Nevýhody sádrokartonuSádrokarton není možné použít jako nosnou konstrukci, nebo do příliš vlhkého prostředí. Při předpokládané relativní vlhkosti vzduchu do 75% (například v koupelně nebo v kuchyni), použijeme sádrokarton s impregnovanou úpravou - zelený. Protipožární sádrokarton má barvu červenou (růžovou). Zdroje: Miroslav Rejzek