Zběžný pohled do statistik, které pravidelně uveřejňuje česká Asociace pojišťoven, nabízí překvapivé srovnání nejčastěji řešených pojistných událostí. Zajímavý už proto, že nabízí přehled těch nehod, k nimž v našich domácnostech dochází nejčastěji. Dá se tedy odtušit, že pokud aktuálně řešíte nějakou formu připojištění, je lepší cílit na takové situace, které se dějí častěji, než na neobvyklé odchylky od průměru a náhodné extrémy. I zde ale může čekat nemilé překvapení. Loni například zima za moc nestála, a počet řešených pojistných událostí, souvisejících se škodami způsobenými tíhou sněhu, dosáhl skromného počtu pouhých 246. Přitom o rok dříve (2019) se jich hlášených sešlo přes 8000. Naopak v roce 2019 bylo hlášeno „jen“ 7343 pojistných událostí škod z povodní, loni pak 14 006. Podobně odchylné a nevyvážené jsou škody spojené s krupobitím. Předloni jich bylo přes 15 000, loni lehce nad 5000. Některé škody se tedy skokově mezi sezónami liší, jiné ale disponují určitým trendem. Například ty spojené s vichřicemi. V roce 2019 jich bylo hlášeno přes 40 000, loni přes 50 000. A letos? I když čísla ještě nejsou úplná, dá se předpokládat, že díky tornádu na jihu Moravy to bude poměrně extrémní suma (tornádo je pořád klasifikováno jako vichřice). A byť se nedá úplně počítat s tím, že tornádo udeří s jistotou jinde, síla a frekvence vichřic se podle všeho nesnižuje. Tady by se asi nějaké připojištění vyplatilo. Podobným vzrůstajícím trendem se projevují události spojené s atmosférickými srážkami. Kolísání dané sezónním charakterem podnebí, trend postupného růstu. Chybět v takovém výčtu samozřejmě nemůže ani nestárnoucí klasika, jež zůstává stabilní jistotou nepříjemností. Jsou jimi například škody způsobené přepětím v elektrické síti, škody poškození stroje, škody ze sesuvu půdy nebo škody z úderu bleskem. Ty se stávaly a stávají pořád. Společné jim je i to, že většinou nedosahují nějakých závratných čísel, hlášeny jsou většinou v poměrně stabilním úhrnu každý rok. To už ale musíme zmínit i dvě takové „jistoty“, které patří k nejfrekventovanějším vůbec. Jsou jimi škody z krádeží (řešených pojistných událostí tohoto typu je okolo 12-15 000 ročně), a pak vůbec ty nejčastější, vodovodní škody. Ty pod 40 000 případů ročně nejdou, spíš dotahují na 50 000 hlášených pojistných událostí. Zatímco u jiných událostí se dá spekulovat, zdali a jestli vůbec přijdou, u vodovodních škod se vyplatí ptát spíš, kdy k tomu dojde. Vodovodní škody mají přitom tři typické původce: prasklé potrubí (i v topení), nefunkční kohoutek anebo prasklou hadičku (u pračky, sušičky, myčky nádobí). K čemu to může vést? Vyteklá pračka, která se „vytrhla“ ze zdi, v první řadě naruší vaši podlahu v koupelně. Ale to je teprve začátek: může totiž vytopit i sousedy, bydlící pod vámi. Zavlhnutí stěn, protékání a znehodnocení vybavení jiné domácnosti, tak patří k naprosté řešené klasice. Nefunkční kohoutky o sobě zase dávají zpravidla vědět, když u toho nejsme. Událost, při níž je vytopena jedna nebo více domácností nedosažitelným sousedem, je tedy rovněž evergreen pojistných událostí. A o něco zásadnější pak může být i prasklé potrubí topení, potažmo vedení instalatérské sítě ve zdi. Tady už může dojít k nahlodání statiky stavby. Za zmínku stojí i rozložení typických pojistných událostí v průběhu roku. Dá se říct, že v takových obdobích bychom měli být obezřetnější právě na ty sezónně-nejčastější. Kdy se krade? Hlavně v letních měsících, v časech, kdy se rodiny vydávají na dovolené a nechávají za sebou nehlídanou domácnost. Ovšem pokud jde o chaty a další rekreační objekty, nenechavci se do nich obývají i na podzim, poté, co je zazimujeme.Požáry, kterých se bojíme asi nejvíce, mají svůj vrcholek hlášených případů kolem vánoc a silvestrovských ohňostrojů (a pak ještě trochu v létě, kolem grilovaček a táboráků). Požáry přitom patří k těm nejnákladnějším škodám - pro pojišťovny, zrovna tak jako pro ohněm postižené. Dotahují na ně úhrn škod způsobených vichřicemi, atmosférickými srážkami a povodněmi. Většinou jde totiž o „totální“ likvidace. Hodí se ještě zmínit ne každému patrný a podstatný rozdíl mezi pojištěním nemovitosti a pojištěním domácnosti. Pojištění nemovitosti se týká těch věcí, které jsou nedílnou součástí domu nebo bytu: podlahy, stropů, zdí (a třeba střechy). Pojistka na domácnost pak kryje vnitřní vybavení. Třeba nábytek a spotřební elektroniku. Někdy to může být trochu ošidné – protože radiátory, obklady stěn, dveřní zárubně, sádrokartony a zateplení spadá pod pojištění nemovitosti, zatímco do pojištění domácnosti už zařadí v pojišťovně záclony, koberce, gauč a stůl.Jaké potřebujete vy? Ideálně obojí, a to i když bydlíte v bytě.