Nevhodná skladba ploché střechy, ve které chybí účinná parozábrana pod vrstvou tepelné izolace, a která je shora uzavřena hydroizolační vrstvou s vysokým difúzním odporem pro vodní páru, způsobuje nepřípustné množství zkondenzované vlhkosti ve střešním plášti a negativní bilanci vlhkosti. Znamená to, že během roku zkondenzuje ve střešním plášti více vlhkosti, než se z něj může vypařit. Výskyt konstrukcí a míst uvnitř střešního pláště nebo v prostoru pod střechou, na kterých v důsledku nízkých povrchových teplot dochází v zimních měsících ke kondenzaci vlhkosti, představuje velký problém. Značné riziko kondenzací vzniká především na spodním povrchu horního pláště a na vnitřním povrchu atik dvouplášťových střech, v tlumících komorách větrání a v nástavbách odvětrání. V interiéru bytů pod střechou pak v místech tepelných mostů. Zdrojem masivní kondenzace ve střešním plášti může být pronikání vlhkého teplého vzduchu netěsností kanalizačního potrubí a vzduchotechnického potrubí s pracovním přetlakem nebo pronikání vzduchu z technického podlaží domu dilatačními spárami. Projevy stékání zkondenzované vlhkosti jsou pak často zaměňovány s projevy zatékání. Pokládání dalších vrstev asfaltových pásů přitom pouze zhoršuje difúzní poměry ve střeše. Havarijní výskyt vlhkosti ve střešním plášti nelze racionálně řešit aplikací “větracích komínků”, ale pouze odstraněním zdroje vlhkosti. Zatékání pod vrstvu hydroizolace způsobené degradací nevhodně použitých asfaltových pásů, nedostatečně kotvených, s minimální nebo žádnou údržbou, často podporované nevyhovujícími spádovými poměry, které způsobují tvoření hlubokých kaluží.Nestabilita vrchních vrstev střešního pláště na účinky objemových změn a účinky sání větru.Nesoudržné povrchové vrstvy krytiny, případně nevhodně aplikované, separované sanační vrstvy, které neumožňují plošné připojení dalších vrstev.Nesprávně provedené detaily ukončení krytiny u konstrukcí prostupujících střešním pláštěm.Nedostatečné kotvení, vadné provedení a koroze klempířských prvků (oplechování, lemování, klempířské výrobky).Chybné napojení vodotěsné krytiny na střešní vtoky, nevhodně zúžené nebo zanesené profily vtoků.Poškozování krytiny konstrukcemi nevhodně umístěnými na střeše.Koroze konstrukcí střešních nástaveb (obvodové pláště, výplně otvorů, střechy). Přetížení nosné konstrukce střechy (zpravidla panelová konstrukce stropu nad nejvyšším podlažím), které se projevuje výraznými deformacemi podhledu stropu nad nejvyšším podlažím domu.Oslabení konstrukce horního pláště dvouplášťové střechy v důsledku koroze.Nedostatečné kotvení atik – vysouvání a vyklánění atik nebo deformace atikových dílců.Nedostatečná spolehlivost střešního pláště a konstrukcí na střeše s ohledem na působení větru.Přetížení konstrukcí dodatečně umístěným hmotným zařízením. Částečné i generální opravy plochých střech zahrnují především opravy stávající střešní krytiny, hydroizolaci střechy, zateplení izolačním polystyrénem, minerální plstí nebo climatizerem a nakonec i položení nové střešní krytiny.Využívané jsou především technologie instalace živičných natavovaných pasů s keramickým posypem, instalace PVC folie a zateplení střešními izolačními deskami z polystyrénu nebo minerální vaty. Při navrhování a provádění oprav plochých střech je důležité klást důraz na komplexní posouzení stávajících konstrukcí, které musí být založené na poznatcích z provedených sond. Následuje odpovědný návrh opatření, který musí respektovat konstrukční, materiálové, tepelně technické i statické aspekty.Komplexní sanační opatření obvykle zahrnují alespoň tepelně technická opatření, návrh spolehlivého hydroizolačního systému, řešení detailů střechy, rekonstrukci nástaveb na střeše (zajištění funkce, vyloučení zatékání), ochranu konstrukcí proti korozi, posouzení z hlediska požární bezpečnosti a rekonstrukci hromosvodu.Posouzení nosné konstrukce střechy je důležité s ohledem na hmotnost střešního pláště a klimatická zatížení, stejně jako posouzení stabilizace sanačních vrstev s ohledem na účinky sání větru. Řešení detailů střechy zahrnuje prostup konstrukcí střešním pláštěm, vpusti, nástavby a konstrukce na střeše.Tepelně technická opatření zahrnují dodatečné tepelné izolace, změnu systému střechy z dvouplášťové na jednoplášťovou s omezeným provětráváním střešního pláště, zakrytí tepelných mostů a opatření k vyloučení nebo omezení kondenzace ve střešním plášti. Možná je též úprava spádových poměrů střechy (vyloučení výskytu hlubokých louží).Návrh spolehlivého hydroizolačního systému se provádí s ohledem na požadavky na difúzní vlastnosti vyplývající z posouzení střešního pláště, spádové poměry, způsob stabilizace vůči účinkům sání větru, chemické a biologické zatížení střechy.