Borovice, jeřabiny, břízy, traviny, trvalky, byliny, keře. Jakási harmonie svobody orámované lidskými pravidly. Najdeme zde i užitkovou část zahrady s vyvýšenými záhony, zahradní pěšiny a místa k posezení i osvěžení chladivou vodou. Dům je se zahradou citlivě propojen terasou a úzkým ochlazovacím bazénem souvisejícím s provozem sauny. Bazén má navíc hladinu tak vysoko, že když se do něj ponoříte, voda přetéká přes kamenný okraj a přeliv do nižší nádrže. Je tak zajištěno příjemné mikroklima prostoru pro období veder. Na vodní hladině pak jakoby plave betonová deska, která spojuje terasu se zahradou. Navazuje dřevěná terasa a javorová plocha s gumovou podložkou pro meditační cvičení. Samotný dům spíše připomíná jakousi starou dřevěnou kůlnu, jeho architektura je velice jednoduchá. Dům je vlastně docela tmavý a jeho střecha je opatřena krytinou z asfaltové lepenky. Vedle javorové plochy bylo pod suchými zídkami umístěno malé ohniště, v trvalkovém záhonu najdeme pro změnu bílou kovovou konstrukci, která je připravena pro budoucí letní posezení. Na pozemku bylo dosaženo citlivého souladu mezi domem, zahradou, jeho obyvateli a okolní krajinou. Vše zde spolu prostě dokonale ladí. Nenápadná hravost řešení pozvedá obyčejné a někdy i tak trochu opovrhované materiály na něco výjimečného. Dokonce i jednoduchá zídka z betonových tvarovek s lavicí z obyčejné fošny zde působí autenticky a příjemně. A když se dostanete v jakémkoli směru až na okraj zahrady, těžko rozeznáte, jestli do zahrady proniká okolní krajina, nebo zahrada naopak vniká do ní, vymezuje se v ní, nebo z ní vyrůstá. Vlastně lze hovořit o detailně komponované hře autorů, kteří dovedli vyzdvihnout esenci genia loci kouzelného pozemku. Velké množství funkčních a zároveň estetických detailů, obytných i zábavných zákoutí, činí zahradu nádherným místem pro život. Celou zahradou navíc prostupuje jemná vůně bylinek. Meduňky, máty, mateřídoušky, šalvěje či tymiánu. Mezi květinami se pak prolínají původní přírodní druhy (například kopretiny, řebříčky, sasanky a kohoutky) s tradičními okrasnými rostlinami z venkovských zahrádek (denivky, floxy, růže a pivoňky). Z dřevin jsou do zahrady zakomponovány kromě běžných ovocných stromů okrasné borovice, zázračné jeřáby a lípy, břízy a javor babyka. Keřové patro pak zastupují dřeviny z okolní přírody (svídy, dříny, vřesy, bezy, plaménky, lísky, ale i rostliny plodící drobné ovoce - rybízy, borůvky, angrešty, maliny a arónie). Trvalkové záhony poblíž domu jsou složeny převážně z bylinek (máty, meduňky, šalvěje, pelyňku, třapatky, tymiánu, mateřídoušky, ale i jahod) v kombinaci s venkovskými květinami (zvonky, astry, rozchodníky, kosatce, česneky a len). Zahrada si přitom svou atmosféru neobyčejné obyčejnosti dovede udržet po celý rok. A i přes příjemné bydlení v domě majitelé určitě tráví více času venku. Zlatou medailí oceněná zahrada byla navržena pro sportovně založený pár, který původně plánoval dům využívat jen k víkendové rekreaci. Pandemie covidu ale změnila plány. Původně uvažovaný rekreační objekt se stal celoročním útočištěm. „Chtěli jsme trávit čas někde blízko vody a lesů, protože rádi jezdíme na kolech a na kajacích. Právě díky lodím jsme objevili tento kout poloostrova, kde jsme kdysi náhodně zakotvili,“ poukázala paní Eva na začátky jejich dobrodružství. Pozemek má rozlohu 2 500 m2 a nachází se v chatové kolonii nad meandrem řeky Vltavy u kamýcké přehrady. Mírně svažitý terén a moderní dřevostavba, která harmonicky zapadá do přírodního prostředí, respektive se hodí mezi okolní chaty, inspirovaly tvůrce zahrady právě k citlivému, přírodnímu přístupu při navrhování zahrady. „Naším cílem bylo zahradu co nejpřirozeněji propojit s krajinou, proto jsme se snažili lidské nezbytnosti umístit do bezprostřední blízkosti domu,“ vysvětlili autoři návrhu. Ovšem jedním z hlavních požadavků majitelů nebyla jen zahrada okrasná, ale paradoxně i velkoryse pojatá užitková část zahrady. A jelikož chtěli autoři návrhu vše užitkové a umělejší situovat k domu, stalo se to právě i se zahradou užitkovou. Situována je až ke vchodu domu, díky čemuž je pěstování užitkových plodin pohodlné, navíc je to jen pár kroků ke každé postupné sklizni a majitelé si mohou užívat výhled na své záhony přímo z oken. K vyvýšeným záhonům přibyl i skleník a skladovací kout, který si investor postavil sám po absolvování tesařského kurzu. A paradox? Byť je použití pozinkované oceli v zahradách obvykle vnímáno jako příliš technické, v tomto konkrétním případě přirozeně doplňuje hravou a přitom jednoduchou architekturu domu.Produkční část zahrady u domu není v současném moderním pojetí zahrad typické řešení, ovšem dříve tomu tak naopak bývalo zcela běžně. „Přiznám se, že sám až dnes dokážu docenit, jak praktické je jednoduše s každodenní samozřejmostí sledovat, jak rostlinky rostou, a co která z nich potřebuje,“ okomentoval toto řešení Ferdinand Leffler. V zahradě najdeme také venkovní posilovnu, ohniště a kůlnu se sušákem na prádlo. Malá plocha udržovaného trávníku je určena pro chůzi na boso, zatímco prostorná stinná zóna s mlatovým povrchem tvoří klidné místo k odpočinku. Na okrajích zahrady se rozprostírá luční společenstvo podporující výskyt drobným živočichů a hmyzu. Louka se seče, jako se to dělávalo dříve, pouze několikrát ročně. Zvyšuje to biodiverzitu a zároveň majitelé ušetří spoustu času. Nemusí se stále starat o rozlehlý trávník. Zahrada v meandru u VltavyAutoři projektu: Ferdinand Leffler a Kateřina Svobodová, Atelier FleraZhotovitel: Bc. Stanislav Král – STANDYSOcenění: Zlatá medaile v anketě Zahrada roku 2024 pořádané Svazem zakládání údržby a zeleněZdroj: Svaz zakládání údržby a zeleně, Atelier Flera, STANDYS
