Přijdeme ráno k autu a nemůžeme odemknout, přijedeme v zimě na chatu či chalupu a nemůžeme se dostat dovnitř, abychom si roztopili, ale co víc, zamrzlé mohou být i vchodové dveře do domu a dokonce do firemního sídla. Zaměstnanci se ráno před budovou štosují a seřazují jako vlaštovky před odletem do teplých krajin a kroutí hlavami jako holubi na báni. Jak si nejlépe poradit? Záleží na místě a vybavení, jaké máme po ruce. Nahřátí klíče zapalovačem může zabrat, ale také se může poškodit struktura klíče. Navíc nelze zapalovačem zahřívat každý klíč. Třeba pro klíč od automobilu s elektronickým čipem je neopatrné nahřívání ohněm zapovězeno, i když samozřejmě nahříváme jen kov. Určitě je šetrnější použít vlastní dech a ještě lépe fen určený k sušení vlasů a prodlužovací kabel. Jenže cestou do práce či na chalupu s sebou zřejmě zrovna toto náčiní vozit nebudeme. Zapalovač sice lze použít (a to dokonce i na klíč do zámku ve dveřích automobilu), ale jen velice opatrně. Nikdy pak nesmíme zapalovač použít přímo na zámek. Mohl by se poškodit a navíc riskujeme opálení laku na dveřích. Nahřát můžeme pouze klíč, ale jen šetrně a trochu, poté klíč vsouváme do zámku. A zřejmě bude třeba trpělivost a pokus budeme opakovat vícekrát. Nikdy nepoužíváme násilí, termodynamika potřebuje v tomto případě čas. Nalití horké vody na dveře automobilu, kde je osazen zámek, může způsobit poškození (popraskání laku), stejně tak se může poškodit povrchová úprava vchodových dveří. Navíc za mrazu takto ošetřený zámek znova zamrzne a to hodně rychle. Horká voda se začne rychle odpařovat, ale odpaří se jen část. A ta, co na místě aplikace zůstane, rychle zmrzne a situaci ještě zhorší. Voda ztrácí energii (a tedy teplotu) tím rychleji, čím větší energii (teplotu) předtím přijala. Horká voda tedy zmrzne rychleji než ta studená. Na stejném principu funguje úprava ledových ploch na zimních stadiónech. Rolba nejprve hobluje svrchní část ledu (1 – 3 mm), tedy rozbruslené vrstvy. A hned další část rolby vypouští na led horkou vodu právě proto, že horká voda rychleji zamrzá. Nejdřív rozpaří vrchní část ledu a na konci rolby je hadr, který za sebou rolba táhne, a kterým vodu po povrchu rozžehlí, čímž se povrch krásně spojí. Studenou vodu v tomto případě nelze použít, protože by nemohl vzniknout kvalitní, rovný povrch ledu. S kombinací benzínu a ohně si není radno zahrávat nikdy. A kapání či stříkání benzínu do zámku a následné zapálení může být opravdu nebezpečné. Dokonce při neopatrném zacházení s benzínem můžeme ublížit i sami sobě. Místo vstupu do domu či automobilu pak může ulicí běžet hořící a křičící postava prosící okolí o pomoc. Navíc jsme v úvodu článku uvedli, že benzín nastříkaný do zámku vchodových dveří a zapálený může způsobit, že dům lehne popelem. U zámku ve dveřích automobilu či kolny s visacím zámkem platí to samé. Benzín NEBRAT stejně jako HORKOU VODU! Prostě vybíráme takové zámky, které zimní počasí zvládnou. Prodávají se certifikované zámky, jež jsou uzpůsobené náročným teplotním podmínkám. Určitě bychom se pak měli vyhnout neznačkovým vložkám na kolíčkovém principu s pružinkami, které jsou vyráběné z méně odolných materiálů. Přičteme-li nečistoty a dokonce i současné používání nekvalitního maziva, zámek přestává za mrazů fungovat. Promazávání zámků je sice tradiční preventivní opatření, nemůžeme ale používat běžný olej. Na něj se totiž budou vázat nečistoty a zámek se pak zasekne ještě snadněji. Uvnitř zámku vznikne jakási lepivá směs, kterou sice můžeme zkusit vyčistit různými chemickými roztoky, obvykle nám ale nezbude nic jiného, než zámek rozebrat a vyčistit. K promazávání zámků je prostě nutné použít speciální mazivo, které je k tomu určené. Používat k rozmrazování zámků běžná rozpouštědla a rozmrazovače není vůbec dobrý nápad. Agresivní rozmrazovač může snadno poškodit zamykací mechanismus i barvu a vůbec povrch dveří. Nakonec nás takový zásah vyjde hodně draho. Doporučuje se proto používat pouze mazací a rozmrazovací přípravky v jednom, které jsou určené přímo na zámky, a kterými zámky promazáváme celoročně.Chemické rozmrazovače zámků se dokonce vyrábí a prodávají v takových velikostech, aby je bylo možné nosit na klíčích od auta. Stačí pak vždy jen několik kapek a za chvíli jste v autě či domě, kolně, chatě. Skvělou prevencí je promazání zámku prostředkem, který je kombinací maziva a rozmrazovače. Můžeme však zámek také preventivně přelepit kouskem lepicí pásky. A to tak, aby se dovnitř nemohla dostat voda. Na preventivní prostříknutí zámku lze použít i strojní olej, případně lze použít přípravek nazvaný WD-40, který se prodává i ve spreji s aplikační trubičkou.Mazivo WD-40 je vůbec přípravek, jehož uvedení v redakčním článku nelze považovat za skrytou reklamu, je totiž fenomén, který již neuvěřitelně dlouhou dobu pomáhá doslova po celém světě. Stejně jako Bohumil Hrabal zmiňoval ve své literatuře s oblibou různé tradiční značky, jako například Singrovku, můžeme v textu použít i značku WD-40. Mazací složky se rozprostřou a díky své vysoké přilnavosti se udrží na všech pohybujících se částech každého promazávaného mechanizmu. Dokonce i za vlhka zcela smočí vlhký povrch a vytvoří antikorozní vrstvu. Hmota se navíc rychle dostane i do nejobtížněji dosažitelných míst, pod mastnotu (rozpouští ji), stará maziva i špínu. WD-40 tvoří voděodolnou a zároveň dielektrickou bariéru. A jelikož materiál neobsahuje silikony, neváže na sebe další nečistoty. Ano, i k tomu může dojít. A v takovém případě musíme vědět, že výrobci nahradili klasické stavítkové vložky cylindrickými otočnými stavítky. V ČR byly dokonce přihlášeny 3 různé patenty, které berou ohled na místní klima. Montují se do zámků běžných dveří i do zámků visacích a dobře odolávají až extrémnímu počasí včetně silných mrazů. Za mrazů a k tomu ještě v kombinaci s předchozím vlhkem snadno vypoví službu právě visací zámky a zámkové vložky na principu tradičních pružinových stavítek. Tento princip byl patentován již v roce 1788 Robertem Barronem a pak byl v roce 1844 vylepšen Robertem Yalem. Více jak 200 let starý vynález zámkové vložky visacího zámku, který prostě nemůže důsledně odolávat povětrnostním vlivům a znečištění, dosud najdeme v až 80 % objektů. Ovšem právě pružiny těchto zámků mohou zamrznout, případně se začnou zasekávat vlivem nečistot. Poškozený a zasekávající se visací zámek je třeba vyměnit za nový, který je navíc vybaven novým typem vložky, tedy vložkou cylindrickou. Chytrý zámek otevřeme jednoduše mobilem, pomocí PINu, ale i otiskem prstu. Ve hře je také lidské oko. Nepotřebujeme žádné klíče, rozmrazovače, zapalovače, feny a jiné nástroje a prostředky. Dnes již chytré zámky ani nemůžeme považovat za řešení revoluční, jsou pouze logickým důsledkem evoluce. Vyměnit přitom klasický zámek za chytrý dovede (u jednodušších výrobků) i amatérský zámečník s pouhým šroubovákem a imbusem. Potřebujete pouze upravenou cylindrickou vložku (fabku) a chytrý zámek, což vlastně není nic jiného než “krabička s motorkem“ otáčejícím zámkem ve dveřích. Zámek se přitom montuje na vnitřní stranu vchodových dveří, takže zvenčí vlastně vůbec nikdo nepozná, že máte chytrý zámek.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, dumazahrada.cz, wd40.cz, portalridice.cz, idnes.cz, Wikipedia, ceskykutil.cz, tokoz.cz