Svými měřítky – jedenáctimetrovou šířkou a pětapadesáti metry délky – skutečně není skromným dílkem. A když k tomu přidáte ještě třípatrovou výšku (dosahovat má devíti metrů), vyvstává před námi dosud největší objekt vyhotovený 3D tiskárnou. Nejen v Evropě, ale i na celém světě. Takhle rozměrný objekt tu zkrátka ještě nebyl.Pozoruhodnější je tahle stavba, dá-li se tedy objekt „vytlačený“ vůbec nazvat stavbou, rychlostí svého zhotovení. Celý proces tisku objektu je rozpočítán na 140 hodin. I to je, vzhledem k současným podmínkám a rozměrům díla rekordní. Že už jste slyšeli o stavbách z tiskárny, které se podařilo dokončit za čtyřiadvacet hodin? Ono je to s těmi rekordy trochu zapeklitější. Ve zkratce, za čtyřiadvacet hodin se to stihnout dá – ale není to v jediném dni.Tip na další čtení: Tento domeček vytiskla 3D tiskárna z místní hlíny a rýže.Stavební úprava parcely, pevného podkladu anebo vybetonování základů (včetně tvrdnutí betonu) u 3D staveb trvá stejně, jako u klasických staveb. Jinak je trojrozměrný tisk výsadou obvodových, potažmo interiérových zdí. Střechy, stropy a podlahy se tu stále musí dělat tradičním způsobem a netrvá to o nic kratší dobu. Podobně je tomu s omítkami, vymalováním, kabeláží a instalatérskými pracemi. Takže z hlediska realizace a časové dotace se 3D obvykle podílí jen na 20-25 % celého díla, a zbývajících 75-80 % připadá na konvenční pracovní metody. S tím, že i materiál nanášený 3D tiskárnou musí „zrát“ a tuhnout, aby se to celé jen tak nesesunulo.Když někdo nadšeně zahlásí, že se mu podařilo dokončit stavbu tiskárnou za čtyřiadvacet hodin, obvykle to znamená, že proces trval celý týden, těch 24 hodin označuje součet doby provozu chodu tiskárny a výsledkem byl objekt ve formátu základní kontury obvodových zdí. Je to zkrátka dost vratký rekord. Objekt z německého Heidelbergu je jiný a unikátní v tom, že těch 140 hodin, necelých šest dní, je vyjádřením reálné doby celé konstrukce. Stavba, na níž se podílela společnost Kraus Gruppe, to měla o to snazší, že stavební podmínky na parcele – potřebné vyrovnání terénu – už bylo dohotoveno dříve. Zkrátka přišli k hotovému. A vzhledem k rozměrům celého objektu mohla tiskárna pracovat na jednotlivých částech objektu postupně, zatímco jiné její segmenty tvrdly.Proto je těch 140 hodin z Německa nakonec lepší výsledek, než nějakých čtyřiadvacet hodin k dohotovení z Číny. Čínu ostatně objekt z Heidelbergu trumfl i v další kategorii. Udržitelnosti. Vystavěn totiž byl z „pasty“ recyklovaných materiálů. I tohle je dimenze, která je zmiňována často.Už v roce 2015 vyzkoušeli tisk z recyklátu, s pojivem z rostlinných olejů, v Nizozemsku. Háček byl v tom, že výroba konstrukční hmoty tenkrát přišla dráž, než materiál na stavbu konvenčního domu. Objekt z Heidelbergu pochází z recyklovaného betonu, stavebního odpadu. Materiálu, který je hojný a dostupný.Pokud jde o samu stavební tiskárnu, jde COBOD BOD2, kterou dodala stavební firma PERI 3D Construction. Ti v současnosti provozují po celé Evropě 65 takových tiskáren, ale žádná zatím nepracovala na díle takových proporcí. Rekord z Heidelbergu vychází z designu stavby, tištěný objekt se „odchyluje“ svým plánovaným využitím. Má být serverovnou. A proto do něj není nějakých extra-vstupů navíc. Ve svém objemu tak názorně ukazuje to, k čemu by trojrozměrné tiskárny mohly být v budoucnu nejužitečnější.Ani ne tak ke stavbám rodinných domů, jako spíše k produkci nějakých objektů „bez lidské posádky“. Třeba zrovna těch serveroven, garáží, stanic, továrních a montážních hal, skladů. Ke kterým bude přidávat stabilním tempem po čtyřech metrech čtverečních za hodinu práce, dnem i nocí.Zdroj: Cobod.com, TreeHugger.com, Bloomberg.com, DesignBoom.com
