Nejčastěji je za původní oblast výskytu oleandrů, respektive oleandru obecného (Nerium oleander), považována jihozápadní Asie. Ve Středomoří byl jeho výskyt datován od oligocénu a miocénu, ale o původní areál výskytu zřejmě nejde. V tu dobu panovalo ve Středomoří teplé a vlhké (tropické) podnebí. Oleandr je tedy původně tropickým druhem keřového patra středomořské flóry, který odsud v době ledové ustoupil a opět se vrátil. V našich podmínkách lze oleandr pěstovat pouze v mobilních nádobách jako zazimovávanou rostlinu, která v sezóně bohatě kvete a rychle roste. Jenže někdy nevykvete a příčin může být více. Jednou z nich jsme my sami a tedy chyby, kterých se dopouštíme, rostlinám však mohou ublížit i choroby a škůdci. Často prostě nestačí jen základní péče. Nejčastější pěstitelské chyby:Nesprávné zkracování výhonů a odstraňování odkvetlého květenství. Nesprávná zálivka.Nevhodné stanoviště včetně nevhodného zimování.Příliš malá pěstební nádoba.Nevhodný substrát.Absence hnojení.Včasné nerozeznání chorob a škůdců a nevhodná prevence i ochrana. Oleandry kvetou jen na starém dřevě a pokud je právě vaše rostlina již dostatečně košatá, není ji třeba seřezávat vůbec. Když na jaře seříznete před vykvetením staré větve, váš oleandr prostě v této sezóně nemůže vykvést. V době, kdy teprve košatí a řez je proto každoročně nutný, vždy seřezáváme na jaře výhony o jedno patro jen částečně, abychom se nějakých květů dočkali. A až v další sezóně po posledním řezu nám bohatě pokvete celá rostlina. U košatých oleandrů však seřezáváme staré větve a loňské výhony až po odkvětu, tedy nejlépe v září. Pokud mají konkrétní výhony nedostatek přeslenů, můžeme je také jen zaštípnout. Podpoříme tak košatost rostlin. Pokud potřebuje již statná rostlina seříznout, zkracujeme větve nejvýše o třetinu, nikdy ne více. Řez vždy provádíme těsně nad takzvaným přeslenem, tedy místem, ze kterého vždy vyrůstají naráz tři listy. Na každé zkrácené větvi by měly zůstat dva až tři přesleny, nejméně pak alespoň jeden. Z přeslenu pod místem řezu vždy vyraší tři nové výhony, které již budou schopné v příštím roce vykvést. Tedy pokud řez provedeme v září po odkvětu. Oleandry nakvétají postupně, načež se může v místě jednoho květenství v létě objevit ještě další. Ani uschlé květy proto v létě neodstříháváme, odstraňujeme je až když se samy oddělí od rostliny. Odkvetlá květenství pak můžeme odstřihnout až na konci září při tvarování oleandru. I v tuto dobu však není chybou nechat na rostlině odkvetlá květenství. Sama opadnou a v příštím roce oleandr opět bohatě vykvete. Tak to má zařízené příroda. Především nedostatečná zálivka v době násady květů může způsobit uschnutí květních poupat. A naopak přílišná zálivka, případně příliš silné deště se projeví hnilobou a opět opadem poupat, případně hnědnutím a zplihnutím květů. A jak poznat, že je třeba zalévat více? Oleandr si o bohatší zálivku řekne sám zešednutím svých listů, v horším případě jejich kroucením a opadáváním. A pozor, oleandry nesnáší tvrdou vodu, zaléváme výhradně měkkou vodou, nejlépe dešťovou a samozřejmě vždy dostatečně odstátou. V měkčí vodě z kohoutku nesmí být chlór. Jinak platí, že ve vegetačním období je třeba zálivka vyšší, obzvláště za horkých dní, dokonce je vhodné i rosení a nevadí ani déšť. Rosíme však zásadně v podvečer, aby voda do vedra dalšího dne opět oschla a nemohla způsobit popálení rostlin. Kapky vody fungují za horka a plného slunce jako zvětšovací sklíčka. Při rosení musíme dát pouze pozor na nadměrné máčení květů, mohly by začít hnít. Letněné oleandry zalévejte jen v případě, že neprší. Vydatný déšť dovede zalít oleandr ve velké nádobě dostatečně. Pozor však na přemokření, přívalový déšť může udělat více škody než užitku. Nezbytná je proto na dnech nádob dostatečně silná vrstva drenáže. Z nádoby prostě musí snadno odtékat přebytečná voda. Neustálé přemisťování před deštěm oleandrům sice vůbec nevadí, ale často jde o natolik statné kousky a objemné nádoby, že vyžaduje mnoho fyzické námahy a často i více osob. Oleandry nesnáší průvan a ve vegetačním období milují teplo a přímé sluneční záření. Pokud jim takové podmínky neposkytnete, pokvetou málo, případně vůbec. Letnění na plném slunci oleandrům prospěje nejvíce. Pokud pěstujete oleandr v nádobě s plným dnem (nedoporučujeme), postavte ji přímo na zem a pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu. Pod květináče s odtokovými otvory dejte raději podmisku, případně květináč podložte. K zazimování je ideální chladná místnost s teplotami mezi třemi až deseti stupni Celsia. Nehnojíme a zaléváme jen minimálně. Oleandry jsou žrouty prostoru nejen nad květináčem a okolo něj, ale i v něm samém. Aby oleandr dobře rostl a bohatě kvetl, potřebuje dostatek místa pro rozrůstání kořenů. Mladé rostliny proto každoročně přesazujeme do větší nádoby a statným obrům v květináčích takových rozměrů, že větší by již bylo nelidské přemisťovat, alespoň měníme každoročně zeminu shora. Zvolit bychom měli těžší a dobře propustnou směs drnovky, pařeništní zeminy a písku. Její pH by se mělo pohybovat mezi 6,7 a 7,5. Kvetení přitom podpoříme hnojením každé dva týdny od dubna až do srpna. Volíme vhodné kombinované hnojivo, například Kristalon plod a květ. Řešením jsou i hnojivé tyčinky působící dlouhodobě. Čerň způsobuje, že listy oleandrů jsou jakoby posypané sazemi a je na nich lepkavá medovice. Může za to houba objevující se na medovici vylučované savým hmyzem. Preventivně můžeme omývat listy mýdlovou vodou, případně stříkat přípravky na bázi oleje. Při napadení černí je třeba odstranit příčinu, čili savý hmyz.Houby poškozující květy, nejčastěji plíseň šedá, vytvářejí na květech šedé povlaky. Květy jsou pak znetvořené. Příčinou je vysoká vzdušná vlhkost a vytrvalé deště. Prevencí je snižování vlhkosti, ošetření rostliny fungicidem a ukrytí na sušší stanoviště.Půdní houby způsobují, že oleandry nerostou, vadnou a nenasazují na květ. Kořeny oleandrů mohou být těmito houbami napadené z nakažené zeminy, může však jít i o následek přemokření půdy. Prevencí je desinfekce a výměna zeminy, při napadení je navíc třeba důkladně umýt kořeny čistou vodou a rostlinu přesadit do nového květináče i zeminy.Mšice, tento drobný hmyz se při invazi projeví tak, že jsou mladé části rostliny slabé, povadlé a mohou být i deformované. Nejčastěji se mšice na oleandrech přemnoží za vysokých teplot a příliš suchého vzduchu. Prevencí je tedy podvečerní rosení a mšice nejlépe odstraníme mýdlovou vodou či vhodným chemickým přípravkem. Chemii si v tomto případě můžeme dovolit, jde o okrasné rostliny v mobilních nádobách, při aplikaci ale musíme dát pozor na okolí ošetřovaných rostlin i své plíce a pokožku. Puklice a štítenky jsou nepříjemný savý hmyz vylučující lepkavou medovinu, podobně jako mšice. Ta tvoří na černajících listech napadených houbou povlak, na spodní straně listů najdeme žluté nebo hnědé voskovité stroupky, což jsou samotní škůdci. Škůdci se objevují za suchého vzduchu a vysoké teploty. Možné je jejich mechanické odstraňování a otírání listů vatou namočenou v silně zředěném lihu, případně mýdlovém roztoku. Použít lze i systémový insekticid či přípravek na bázi parafínového oleje. Bohužel jsou však pokusy o odstranění invaze těchto škůdců často marné a bývá lepší rostlinu spálit. Svilušky jsou opět savý hmyz, tentokrát stejně jako mšice velmi drobný. Vytvářejí na rubu listů jemné pavučinky a na listech se časem tvoří skvrny. Nové výhony jsou pak zakrnělé a deformované, listy opadávají . Příčinou je opět suchý vzduch a vysoké teploty. Čili proti všem škůdcům je ideální podvečerní rosení oleandrů, případně sprchování rostlin vlažnou vodou. To dokonce postačí při slabším napadení sviluškami, při silnějším napadení musíme použít insekticid. S výběrem chemických přípravků i určením konkrétního škůdce či choroby vám ochotně pomůže zahradník.Zdroj: wikipedia.org, abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz