Autoři Jakub Našinec a Aleš Kubalík koncipovali sportovní halu v Dolních Břežanech ve stylu „ufo“. A to doslova. Vycházeli přitom z myšlenky, že nelze pro neobyčejné místo navrhnout obyčejnou stavbu. Nová sportovní hala dnes stojí v areálu základní školy v Dolních Břežanech a jejím návrhem a stavbou vznikl symbol jako z jiného světa. Sportovní hala základní školy v Dolních Břežanech je totiž ve skutečnosti obklopena poli s kukuřicí. A právě tento fakt byl pro architekty velkou výzvou. Platí totiž, že do návrhů budov je zapojováno okolí, pokud však má nová sportovní hala stát doslova uprostřed ničeho? Dnes je tato hala spojnicí školy, parkoviště a budoucnosti, pro své okolí je přitom doslova magnetem a inspirací.Budova elipsovitého vzhledu zakrývá sportovní plochu 45×25 metrů a v hale je místo pro 250 diváků. Může být proto využívána i pro lokální sportovní a kulturní akce, nejen pro hodiny tělocviku žáků základní školy. Náročný a atraktivní architektonický koncept sportovní haly v podobě rotačního elipsoidu, odpovídá nejen na požadavky a výzvy současnosti, ale též odkazuje na neznámou budoucnost. A právě asociace s UFO není vůbec náhodná. „Když je hala v noci osvětlená a světla září vzhůru k nebi, člověk si pomyslí: přistálo tu UFO?“, říká Aleš Kubalík. Sportovní hala má oblý, hladký a abstraktní tvar. Její kupole se více přibližuje lidskému měřítku, v kovovém povrchu haly se zrcadlí její okolí, přičemž hranice mezi nebem a zemí splývají. Pro architekty však nebyl důležitý jen progresivní, odvážný koncept této stavby. Stejně důležité bylo spojit v konceptu vlastní funkci haly a také lidi, kteří ji budou využívat. „Sportovní halu jsme navrhli pro děti, a na tom, kde děti trénují, sportují a cvičí, záleží. Budovy mají na lidi podstatný vliv. Toho je třeba si být vědom“, zdůrazňuje Jakub Našinec. UFO z 20.000 šindelů prostě nepřehlédnete, obzvláště když „přistane“ uprostřed ničeho. Nová sportovní hala v areálu základní školy v Dolních Břežanech, obci v těsné blízkosti Prahy, se stala symbolem a magnetem lokality, spojnicí mezi současností a budoucností. Nová sportovní hala je moderní, neobyčejnou stavbou, určenou pro moderní, neobyčejnou obec a její obyvatele. Jakub Našinec a Aleš Kubalík se znají již od svého prvního semestru na fakultě architektury. Pokoje na studentské koleji měli na stejné chodbě. Oba prostě „nějak začali“ studovat architekturu. „U mě to vlastně byla náhoda“, vypráví Jakub Našinec. Ten udělal v únoru přijímací testy na architekturu a o půl roku později se vzdal původně plánovaných přijímacích zkoušek. Aleš Kubalík byl v mládí pro změnu nadšený malíř, jeho matka však byla toho názoru, že musí mít povolání, které má budoucnost. Proto se spolu dohodli na architektuře. Někdy bývá náhoda nejlepším režisérem. A oba mladí architekti založili brzy po úspěšně ukončeném studiu společně se svými dalšími dvěma kolegy, Josefem Kociánem a Veronikou Sávovou, architektonickou kancelář „Sporadical“. A právě tato kancelář získala v posledních letech renomé v celé České republice. A nejen díky sportovní hale v Dolních Břežanech. Progresivní architekti ateliéru Sporadical však též někdy míří příliš vysoko a přestřelí. „Prezentujeme často příliš inovativní a neobvyklá řešení. Při některých výběrových řízeních to pak pro nás znamená druhé místo“, konstatuje Našinec poněkud sarkasticky. Jsou ale o svém směřování přesvědčeni a jdou si proto vlastní cestou. Architekti také vysvětlují, proč je česká architektura velice konzervativní. Jelikož na Fakultě architektury ČVUT učí silná skupina sice vynikajících a inspirujících, ale velmi konzervativních profesorů. Prostě vyučují s důrazem na tradiční českou architekturu a ovlivňují tak příští generace. „Jsme přesvědčeni, že se to změní. Prosadí se progresivní architektura, která překvapuje“, takový je optimistický pohled Našince do budoucnosti. A přitom nechybí ani úspěchy, na podzim roku 2018 získali za sportovní halu v Dolních Břežanech hlavní cenu 25. ročníku Grand Prix architektů – Národní cenu architektů a zvítězili také v soutěži Stavba roku 2018. Dále též získali prestižní ocenění v České ceně za architekturu.Návrhem sportovní haly však práce architektů na tomto projektu neskončila. Výběrové řízení proběhlo v roce 2013. Pak žili tímto projektem po dobu dalších čtyř, pěti let. „U projektů realizovaných v Česku jsme přítomní od začátku do konce“, říká Našinec. „Architektonický výkres je jenom první fáze. Během výstavby haly jsme byli na staveništi jednou až dvakrát týdně. Vždyť to byl velmi komplikovaný projekt s mnoha detaily, na které bylo třeba dbát.“ Co se týká materiálu, byla PREFA pro architekty první volbou. Produkty PREFA znali už z budovy Fakulty architektury ČVUT. „Falcované šindele byly pro náš projekt ideální. Jsou lehké, lze s nimi pracovat přesně a je snadné je přizpůsobit konkrétním potřebám. To bylo u tohoto objektu velmi důležité“, zdůrazňuje Kubalík.Prefa fasádní falcované šindele jsou vyrobené z legovaného hliníku v barvě přírodní hliník, váží 2,5 kg/m? a mají rozměr 420 × 240 mm v položené ploše.Realizaci sportovní haly provedla KLIPS, s.r.o.