„Pytle s pískem, taková pitomost,“ říkám ženě. „Vezmi děravé vědro, naplň pískem a prolévej vodou. Bude pěkně profiltrovaná, ale písek proteče jako cedník… A všude jen slyším, jak jsou pytle s pískem důležité.“ Jo, písek je pašák, kór když je v pytli, pomůže za války i za povodni, stačí ho dát do pytle. Tu zabrání kulce, tu vodě. Na písek bychom měli skládat chvalozpěvy. Jedeme po hlavní směrem z Českého Krumlova na Kájov, podél silnice postávají lidé v pláštích u pár pytlíků s pískem. „Asi čestná hlídka,“ kontruje žena. „Jo a ještě se budou pytlům s pískem dělat zdravice. Salut.“ Tu a tam něco trochu ucpou, na chvíli zadrží či odkloní proud vody. Ale to je asi tak vše. O trvalé a sofistikované řešení rozhodně nejde. A proč lidé zoufale žádají pytle s pískem? Předně, jinou možnost nemají. Písek nám navíc za posledních několik let výrazně podražil. Sice ne tolik jako štěrk, ale přece o dost. Za tunu zaplatíte zhruba 800 korun, některé speciální druhy písku se blíží k tisícovce, dovedou ji i překročit. Ten nejlevnější stojí okolo 300 korun za tunu, ale to je takzvaný odval. Tedy nic moc písek. Myslet si přitom, že zrovna v době povodní poběží prodej písku na obvyklých místech “ostošest“, je jen iluze. Kdo nemá nyní na zahradě naskladněných alespoň 10 tun, má smůlu. Písek se nyní sváží jen ve velkém. A kolik písku se vejde do jednoho pytle? Běžný jutový pytel 110 x 60 cm pojme cca 90 kg suššího písku. Jednu tunu tedy nasoukáte do cca 11 pytlů. Když číslo zaokrouhlíme a do každého pytle dáme písku trochu méně, bude to cca 15 pytlů. O hře na vodu versus hmotnost a cena nyní nemá smysl spekulovat. Mokrý písek prodejci rádi prodávají a stavebníci neradi kupují. Co ale dovede ochránit 15 pytlů plných písku? Nic. Ovšem při již smysluplném deseti násobku (150 pytlů) již půjde o cca 10 000 korun jen za písek. Další problém je, že nikdo nedostane více jak 10 pytlů plných písku na běžné přívěsné zařízení za osobní automobil. Když sklopíte zadní sedačky, ještě tak dalších 10 pytlů dostanete do interiéru pětidvéřáku. Čili 20 pytlů při porušení předpisů (běžná kára smí vozit nejvýše cca 500 kg), odjezd a za chvíli se vraťte autem zpátky. Možná své kapesní autíčko neztrháte a vydrží i tlumiče. Kdo vlastní náklaďák, má nespornou výhodu. Potřebuje někdo ochránit svůj majetek stovkami pytlů s pískem? Nerealizovatelné… I kdybyste lítali od rána do večera jako šílení, nedá se to stihnout. Mantra pytlů s pískem musí rozhodně rozčilovat například občany Troubek. Děsivá povodeň zde v roce 1997 zabila 9 lidí, ale protipovodňová ochrana Troubek v Olomouckém kraji má být dokončena až v roce 2027. Před rozbouřenou Bečvou a Moravou by obec mělo ochránit takzvané “prstencové ohrázování“ za “bratru“ 600 milionů korun. Tolik zřejmě nebude stát ani nová českokrumlovská plovárna. Jenže stavbě tohoto opatření dosud brání například nevykoupené pozemky. A není jich málo, ještě prý není vyřešen převod cca poloviny z 250 nezbytných pozemků. Je tedy dost dobře možné, že se Troubky dočkají dalších povodní. A co zbývá nyní? Inu, pytle s pískem. Jo, abych nezapomněl, v Troubkách spotřebují spoustu pytlů s pískem. Ještě jsem to neřekl? Pytle s pískem pro Troubky! Nové protipovodňové opatření má vytvořit val kolem celé obce o celkové délce okolo 6 kilometrů. Troubky navíc ohrožuje i spodní voda, jsou proto plánovány i speciální studny a systém odčerpávání. Kdyby tyto vize neustále opakovaly generace starostů Troubek v místní restauraci, už všichni prošli krematoriem. Důvod? Selhání jater. Olomoucký kraj má s protipovodňovou ochranou vůbec problémy. Na zábrany čekají dokonce i v Olomouci. Jejich stavba se táhne již od roku 2018, spolykala cca 1,3 miliardy korun a stále ještě není dokončena. Letos na jaře probíhaly stavební práce na jihu města v okolí řeky Moravy, které spolykaly cca 170 milionů korun. Zbývající úseky budou stát další stovky milionů, začít se s nimi má za dva roky. Zlaté pytle s pískem, po povodni se písek z pytlů zase vysype a můžeme stavět dál... Problémy má také západní chudinská část Hradce Králové, tedy dalšího krajského města. Povodí Labe před říčkou Melounkou páchá ve čtvrti Plotiště při deštích opakované škody. První varování přišlo v roce 2002, to politické v roce 2005. Přesto se však začalo jednat o tom, jak zabránit tvoření lagun na sídlišti, až minulý měsíc letošního roku (2024). Více méně se nyní pouze spekuluje, například o tom, že s odtoky vody zamíchalo otevření dálnice D11 před třemi lety. Potřebná protipovodňová opatření tedy mají vzejít ze studie odtokových poměrů. Kolik to bude stát? Na to se radši zeptejte pytlů s pískem. Ty ví víc. Nekončeným příběhem je také protipovodňové opatření v Brně. Silnice kolem Svratky je zúžena už dva a půl roku, termín dokončení stavby se už několikrát posunul. A kolik to má stát? Na Moravě vítězí číslo 1,3 miliardy korun. Jak v Olomouci, tak i v Brně, aby to nikomu nebylo líto. A výsledek? Při loňských prosincových povodních, které rozvodnily i brněnské koryto Svratky, se zde utopil bagr. Asi těžil písek… Nekonečné řešení očekávají také lidé v Chrudimi, kde voda na sídlišti Stromovka stoupá za povodní až do paneláků. Sídliště totiž soudruzi kdysi postavili na místě, kde voda z polí přirozeně odtékala, a kde se shromažďovala v rybníku. Výsledek? Současná kanalizace není na prudký déšť připravena a právě kanalizací se voda natlačí až do odpadního systému panelových domů. Řešení? O stavební povolení na ochranné nádrže se prý bude žádat až příští rok. Nebo až po dalších volbách. Jak to udělat rychleji a levněji? Ucpat kanalizaci pískem. Nebo lidi z paneláků vypláchnout trvale. Další nedokončenost - Bohumín. Toto město na soutoku Odry a Olše spláchla voda v roce 1997 a v roce 2010. Domy tam již dnes sice chrání hráze za více jak 170 milionů korun, dosud ale chybí ochrana městské části Pudlov. Protipovodňový val tam bude dokončen až v roce 2026. Snad. A do té doby pytle s pískem. Teprve v rovině plánů a příprav se ocitly také slezské Nové Heřminovy. Jenže tam je to o dost složitější. Místní se dokonce bouřili proti plánované nádrži. Musela by jí totiž ustoupit část obce. Pouze v podobě plánu jsou také přehrady Mohelnice a Hanušovice. Podle ministra Rakušana jde prý o díla, která se budují v horizontu desítek let. Přitom právě oblasti severní Moravy a Jeseníků jsou aktuálně nejzranitelnější. Nevadí, pytlů s pískem je dost! Pevné hráze, valy, poldry, suché nádrže, přehrady. Tyto stavby dovedou v případě velké vody zabránit tragédiím, nebo alespoň pomohou korigovat běsnící živel. Bohužel však na mnoha místech v Česku technická protipovodňová opatření dosud chybí. Dokonce i tam, kde voda zabíjela. Důvodem je prý zdlouhavé plánování, složité odkupování pozemků, nebo stavební průtahy. Ne, hlavními důvody jsou lidská ignorace, arogance, nenažranost a peníze. A také krátká paměť. Proto se voda musí pořád připomínat.Bez komentáře je následující titulek: „Pytlování písku na hráze i modlitby. Morava se připravuje na další záplavy.“Zdroj: idnes.cz, ČESKÉSTAVBY.czRychlé informace o stavu vody najdete ZDE.
