Strom, který roste v srdci CHKO Žďárské vrchy, se do celoevropského finále probojoval jako vítěz národního kola soutěže Strom roku 2021. Teď bude až do konce února bojovat o hlasy příznivců. Konkurence je tvrdá, čítá 16 překrásných stromů z celé Evropy, takže každý hlas se počítá. V soutěži, která se koná od roku 2011, se mohutný 12metrový strom objevil už podruhé, svou nominaci proměnil vloni ve vítězství díky podpoře 2635 hlasům. Zda obstojí v mezinárodní konkurenci, kde se počty hlasujících počítají na statisíce, ukáže také kampaň, kterou dneškem odstartovala komunita podporovatelů v obci Telecí, jež obraz lípy dokonce nese ve svém znaku. Prozatím jediné evropské zlato se podařilo získat Chudobínské borovici v kampani 2020, loňská zástupkyně tuzemských barev, Jabloň u Lidmanů, skončila na 7. místě. Lípa velkolistá s přízvisky Lukásova nebo Zpívající, se tyčí do výšky 25 metrů. Ačkoliv je dutá, stále si udržuje vitalitu i původní korunu a kmen, snad i díky 36leté péči lipového „dvorního arboristy“ Martina Němce. Svůj název získala na základě místní pověsti, podle níž se v její dutině ukrýval na konci 17. století místní hospodář, někdy také stařeček či písmák, který v úkrytu stromu přepisoval bibli a žalmy. Náboženské texty totiž byly až do vydání tolerančního patentu nekatolíkům zabavovány. Stařeček si při transkripci prozpěvoval, byl ale hluchý a jeho hlas se nesl do noci tak daleko, že místní začali věřit, že zpívá sám strom. Z pobělohorského mýtu pak čerpala řada obrozenců i současníků jako Alois Jirásek, Tereza Nováková, František Páral nebo Marie Hrušková. Jiráskova povídka je nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o Zpívající lípě. Prozaičtější název stromu odkazuje k rodině Lukásů, kteří přilehlé stavení obývali od začátku 18. století do roku 1915, kdy mužskou rodovou linii přetnula 1. světová válka. V chalupě číslo 102 dnes žije rodina Dvořáčkova, která o lípu pečuje a předává její dědictví dál. Pěstují totiž semenáčky lípy, které jsou vysazovány po celé republice i za hranicemi, například u místní školy, na Vyšehradě nebo v Bristolu. Anketa Evropský strom roku vznikla v roce 2011 v návaznosti na oblíbenou českou verzi. Do finále evropské soutěže vždy postupují vítězové národních kol. „Smyslem Evropského stromu roku je poukázat na zajímavé staré stromy jako na důležité přírodní i kulturní bohatství, kterého bychom si měli vážit a chránit je. Stromy jsou nezbytnou součástí podmínek pro náš život a důležitým pojítkem mezi minulostí, přítomností a budoucností. Mírní letní vedra, umožňují nám zhluboka se nadechnout a pomáhají tlumit klimatické změny. Proto bychom je měli chránit a náležitě o ně pečovat,“ popisuje Josef Jarý, který mezinárodní klání koordinuje. Do soutěže se zapojilo již na 1 100 komunit z 16 zemí a více jak 3,3 milionu hlasujících.