Začněme jedním prazvláštním vajíčkem, nevídaným skvostem intelektuálním, totiž vejcem Kolumbovým. Jak to s ním vlastně bylo? Tedy alespoň podle legendy? Poté, co mořeplavec Kryštof Kolumbus objevil Ameriku a vrátil se domů, našel se na jedné oslavě závistivec, který zlehčoval význam Kolumbovy cesty. Kolumbus sice souhlasil, že doplout do Ameriky (možná si ještě myslel, že šlo o Indii) je hračka, ale že právě on přišel na to, že je taková cesta možná. A demonstrativně vyzval závistivce, aby postavil vejce na špičku. Když se to závistivci i dalším hodovníkům stále nedařilo, vzal Kolumbus vajíčko, špičku naťukl a vejce stálo. Opět nastal posměch, že to nic není, dokonce že jde o podvod, že je podvodník. Kolumbus však oponoval, že to byl opět on, kdo na to přišel a mohl to přece udělat i kdokoli jiný. Ale neudělal. Dalo by se to sice říci i mnohem moderněji a vulgárně, a mohly by při tom létat typické české facky. Jenže žádný Čech žádný nový světadíl nikdy neobjevil, proto zůstaňme u Itala ve službách španělských. A jeho naťuknutého vajíčka. Vejce je zárodek a zároveň plod ptáků, plazů a vejcorodých savců, z něhož se vyvine nový jedinec (někdy i 2 a více). Vejce se skládá ze skořápky a zárodečního terčíku, ze kterého se právě v případě, že vejce je oplodněné, může vyvinout mládě. Pokud však vejce oplodněné není, můžeme s chutí přistoupit ke konzumaci. I když se najdou i výjimky, kdy se prodávají ke konzumaci vajíčka s vyvíjejícími se plody. Obzvláště v Asii uznávaná afrodisiakální delikatesa. Alespoň tomu věří.U nás tradičně konzumujeme nejčastěji vajíčka slepičí, ale koupit si můžeme i kachní, husí, křepelčí, pštrosí a vajíčka perliček. V Číně se konzumují také vajíčka plazů, o konzumaci vajec vejcorodých savců není nic známo. Pštrosí vejce je pro každého, kdo je vidí poprvé, jako z jiného světa. Mimozemský návštěvník. Váha jednoho “vajíčka“ cca 550 až 1600 gramů a skořápka tak tvrdá, že je třeba vyvrtat vrtačkou do vajíčka dva otvory a obsah vyfoukat kompresorem. Za jedno pštrosí vejce zaplatíte průměrně cca 400 korun (cca 250 korun za vejce vážící 600 gramů), a když si dáte na váhu jedno průměrně velké vajíčko slepičí a spočítáte, kolik stojí, rozhodně se vám pštrosí vejce v porovnání nevyplatí. Ani v době, kdy jsou slepičí vajíčka extrémně drahá. Jenže jde o skutečnou delikatesu, která prý obsahuje oproti vejci slepičímu méně cholesterolu, nasycených tuků a sodíku. Mělo by proto být o něco zdravější. I když... Už dávno se ví, že s cholesterolem a vejci to vlastně vůbec není pravda. Nelze však předpokládat, že bychom se právě v Česku pustili do pštrosích vajec nějak masivně. Za prvé jsou u nás chovy pštrosů jen ojedinělé, za druhé by bylo třeba vajíčka importovat především z Itálie, Belgie či Portugalska, za třetí obsahuje jedno vajíčko takovou kalorickou bombu, že je třeba více konzumentů naráz. Jakmile se navíc poškodí skořápka, je třeba vejce ihned zkonzumovat, rychle se pak obsah kazí. Ovšem chlazené v neporušené skořápce vydrží až 4 týdny. Vaření pštrosích vajec je navíc energeticky dosti náročné, abyste vajíčko uvařili natvrdo, budete potřebovat, aby voda dosahovala alespoň 35 minut bodu varu. A pak musíte vynaložit značnou sílu a použít ocelovou palici, případně úhlovou brusku. Díky Bohu, že již nežijí vejcorodí dinosauři. Samozřejmě přeháním ve stylu kachny novinářské, kterou velmi ctím... Dosud největší (tedy nejtěžší) pštrosí vajíčko prý bylo hlášeno ze Švédska, vážilo neuvěřitelných 2589 gramů, tedy více jak 2,5 kilogramu. Ale to jsme již možná a opět u pověstné novinářské kachny, nikoli pštrosa. V každém případě však platí, že samice pštrosa snáší největší vejce ze všech dnes žijících druhů ptáků. V severní Africe se skořápky od pštrosích vajec používaly jako nádoby již ve čtvrtém tisíciletí př. n. l., tedy alespoň tak je zhruba starý nejstarší nalezený důkaz. Pštros je prostě divupták a mimochodem, už jen slovo PŠTROS zní v češtině strašně divně. To snad ještě Štros(majer). Ale to P na začátku? Když si v prodejnách porovnáte cenu za kilogram masa husího, kachního a slepičího (kuřecího), je jasno. Kuře se jí stále jako levnější krmě, kačku si koupíme občas jako pochoutku a husu výjimečně pro chvíle největší slávy. A podobné je to i s vejci. I když...Husí vejce váží v průměru 200 gramů a je na tom u nás v podstatě stejně jako o zhruba polovinu menší a lehčí vejce kachní. Oba druhy vajec by se měly tepelně upravovat déle než vejce slepičí, ale jen doma a na vlastní riziko. Bohužel je oba druhy vajec zakázáno používat při přípravě jídel v provozovnách hromadného stravování kvůli vysokému riziku obsahu nepříjemných bakterií (především salmonely - Salmonella). Omeletu z nich proto raději nedělejte, nejezte je radši ani vařená, natož takzvaně na hniličko. A když už na tvrdo, pak vařit alespoň 20 minut. Ovšem do pečených moučníků jsou skvělá. Případné bakterie zničí pouze dostatečná tepelná úprava, moučníky z těchto vajec mají navíc příjemně vláčnou konzistenci. Kachní vejce jsou svou velikostí, barvou a složením podobná slepičím, tedy těm opravdu největším ze slepičích vajec. Nejmenší slepičí vajíčka mohou vážit jen cca 40 g, průměrná cca 60 g a největší až cca 90 g. Tedy podobně jako kachní. Bohužel se u nás vejconosné kachny ani husy běžně nechovají, byť by nás mohl lákat i velice tučný žloutek jejich vajec. A jelikož je to k nám z Asie dosti daleko, i při současné globální dopravě jsou kachní a husí vejce v našich končinách spíše raritou. Pro pobavení můžeme doplnit americké přísloví: „Když slepice snese vejce, dělá u toho velký povyk. Snese-li vejce kachna, ani nepípne. A proto se na celém světě jí jen vejce slepičí.“ Kdyby slepice držely klevetné a zároveň vychloubavé zobáky, možná by to bylo jinak, chce se skoro říct. Kdeže však loňské sněhy jsou. Kachní vejce jsou ve světě stále oblíbenější, oproti slepičím jsou obvykle větší, jsou kaloričtější a mají výraznější chuť. Slepičí vejce váží od cca 40 do 90 g, mají klasický oválný tvar a jejich skořápka je obvykle bílá nebo hnědá (v různých odstínech). Zárodečný terčík (žloutek) je obalen bílkem a podíl těchto dvou hmot se různí. Záleží především na stravě. Bílek obsahuje čistou bílkovinu důležitou pro náš svalový růst, určitý obsah bílkoviny má i žloutek, převažují však tuky. Vajíčka perliček jsou zhruba poloviční než vejce slepičí. Barva velmi pevné skořápky je krémová se světle hnědými skvrnami, pro pevnost skořápky mají tato vajíčka delší trvanlivost. Za kus zaplatíte zhruba 5 korun, což je vzhledem k velikosti a váze oproti slepičím docela dost, ale zase ne tolik, abychom si vajíčka perliček nemohli dovolit ochutnat. Navíc obsahují oproti bílku o dost více žloutku, čili více tuků, ale dokonce i více bílkovin. Chuťově jsou bohatší a vyznačují se krémovou konzistencí. Perličky jsou sice taktéž exotičtějším ptactvem (pochází ze suchých savan Afriky), u nás však zdomácněly a kdekdo je již dlouhé desítky let chová dokonce i doma na dvorku. Ještě menší jsou vajíčka křepelčí (15 až 30 g), ovšem na pultech obchodů jsou oproti perliččím velmi častá. Jsou přibližně až 5 krát menší než slepičí, obsahují ale ohromné množství vitamínů (především B1, B2 a A). Složení bílku a žloutku je jinak chemicky podobné vajíčku slepičímu. Navíc křepelčí vejce obsahují Omega 3 a Omega 6 mastné kyseliny, které ovlivňují příznivě naši srdeční činnost, dále i mnoho minerálů (železo, vápník, fosfor, hořčík nebo zinek). Křepelčí vajíčka jsou nenápadná, kropenatá, sympatického vzhledu a báječné chuti. Konzumace křepelčích vajec prý dokonce může pomáhat v bojích s alergiemi, chřipkami, nachlazeními a prý i při zánětech jícnu. A ještě jednu ohromnou výhodu křepelčí vejce mají, minimální riziko výskytu salmonely díky pevné podskořápkové blance, která pronikání bakterií zabraňuje. Křepelčí vajíčka jsou prostě jistota!Bohužel kvůli konzumaci vajec a masa křepelky z naší přírody téměř vymizely, současná vaječná produkce je výhradně výsledkem umělých odchovů. Ať si už vyzkoušíte vajíčko jakékoli, opět se vám stejně jako celé dosavadní lidské populaci nepodaří zodpovědět otázku, zda bylo dříve vejce nebo slepice. Nesmutněme však, buďme za ptačí vajíčka rádi. A nejen o Velikonocích. Bez nich by byla naše krmě o dost chudší.Zdroj: novinky.cz, Wikipedia, apetitonline.cz, integrazabcice.cz, toprecepty.cz, mujnakupovastrava.cz, denik.cz, rozhlas.cz, zlatavejce.cz, lidovky.cz, lihneme.cz, prima-receptar.cz