Je již jedno, zda jsou plata na vajíčka papírová a nebo plastová. Využijeme k výsevu semínek a přípravě sadby oba typy. Ovšem s tím rozdílem, že ta papírová můžeme spolu se sazeničkami později rovnou vysadit do větší nádoby, zatímco ta plastová je třeba v době, kdy již chceme sazenice přesazovat, nařezat na jednotlivé díly a sazeničky z nich opatrně vyklopit i se zeminou. Plastem by kořínky neprorostly a díky zálivce by se nerozpustil. Ostatně proto se jeví papírová platíčka jako zcela ideální a bezpracné řešení. Pokud pak tato plata pro tento účel po celý rok sbíráte a sazenic si rychlíte opravdu spoustu, jednoduše si stačí spočítat při ceněn 2 koruny za jeden jif prodávaný v zahradnictví (lisované rašelinné sadbovače jsou ještě o nějakou tu korunu dražší), kolik celkem ušetříme. A tato úspora může jít i u běžného zahrádkáře a pěstitele až do mnoha set korun ročně. Plastové sadbovače z plastových plat od vajíček lze dokonce využít opakovaně, stačí udělat do dna každého dílu menší odtokové otvory, aby mohla odtékat přebytečná voda. Po použití pak plata důkladně umyjeme a uskladníme na další sezóny. Dokonce není třeba jednotlivá plata ani rozřezávat, pokud jste dostatečně šikovní a dovedete opatrně vyjmout sazeničky i s kořenovým balem postupně z každého políčka. Je to o dost praktičtější řešení, jelikož pak vezmeme do ruky naráz třeba 10 sazeniček a přemístíme. U papírových plat se doporučuje hojnější a pravidelnější zálivka, jelikož papír plata nasaje vodu a rychle zase vyschne. Zálivka proto musí být i o dost pečlivější, na žádnou sazeničku nesmíme zapomenout. Pro pěstování ve velkém se toto řešení příliš nehodí. Nadměrné skrápění vodou totiž platíčka rychleji rozpustí a kořenový bal se nám rozpadne. Navíc je třeba papírová plata držet stále na pevné podložce, namočená se snadno potrhají, pokud bychom s nimi chtěli manipulovat. Prostě řešení pro zahradníky to není, ale pro zahrádkáře určitě ano, když si přijdou na to, jak papírová plata správně používat. U papírových plat je též zásadní odlišnost mezi těmi, která jsou vyrobena z papíru pevného a méně nasákavého a nebo z papírové hmoty, která rychle měkne již jen po naplnění vlhkou zeminou a nebo prvním namočení. S těmi se extrémně špatně manipuluje a rychle se trhají. Ovšem rychle také vysychají, pokud jsou umístěna v teple a poblíž zdroje tepla. Pokud pak jednotlivé díly těchto platíček i se sazenicemi vysadíme do větší nádoby a nebo přímo na záhon či do skleníku, velice rychle se rozpadnou a nepředstavují pro kořínky rostlin prakticky žádnou překážku. Navíc není třeba dělat do papírových plat (do dna jejich buněk) odtokové otvory. Vlastně tato platíčka připomínají (a podobně fungují) lisované rašeliňáky (rašelinové sadbovače). Papírová plata z pevnějšího a méně nasákavého materiálu však musíme před výsadbou sazenic odstranit, aby materiál kořínkům do svého rozpuštění příliš nepřekážel. Trvá to mnohem déle. Důvodem je v tomto případě větší množství pojiva při výrobě plat, které funguje jako lepidlo. Další využití tohoto materiálu již není možné, proto jej necháme po použití vyschnout a využijeme třeba na podpal. Nebo je nadrtíme a přidáme do kompostu.Platíčka se dokonce liší svou velikostí, která odpovídá velikosti kupovaných vajec. A pro některé rostlinky nám skutečně stačí i ta nejmenší. Velmi zajímavé je též pěstování ve skořápkách, pokud s nimi manipulujeme pro uvolnění jejich obsahu opatrně. Stačí opatrně odstranit horní část skořápky (cca 1/3), obsah vylít a každou takto získanou skořápku pořádně (ale opatrně) vymýt, aby nám uvnitř zbytek obsahu nezahníval.Jednoduše skořápky naplníme z větší části zeminou, vysejeme semínka, přidáme ještě vrstvičku zeminy a svlažíme vodou. Velmi oblíbené je toto řešení například pro velikonoční výzdobu, kdy jsou skořápky zvenčí před naplněním zeminou ještě barveny. A pokud si do skořápek vysejeme například řeřichu, postupně ji nůžkami zastřiháme a zkonzumujeme a skořápky pak vyhodíme i se zeminou a zbytky rostlin na kompost. Stačí jen třeba lopatou trochu nadrtit. Určitě se však vaječné skořápky nehodí pro přípravu (rychlení) sazenic, jelikož se s nimi špatně manipuluje. Vrcholem takovéhoto téměř „bezobalového“ řešení je pak umístění skořápek s výsevy právě do papírových platíček od vajec.Buďte zvídaví a nebojte se experimentovat. Vyplatí se to a ušetříte přírodu. Nakonec právě například rašelina na planetě postupně dochází a jde o zdroj neobnovitelný (resp. jen těžko obnovitelný), který vznikal velmi dlouho. Za rok vznikne pouze milimetrová vrstvička rašeliny. Používání lisovaných rašelinných sadbovačů a jifů je proto vysoce neekologické.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
