Ne, s lamami ani lámou nemá slovo větrolam nic společného, zato s „lámáním“. A skutečně mnohé větru exponované pozemky nějakou tu ochranu před jeho silou potřebují. Silný vítr dovede pořádně potrápit a to dokonce kdykoli v roce. Kromě větrolamu je však také důležité vhodně zahradu uspořádat, čili posezení umístit na co nejchráněnější místo a podobně. Ovšem teprve větrolam vytvoří v zahradě příjemné mikroklima a kromě ochrany před větrem nám za veder také přistíní a pomůže ochladit obývaný zahradní prostor. Navíc se stane vítaným útočištěm pro mnoho druhů živočichů, zahrada ožije. Ochránit pozemek před větrem pevnou a nepropustnou stěnou, ať již z jakéhokoli materiálu, není řešením, jelikož závětrná zóna vznikne přímo za stěnou, dál již však ne. A zde se pak budou tvořit větrné víry. Větrolam proto má být prostupnější, má vítr zmírnit, rozdrobit. A k tomu jsou samozřejmě ideální rostliny. Zdaleka nejlepšího účinku prostě dosáhneme větrolamem polopropustným. A jak jej vytvořit? Zjednodušeně řečeno kombinací stromů a keřů, respektive patra stromového v pozadí a keřového v popředí směrem do zahrady. Přitom není vůbec třeba, aby keře byly husté, neprostupné a stromy těsně nahloučené a jejich koruny zapojené. Však si také všimněte tradičních větrolamů podél silnic a nebo v polích podél cest. Na první pohled se může zdát, že to prostě nemůže fungovat, opak je ale pravdou, i když jde většinou spíše o sníh než o vítr. Naši předci dřeviny takto nevysazovali náhodou. Nesmíme se tedy snažit vytvořit nejhustější porost. Je důležité, aby vítr porost částečně obtékal a mohl projít, ale v zmenšené intenzitě. A právě polopropustná bariéra zabrání turbulencím. Rychlost větru díky tomu dosáhne svých původních hodnot až po větší vzdálenosti. Zahradu tak jen načechrá, ale pobyt v ním nám neznepříjemní. Jenže ono se to snadno řekne, ale jak si poradit s menší zahradou, kam se mnoho dřevin a keřů nevejde? Prostě je třeba vybírat stromky a keře menšího a nebo alespoň středního vzrůstu. A přidanou hodnotou nakonec mohou být i plody, čili větrolam nemusíme vysazovat jen z dřevin okrasných. Takový muchovník, dřín, rakytník, jedlý jeřáb, hlošina a hloh, mišpule či myrobalán určitě pomohou. A v popředí máme také široký výběr keřů, ze kterých nebudeme dělat souvislý a hustý porost. Určitě pomůže také šeřík, bez černý, kalina, tavolník, vajgélie, ptačí zob, moruše, brslen a čimišník, komule Davidova (motýlí keř) a další druhy. Kombinovat prostě můžeme dřeviny okrasné i užitkové, různého vzrůstu a šířky korunky. A pokud máte opravdu malinkou zahrádku, je možné založit základ větrolamu nikoli z nižších stromů, ale z vyšších keřů, před které vysadíme keře nižší. A opět platí, že lze kombinovat keře okrasné a užitkové. Třeba rybíz, jostu, aronii, maliníky a ostružiníky, angrešt, zimolez a jiné druhy. Například i kamčatské borůvky. Sice toho nižší porost příliš nepokryje, ale musíme mít na mysli, že chráníme malou zahrádku, nikoli rozlehlý pozemek. Ideální je pro výsadbu větrolamu podzim a nebo doba brzy na jaře. V žádném případě nevolíme na nízké teploty háklivé druhy dřevin, saháme pouze po osvědčených mrazuvzdorných stromech a keřích, okrasných i ovocných. Samozřejmě je před výsadbou důležitá příprava půdy, výsadbové jámy atd. Ale tento článek není o výsadbě dřevin. Po výsadbě samozřejmě musíme za období bez deště pravidelně zalévat, přičemž první pořádná zálivka přijde hned poté, co ušlapeme okolo kmínků zeminu. Dobré je také zamulčování, které ochrání sazenice před plevelem i mrazem. Dokud si mladé rostliny nevytvoří dostatečnou kořenovou soustavu, nemusely by kořínky mráz vydržet. Určitě neuvažujte o větrolamu nepropustném, byť ze stromů a keřů. V tomto případě by šlo o hustou výsadbou, která vytvoří zelený pás. Ovšem vítr někam musí a tedy musí tento pás obtéct. Rychlost větru se tak na krátkou vzdálenost sníží, ale to je asi vše. O kousek dál se pak budou tvořit víry. Navíc nebude možné a nebo bude velmi obtížné hustý větrolam jakkoli ošetřovat. Nejhorší je vždy přístup do houštin. Finální výška větrolamu propustného se může pohybovat až na hranici cca deseti metrů. Pro takovou výšku je však již důležité zvolit dřeviny, které mají v dospělosti kořeny hluboko v zemi, jsou dobře ukotvené a proto větru dobře odolávají. A jde o staré dobré známé - jeřáb, jilm, ořešák, borovici, habr, dub, javor, lípu, olši a jiné. Ovšem stejně nám v propustném větrolamu bude chybět keřové patro, prostě nebude fungovat tak dobře jako polopropustný.
