V češtině zdomácněl výraz hromosvod, ovšem hrom je jen doprovodným zvukovým jevem silných výbojů elektrické energie za bouřek. Správný výraz zní bleskosvod. A když do nechráněného domu uhodí, bývá již pozdě! Dokonce nám nemusí pomoci s náhradou škod ani pojištění proti blesku. Elektrický výboj vyvolá za silné bouřky napětí několika set milionů voltů a vzniká elektrický proud až sto tisíc ampérů – ovšem smrt může způsobit již pouhých 0,1 A, stejně tak požár zažehne i jen malá jiskřička – záleží na okolnostech. Bez hromosvodu, který svede silný elektrický výboj do země, se prostě na mnoha místech neobejdeme. A nejde pouze o naše zdraví, životy a domovy, ale také o elektrické spotřebiče ohrožené indukovaným napětím. Bleskosvod není povinností, zvažují se rizikaAvšak pozor - povinnost chránit svůj dům, movitý majetek a sebe před bleskem není zákonem výslovně nařízena. Zásadně je vázána na zvážení rizik. Vyhláška číslo 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, stanoví v paragrafu 36, že ochranu před bleskem musíme zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení…, a odkazuje na normu ČSN EN 62305-2, podle které se provádí analýza rizik. Tradiční hromosvodZákladním posláním tradičního hromosvodu je spolehlivé svedení přímého úderu blesku do země, aby bylo zamezeno nebezpečným přeskokům silného elektrického výboje na vodivé části budovy. Dnes se k tomuto účelu používá systém ochrany před bleskem LPS (lightning protection systém), který se skládá z vnější a vnitřní ochrany před bleskem. Na střeše je umístěn jímací systém a svisle vedou svody připojené na uzemňovací soustavu domu. Ovšem dokonce důležitější než vnější jímací soustava a svody, které je v některých případech možné vynechat, jsou svodiče bleskových proudů, které se instalují na síť nízkého napětí nebo na telefonní vedení. Moderní elektrospotřebiče a elektronika jsou velmi citlivé na zvýšené napětí - na takzvané přepětí. Proto je dobré (a nejen kvůli bleskům) zajistit vnitřní ochranu před přepětím pomocí společného svodiče a nebo přímo u koncových elektronických přístrojů, například televize nebo počítače. Z toho plyne, že o ochraně před bleskem je třeba přemýšlet už ve fázi projektu domu. Odborník spočítá riziko ohrožení bleskem v dané lokalitě, vyhodnotí hrozící škody a podle toho určí, jak náročnou ochranu budeme potřebovat. Přitom platí, že je bezpečnější zvolit raději složitější řešení za cenu vyšších nákladů. Důraz musí být logicky kladem i na správné provedení ochrany! Uzemňovací soustava se realizuje už při budování základů – pokládá se uzemňovací drát o průměru 10 mm po obvodu domu do betonového základu 50 mm nad dnem výkopu a od něj jsou vyvedené uzemňovací přívody ke všem svodům a k hlavnímu pospojování objektu (k hlavnímu rozvaděči). Instalaci hromosvodu provede firma (živnostník) s příslušným oprávněním podle vyhlášky 50/78 Sb. k montáži, opravám, revizím a zkouškám hromosvodů. Důležité jsou též pravidelné revize - u nových domů je to jednou za čtyři roky, u starších jednou za pět let. První revize proběhne ihned po dokončení instalace, později musíme na termín kontroly myslet sami a revizního technika včas pozvat. Jakmile do bleskosvodu udeří blesk, čeká nás další revize. Hovoříme ovšem o pasivních zařízeních, takzvané aktivní bleskosvody prý vysílají signál a stahují na sebe výboje elektřiny preventivně – mnozí odborníci ovšem tvrdí, že není prakticky prokázáno, zda tento princip skutečně funguje a zda nejde jen o marketingový trik. Navíc je logické, že pokud pasivní bleskosvod funguje primárně jako ochrana, proč bychom měli dobrovolně chtít podstupovat rizika? Aktivně? A proč bychom chtěli po každé bouřce platit další revizi systému, pokud do něj blesk skutečně udeří? Před bouřkou a před odjezdem na víkend či delší dovolenou odpojte elektrospotřebičeVždy platí, že čím více účinných preventivních opatření, tím lépe! A může být vůbec něco účinnější než odpojení elektrospotřebičů od elektřiny? Navíc tím ušetříte i trochu elektrické energie - provoz v stand-by režimu představuje v průměrné české domácnosti až 11 procent spotřeby elektrické energie. Pravda, některá zařízení odpojit prostě nelze – zabezpečovací systém, světla, vypínače, chladnička, mrazák atd. Od toho je zde však přepěťová ochrana. A skutečně platí, že oproti možným škodám je její pořízení poměrně levnou záležitostí. Kromě přepěťové ochrany celé soustavy elektrických rozvodů v domě se prodávají též přepěťové prodlužovačky, kdy vkládáme přepěťovou ochranu mezi napájecí zásuvku a chráněné elektronické zařízení. Buď jde o přepěťové jištění pro jednu zásuvku, nebo právě o speciálně konstruované „prodlužovací šňůry“ s několika zásuvkami,“ což je logicky mnohem levnější řešení než ochrana každé zásuvky zvlášť. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com, GM ELECTRONIC