Hned z kraje je třeba říct, jak se to má se škodlivostí octomilek. Ony jsou totiž obecně považovány za záležitost spíše okrajově obtěžující, vadu spíše estetickou a nepříliš nepodstatnou. Dá se tomu rozumět: nebzučí, neruší nás. Taky nemají žihadla a nesnaží se parazitovat na naší krvi. Jenže úplně v pohodě to s nimi také není.Jako všechny podobné druhy mušek, i ony se ve svém krátkém životním cyklu snaží co nejrychleji rozmnožit, a svá vajíčka nevybíravě kladou do téměř jakéhokoliv dostupného organického materiálu. Připravovaných pokrmů, pečiva, nápojů. A samozřejmě ovoce a zeleniny. Mít doma octomilky znamená, že dříve nebo později budete nevědomky konzumovat jejich vajíčka či larvy. A vzhledem k tomu, že ony na svou hygienu nikterak nehledí – láká je zrovna tak výlevka odpadu, toaleta nebo zaschlá špína kolem odpadkového koše – mohou na vámi požívané jídlo transportovat i docela nepříjemné bakterie, jež mohou být zdrojem nemocí.Octomilka obecná není ani tak škůdce, jako spíš přenašeč nejrůznějších prevítů. A proto není vítaná. Těžko proti ní ale zakročit standardními proti-hmyzími cestami. Zamořovat si domácnost insekticidním postřikem rozumné není, otvory v plácačce na mouchy hravě proletí, mucholapkám se povětšinou drze vyhýbá. Takže jak s nimi zatočit u vás doma - teď, když si domů zanášíte úrodu ze zahrádky? Hlavně rychle, zní první a nejpodstatnější rada. Octomilka totiž za život vyprodukuje kolem pěti stovek vajíček. Od muško-prázdné domácnosti k domácnosti zamořené hmyzem to tedy netrvá dlouho.Nahrává tomu, že délka jejich vývoje se pohybuje mezi sedmi až šedesáti dny - to je opravdu velký rozptyl – a je ovlivněna tím, jaké okolo panují podmínky. Za dostatečné teploty, při dostupném výživném organickém substrátu a při vyšší hustotě jedinců jim to trvá kratší dobu. V krátkosti: platí, že čím víc je kolem vás octomilek, tím rychleji budou přibývat další. Otálet byste tedy s jejich likvidací neměli. Třeba tím, že na ně nastražíte octovou past. Dá se odtušit, že když se jim říká octomilky, bude je ocet lákat. Ale je v tom háček. Octové pasti totiž lidé zpravidla uspěchají a nedomyslí. Nestačí totiž jen nádobka, do níž nalijete ocet. Tím sice vytvoříte velice přitažlivé místo pro octomilky, ale dohromady nic, co by posloužilo jejich cílené likvidaci.Past, s octem jako vonnou návnadou, totiž musí být zakrytá. Třeba kouskem igelitového sáčku, přetaženého gumičkou. To je ta nejčastější detail designu, na který se zapomíná. Do onoho sáčku pak propícháte několik otvorů. Těmi se octomilky dostanou dovnitř, ale nikoliv už ven. A buď utonou v nálevu, nebo je pak venku vypustíte. Podle chuti. Bez onoho sáčku past octomilky láká – rojí se okolo a některé i utonou – takže to vypadá, jakoby fungovala. Zahubí ale jen zlomek těch mršek, a ve skutečnosti vám moc nepomůže. Doplňující tip? Vyzkoušejte ocet jablečný, nebo balsamikový. Po tom se mohou utlouct.Ocet sice není tou nejdražší položkou v kuchyni, ale možná s ním nechcete plýtvat. Jde to i úsporněji. Můžete vyrobit i past, v níž je základem obyčejná voda, do níž toho octa jednu dvě polévkové lžíce kápnete. Princip je stejný, jen doporučíme jedno malé vylepšení. Do té vody nastrouhejte i malinký kousek mýdla (nebo kapku mýdla tekutého).Proč? Mýdlo na nádobí naruší povrchové napětí kapaliny, takže lehounké mušky, které spadnou dovnitř, se utopí se ve vodě. Jestli mají něco octomilky raději než ocet, pak jsou to banány. Však se jim také ledaskde říká banánové mouchy. Banán – raději ale jen kousek banánové slupky – můžete použít jako další takovou návnadu.Třeba zase do sklenice překryté kouskem perforovaného sáčku - jako humánní řešení, při němž mušky netopíte – nebo banánu s trochou vody, pokud máte chuť na odvetu.Někdo také zmiňuje až budhisticky ne-hubitelský přístup, při němž je kousek banánové slupky využit jako návnada, do nějž přítomné octomilky nakladou vajíčka. A vy pak ten kousek slupky odnesete z domu ven. Po pár opakováních tak octomilky „vystřílí“ svou zásobu vajíček, a přirozeně stářím vyhynou.Pokud ale hledáte nepracné a přitom přírodní řešení, zkuste vsadit masožravé rostliny. Ty se o vábení i lapání octomilek postarají samy, a ještě dobře porostou. Hmyzí tělíčka jim dodávají dusík.Další tip? Průměrná kuchyně nabízí octomilkám víc než dost lákadel. Takže jim můžete pro změnu nabídnout i něco nelákavého, odpuzujícího. Jestli jim něco zrovna nevoní, pak to jsou aromatické listy bazalky. Mají na ně až repelentní účinek.Háček je v tom, že abyste potlačili přítomnost octomilek, je třeba té bazalky mít v květináčích po celé místnosti opravdu hodně. Místo toho můžete sáhnout po vonných – esenciálních olejích. Jsou koncentrované, výraznější. A vydrží déle. Hrátky s pastičkami sice mají své kouzlo – v případě octomilek něco ulovíte vždycky – ale mnohem lepší je octomilky doma nemít vůbec. A to je teď trochu složitější. Není totiž žádné zázračné řešení, spíš spousta malých preventivních opatření.Utěrky, které používáte v kuchyni, měňte každý den. A pokud jde o hadříky na nádobí, každý den dávejte stranou a perte si staré. Snížíte tím šance, že si při mytí nádobí zanášíte přímo na talíře muší vajíčka. Pokud zažíváte úplnou invazi octomilek, omývejte talíře před každým podáváním jídla.Dozrávající ovoce a zeleninu neponechávejte doma volně. Uvolňuje se z ní etanol, který mušky přirozeně láká. Ono to vypadá pohostinně a esteticky, taková mísa nebo koš s ovocem. Ale představa, že se to jen hemží malými zárodky mušek, tomu na chuti trochu ubírá.Řešením může být třeba pevný skleněný poklop. Anebo to, že ovoce necháváte v chladničce.Určitě byste taky měli prověřit, jak čistý máte odpad v kuchyni. I ten umí mušky výrazně přitahovat. Dalším takovým tradičním magnetem je odpadkový koš. Možná by si zasloužil omýt, a vynášet jeho obsah častěji.Velkou ranou jsou octomilky pro ty, kteří si zakládají na tom, že své odpady z přípravy jídel kompostují přímo doma, v kuchyni. Takové lákadlo láká mušky vytrvale. Možná by bylo lepší takový kompostér přesunout aspoň na balkon. Chlad a pozdější mráz totiž vajíčka octomilek spolehlivě zahubí.Zdroj: TreeHugger.com, rentokill.com, TheKitchn.com