Vůbec nejlepším řešením je využít pařez k dekoraci zahrady. Můžeme se na něm také pokusit pěstovat houby, ovšem poslouží i jako stojan na mobilní nádobu s květinami, sloup pro ptačí krmítko (pozor –musí být dost vysoký). Ale jako mobilní nádoba či stojan pro mobilní nádoby s květinami může sloužit i naležato umístěná část kmene poraženého stromu. Fantazii se prostě meze nekladou. Pokud jde o mohutný strom a my se rozhodneme pařez vykopat a vytrhnout, lze z něj dokonce vyrobit i nádherný stůl do interiéru, kdy budou části kořenů sloužit jako nohy. Jak využít pařez k pěstování hubDo pařezu se můžeme pokusit vysadit jedlé dřevokazné houby, ovšem je třeba ponechat vyšší kmen, což je vhodné ve většině případů, kdy chceme pařez na zahradě vhodně využít, aniž bychom s ním museli hýbat. Do kmenu se naočkuje násada jedlých dřevokazných hub. Nasadit lze do kmenu hlívu ústřičnou, jidášovo ucho, penízovku sametonohou, shiitake a jiné druhy hub. Důležité samozřejmě je, aby se houby uchytily. Pařezy očkujeme alespoň 1 až 2 měsíce poté, co strom pokácíme, nikoli ihned. Pařez je již dostatečně nasáknutý vláhou a již se nebrání dřevokazným houbám. Je prostě mrtev. Očkovat pařezy je ideální v dubnu a květnu, čili uprostřed jara. Použít lze 3 postupy: kolíčkovou sadbu, zrnitou sadbu a nebo výsadbu pomocí prkénka. V případě kolíčkové sadby vtlačíme do otvorů o průměru cca 10 až 15 mm a hlubokých cca 20 mm dřevěné kolíčky prorostlé myceliem hub. Otvory vytvoříme v seříznuté ploše stromu. Po obvodu pařezu zase vytváříme takzvanou zrnitou sadbu. Do dřeva vyřežeme klínky a otvory zaplníme zrnky pšenice prorostlými myceliem hlívy. Poté vložíme klínky zpět a přitlučeme hřebíkem, aby zrnka nevypadala. V obou případech je třeba pařez vlhčit a je též vhodné přikrýt jej fólií.Nejzdlouhavější je postup, kdy použijeme prkénko připravené ve vlhku a tmě, například v neprůsvitném igelitovém pytli. Prkénko posypeme substrátem s myceliem, který si koupíme v zahradnictví. Houby dovedou prorůst dřívím za 2 až 3 měsíce. Poté přiložíme prkénko se sadbou k pařezu, ten přihrneme zemí a udusáme ji. Dvě třetiny pařezu musí vyčnívat nad povrch. Pařez zaléváme a pokud jsme prkénko přiložili v dubnu či květnu, mohou se první plodnice objevit v říjnu.Ve všech uvedených případech můžeme sklízet houby na jaře a na podzim až do doby, kdy se pařez rozpadne. Dřevokazné houby jeho rozpadnutí výrazně urychlí. Například hlívu ústřičnou vypěstujeme na pařezu po zdravé ovocné dřevině, topolu, osice, olši, bříze, dubu. Pokud jde o pařez po jehličnanu, uchytí se na něm pro změnu hlíva holubí. Jak se zbavit pařezuPařez můžeme vykopat, což je ale velmi pracné a namáhavé. Můžeme jej též vytrhnout i s kořeny traktorem či jinou těžkou technikou, ovšem poškodíme si kousek plochy zahrady, kde bude traktor pojíždět a zabírat koly. Pokud se tedy k tomuto kroku rozhodneme, je to třeba udělat za delšího sucha. Stopy po traktoru nebudou tolik patrné. Použít lze též speciální frézu, která je určena právě k likvidaci pařezů. Tyto frézy dovedou zbytek kmene zahloubit až do hloubky cca 20 cm a menší pařezy zlikviduje zcela. Používá se pařezová fréza kolová a pásová, která dovede pařez zahloubit až 45 cm pod povrch terénu. Zbylé části stromu se již v půdě rozloží sami. Jestliže na odstranění pařezu nespěcháme, můžeme urychlit jeho trouchnivění solí či ledkem. Na ploše pařezu vyřežeme motorovou pilou hluboké drážky a do nich nasypeme sůl či ledek. Pařez poté přikryjeme, třeba zabalíme do pytle a čekáme měsíce až roky. VýmladkyNikoli kolem pařezů po jehličnanech, ale po listnatých stromech, se objeví mladé výhonky. Aby zde nebyly, musíme řez po pokácení stromu ošetřit postřikem selektivním herbicidem (např. Roundup). A když se výhonky objeví znovu, použijeme přípravek neředěný, tedy koncentrovaný. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com