Brslen (Euonymus) je rostlinným rodem z čeledi jesencovitých (Celastraceae). Brsleny jsou opadavé nebo stálezelené dřeviny (nejčastěji keře, řídčeji malé stromky a nebo keře popínavé - liány) s jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy, které jsou opylovány hmyzem. Plodem brslenů je tobolka. Výjimečně mohou některé druhy brslenů dorůst výšky až 25 metrů, což se však těch našich tuzemských netýká. Rod brslen zahrnuje cca až 200 druhů a je rozšířen v Eurasii, Severní a Střední Americe, severní Africe, na Madagaskaru a v Austrálii. Vlastně po celé planetě kromě Jižní Ameriky, Antarktidy a Arktidy. Na našem území rostou dva původní druhy: brslen evropský (jedovatý) a brslen bradavičnatý (zasahuje na jih Moravy a jedovatý je též). V teplejších oblastech Evropy najdeme například brslen širokolistý a v jihovýchodní Evropě brslen nízký. Centrum druhové diverzity brslenů se nachází v Číně (cca 90 druhů, z nich 50 endemických). Květy brslenů obsahují sladký nektar, kvůli kterému jsou opylovány především různými druhy much. Semena brslenů jsou pak rozšiřována ptáky, kteří konzumují lákavý míšek. Především jde o červenku obecnou, ale také kosa černého, pěnici černohlavou a drozda zpěvného. My lidé si však musíme dát pozor na plody brslenu. Především u brslenu evropského jsou zaznamenány otravy. Brsleny obsahují kardenolidy (kardioaktivní steroidy typu digitalis) a mnoho alkaloidů, které dráždí náš trávicí systém. Alkaloidy jsou navíc obsaženy i v listech brslenů. Brslen evropský obsahuje také triterpenoidy. Otravy se projevují především déle trvajícím zvracením, vodnatými průjmy, horečkou, halucinacemi, křečemi, kómaty a srdeční arytmií. Proti otravám se aplikuje nitrožilní doplňování tekutin a podávají se antiemetika. Listy brslenů jsou jednoduché, vstřícné (vzácněji střídavé a nebo přeslenité), řapíkaté a celokrajné, případně na okrajích zubaté či vroubkované. Rostliny tvoří také palisty. Žilnatina listů je zpeřená, větvičky mají okrouhlý a nebo čtyřboký průřez. Květy brslenů jsou oboupohlavné, pravidelné, čtyřčetné a nebo pětičetné, uspořádané ve vrcholících. Kalich i koruna jsou volné, čtyř a nebo pětičetné. Koruna má barvu bílou, žlutou, zelenkavou, červenou a nebo purpurovou. V květech najdeme kruhovitý a dužnatý nektáriový disk. Plodem brslenů je kulovitá až vejcovitá tobolka. Povrch plodu může být hladký, drsný, trnitý a nebo hluboce laločnatý. U některých druhů najdeme na plodech podélná křídla. Semena mají žlutý, oranžový a nebo červený míšek, který je právě vyhledáván ptáky. Mnoho druhů brslenů je pěstováno v podobě okrasných keřů. Ze stálezelených brslenů je to nejčastěji brslen Fortuneův a brslen japonský, z opadavých tuzemský brslen evropský a bradavičnatý, ale také brslen křídlatý, který se nádherně zabarvuje na podzim, brslen širokolistý (má velké křídlaté plody) a brslen korkovitý (na jeho větvích najdeme nápadné korkovité lišty).Na brslenech je zajímavé, že se po většinu roku chovají poměrně nenápadně. Jakmile se na nich však na podzim objeví nádherné křídlaté plody a listy se začnou zbarvovat, brsleny vyniknou v jakékoli konkurenci. U nás narazíme na brsleny nejčastěji v městských parcích, kde jsou vysazovány dosti často. V parcích najdeme mnoho různých kultivarů. Tento náš původní druh brslenu roste jako opadavý keř, případně i menší strom. Brslen evropský má nenápadné listy, které jsou na hladkých větvičkách uspořádány vstřícně. Listy jsou tvarem kopinaté až vejčité. Vykvétá v květnu až červnu nenápadnými květy s nazelenalými okvětními plátky. Na podzim se pak na tomto brslenu objeví růžové čtyřboké pukavé tobolky se semeny. Ve volné přírodě najdeme tuto dřevinu v nížinách až podhůřích, nejčastěji na okrajích lesů. Častěji jej však spatříme v zahradách a parcích.Bohužel je ale pro člověka celá rostlina po požití smrtelně jedovatá, především pak její lákavé plody. Nejhorším scénářem je při otravě selhání krevního oběhu a smrt, smrtelná dávka pro dospělého člověka je cca 30 tobolek. Co však jednomu ublíží, jinému prospěje. A právě pro ptáky jsou míšky plodů velkou pochoutkou, navíc pak svým trusem rozšiřují semena. Stanoviště najdeme tomuto brslenu slunné až mírně polostinné, půdu vlhčí, nikdy však přemokřenou, humózní. Brsleny preferují půdu slabě zásaditou až neutrální a konkrétně brslen evropský je plně mrazuvzdorný (snese mráz až do –35 °C). Brslen můžeme pěstovat jako solitérní keř i jako součást živého plotu. I tento druh brslenu je pro člověka jedovatý, na našem území jej najdeme v přírodě jižní a jihozápadní Moravy. Brslen bradavičnatý preferuje lehčí půdy s dostatkem humusu, pH mírně zásadité až neutrální. Najdeme jej na okrajích a v podrostu listnatých lesů a na slunných stráních. Vykvétá v květnu až červnu nenápadnými, nazelenalými květy, které nepříjemně zapáchají. Ovšem i tento brslen je pěstován pro krásu svých plodů a na podzim se zbarvujících listů před opadem. brslen evropský (Euonymus europaeus)brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa)brslen americký (Euonymus americanus)brslen Fortuneův (Euonymus fortunei)brslen japonský (Euonymus japonicus)brslen korkovitý (Euonymus phellomanus)brslen širokolistý (Euonymus latifolius), syn. brslen širolistýbrslen křídlatý (Euonymus alatus)brslen nízký (Euonymus nanus)brslen Bungeův (Euonymus bungeanus)brslen červený (Euonymus sanguineus), syn. brslen krvavýbrslen Hamiltonův (Euonymus hamiltonianus)brslen obvejčitý (Euonymus obovatus)brslen ostrolistý (Euonymus oxyphyllus)brslen puchýřnatý (Euonymus bullatus)brslen sachalinský (Euonymus sachalinensis)brslen sametový (Euonymus velutinus)brslen Semenovův (Euonymus semenovii)brslen Sieboldův (Euonymus sieboldianus)brslen tmavočervený (Euonymus atropurpureus)brslen velkokřídlý (Euonymus macropterus)brslen zploštělý (Euonymus planipes)