Netřesky (Sempervivum) nabízí neuvěřitelné barvy a panašování svých růžic. Ve volné přírodě se vyskytují po celé Evropě a v severní Africe, ovšem v zahradách se staly natolik oblíbenými, že bylo vyšlechtěno nesčetně odrůd. Na našem území najdeme netřesky ve volné přírodě například v Českém ráji, Krkonoších a jižní Moravě. Rod netřesků (Sempervivum) nabízí více jak 40 druhů, ze kterých vznikla dlouhá řada přírodních kříženců a ještě více šlechtěných odrůd. Ve skutečnosti lze dnes napočítat odrůd netřesků na tisíce. Botanici navíc zařadili několik druhů netřesků do nového rodu, který nazvali nechrastec (Jovibarba). Netřesky a chrastavce se liší stavbou květu, květy netřesků mají tvar hvězdicovitý, zatímco nechrastec má květy zvonkovité, resp. trubkovité a mají méně květních lístků.Netřesky lze dále rozpoznávat podle vzhledu. Rozeznáváme netřesky se zelenými růžicemi, některé mají špičky lístků růžic červenohnědé či hnědé, některé mají v těchto odstínech celé růžice, jiné mají růžice chlupaté či pavučinaté, některé mají růžice zelenožluté atd. Ovšem společnou vlastností všech netřesků jsou přízemní růžice, ze kterých (z jejich středu) vyroste po několika letech šupinatá květní lodyha porostlá dužnatými lístky, které mohou být zelené, sivé, namodralé, fialové, červené či hnědé. Probarvenost lístků netřesků je dána dostatkem světla. Čím méně má netřesk světla, tím méně je probarven. Netřesky jsou sukulentní rostliny, kterým se daří na stanovištích, kde by se uchytil málokterý rostlinný druh. Nevadí jim sucho, nedostatek živin, minimální prostor ve spárách skal s minimem zeminy. Porostou i na staré betonové či keramické střešní krytině. Netřesk je prostě nezmar, jaký nemá v našich končinách obdoby, dokonce mu nevadí ani celodenní silný úpal na rozpálených kamenech za největších veder. Čím méně prostoru pro život má netřesk, tím lépe se mu dokonce daří.Netřesk se rozmnožuje rychlým tvořením dceřiných růžic. Velmi rychle proto vytvoří polštářovité porosty. Jakmile však růžice vykvete, následně odumře. Odumřelé růžice po vykvetení odstraníme a porost je zase zdravý. Volné místo rychle zaplní mladé rostliny.Výše jsme se zmínili o střechách, na kterých se netřesku též daří. A skutečně je u nás nejčastěji pěstovaným netřeskem netřesk střešní (Sempervivum tectorum). Jeho matně zelené růžice mají červené špičky listů a nachově červené květy. Tento druh netřesku nabízí 2 krásné kultivary – kultivar ‘Triste‘, který má kouřově šedé růžice, a kultivar ‘Topas‘, jehož květy jsou tmavě růžové. Tímto netřeskem si můžeme nechat porůst třeba starou betonovou střechu kolny či garáže a hned na ni bude hezčí pohled. Naši předkové dokonce věřili, že netřesk ochrání střechu před blesky. Dlouho také přetrvávala pověra, že když si utrhnete netřesk na svátek Jana Křtitele, můžete ho v rámečku zavěsit nad stůl. Jestliže poroste dál, dožijete se mnoha dalších let. Nádherný je například netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum). Jeho malé růžice jsou ozdobené (opředené) hnědozelenou až červenou pavučinou, květy má růžově červené. Ovšem nabízí mnoho barevných kultivarů, čili vytvoříme nádherné kompozice pouze kombinací kultivarů tohoto druhu.Za zmínku stojí například také netřesk jižní (Sempervivum marmoreum), který má naopak karmínově červené listy se zelenými špičkami. Netřesky lze nejen kombinovat mezi sebou, ale i s jinými rostlinami, například kakosty, ostřicemi, rozchodníky apod..A ještě jedna úžasná informace o netřesku. Jeho léčebné vlastnosti lze přirovnat k aloím. Gel z listů netřesků je vynikající na popáleniny, místa po bodnutí hmyzem, bradavice a drobná poranění. Výborný je i do koupelí a pro čištění pleti, taktéž změkčuje ztvrdlou kůži, především na chodidlech, rukou a loktech. Vymačkanou šťávu netřesku snadno uchováme v lednici, přičemž listy můžeme pro tento účel sklízet od konce července do konce listopadu. Netřesk lze i konzumovat, listy můžeme přimíchat například do zeleninového salátu. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com