Sprchování je moderní trendNahrazování van v koupelnách sprchami je již dlouhodobě trvající trend. Sprchové kouty a boxy nezaberou oproti vanám plošně příliš místa a spotřeba vody je též výrazně nižší (až třetinová). Mnohdy se zase kloníme ke kompromisu – kombinaci vany se sprchou a vanovou zástěnou. Toto řešení lze navíc instalovat velmi rychle i dodatečně, na již zabudovanou vanu. Moderní sprchové panely pak umožňují kromě tradičního sprchování s regulací proudu vody i hydromasáže, mžení a podobně. Pokud se ale rozhodneme právě pro sprchový kout, máme dvě základní možnosti: BEZ VANIČKY nebo S VANIČKOU. Vybírat přitom můžeme různé typy a materiály vaniček různé kvality.Plocha sprchových vaničekSprchová vanička nesmí svými rozměry v žádném případě zaujímat tolik místa, že by překážela volnému pohybu po koupelně. Nejčastější současné rozměry sprchových vaniček jsou 80 x 80 cm, 90 x 90 cm a 100 x 100 cm, ale i 80 x 100 cm a 80 x 120 cm. Pro atypické koupelny je však možné pořídit sprchové vaničky různých rozměrů a tvarů. V prostorných koupelnách nejsou výjimkou ani velice rozměrné sprchové vaničky, kdy se prostor pro sprchování stane prostornou samostatnou zónou koupelny a klidně i s více sprchami.Vždy je výhodou větší sprchový kout. Vejde se tam sklopné sedátko a madlo, aniž by překážely, nehrozí opaření kvůli šťouchanci do baterie, pokud není zrovna termostatická. Ve sprchovém koutu o rozměrech např. 140 x 160 cm snadno pomůžeme imobilní osobě, osprchujeme se ve dvou, přitom každý pod svou sprchou a podobně. Tvar sprchových vaničekStandardně jsou nabízené sprchové vaničky obdélníkové, čtvercové, čtvrtkruhové a nebo také pětiúhelníkové či půlkruhové. Vaničky čtvrtkruhové jsou určené pro sprchy umístěné v rohu koupelny, ty ostatní lze postavit kamkoli, ovšem v závislosti na tvaru – lichoběžník či půlkruh naopak nedostaneme do rohu místnosti.Výška sprchových vaničekStejně jako plošné rozměry a tvar vaničky je důležitá její výška, ale i výška samotné koupelny. Standardně jsou prodávané vaničky vysoké od 3 do 6 cm a pokud v koupelně nemáte vanu a nechcete ochudit děti o koupání, jsou nabízené hlubší a vyloženě hluboké vaničky ve výšce od 28 do 49 cm. Není však problém získat atyp, který se bude od zde prezentovaných rozměrů a tvarů zásadně lišit. Kromě mělkých a hlubokých vaniček jsou obzvláště pro větší plochy oblíbené sprchové vaničky ploché. Do takového prostoru pak snadno vjede i osoba na invalidním vozíku. Materiál sprchových vaničekDnes tradiční klasikou jsou vaničky akrylátové se spodní litou částí. Některé navíc nevyžadují dozdívání, jelikož jsou vybavené výškově nastavitelnými nožičkami. Dále je možné získat akrylátové vaničky z termoplastu ABS, případně vaničky keramické či mramorové.Akrylát je oblíben pro svou lehkost, pružnost, izolační vlastnosti (akrylát je dobrý izolant) a schopnost nechladit při doteku holou částí těla. Spodní vrstva akrylátových vaniček je z lité směsi. Samostatnou kapitolou jsou akrylátové vaničky z ABS (termoplastu) se samonosnou kovovou konstrukcí a nastavitelnými nožičkami. Tyto vaničky nevyžadují dozdívání. Pokud vzniknou v akrylátu vrypy, lze je odstranit až do hloubky jednoho milimetru brusným papírem (1000 až 1200) a následně brusnou pastou na autolaky. Nakonec je oprava dokončena vyhlazením za pomoci filce a vrtačky. Tloušťka akrylátové vrstvy je u kvalitních vaniček 6 až 8 mm, u těch levných neznačkových však často i jen poloviční.Vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi a jednoduchou a rychlou údržbou se zase může pyšnit mramor (ovšem nikoli přírodní, ale směs mletého dolomitu a polyesterové pryskyřice) a také keramika. Litý mramor je rovný, pevný a stabilní. Jeho výška pouhých 3 cm přitom umožňuje použití vaničky i v bezbariérové koupelně. Keramické vaničky mají zase zcela stálý tvar, odolávají poškrábání a jejich životnost je v podstatě neomezená. Jsou absolutně tuhé a robustní, přitom však cenově dostupné, byť dražší. Velmi nevhodné jsou tenké materiály vaniček, jelikož do nich voda při sprchování doslova bubnuje a zvuk se přenáší do sousedních místnosí. A to je problém především v bytových domech. Typy sprchových vaniček pro různé instalaceIdeální je použít vaničku, kterou lze volně postavit na dlaždice, mnohé sprchové vaničky je ale třeba položit pod obklad. Zásadní je pak především umístění a typ sifonu a vůbec zajištění odtoku vody (stejně jako přívodu teplé a studené vody ke sprše, což se ale netýká sprchových vaniček, nýbrž sprchového koutu jako celku). Vaničky bývají dodávané včetně sifonu, ovšem může být problém s jeho instalací do stavebního prostoru. Například v koupelně panelového bytového domu nelze instalovat plochou vaničku – sifon se jednoduše nemá kam ukrýt a nelze dosáhnout požadovaného sklonu. Výška sifonu bývá od 5,5 do 9,5 cm. Sifon se přitom nesmí dotýkat podlahy, aby nedocházelo k přenosům hluku, u pružných vaniček zase k tlaku na sifon a jeho deformaci a poškození. Mezi dnem podlahy a sifonem musí být mezera alespoň 1 cm. Povrchová úprava sprchových vaničekKluzký smalt byl postupně nahrazen bezpečnějšími povrchy, respektive protiskluznou povrchovou úpravou. Pokud se rozhodnete pro vydláždění sprchového koutu bez použití vaničky, doporučuje se uložit na dlažbu rohož. To samé však platí pro jakýkoli materiál bez speciální protiskluzné úpravy. I proto je smaltovaná ocel stále materiálem i pro sprchové vaničky, byť dnes již méně oblíbeným. Zajímavým řešením jsou i dřevěné, plastové, nebo dřevoplastové rošty, které se na vaničku jen položí.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com