Barva slupky plodu je vynikající nápovědou pro nejsnazší určení zralosti. Pokud pěstujete s červené odrůdy, počkejte si, až se z lesku stane mat a jasně červená slupka přejde do tmavších odstínů blížících se spíš odstínům hnědo-červené. Zelené odrůdy začněte sklízet, až ze sytě zelené začnou přecházet do zeleno-žluta. U žíhaných si pohlídejte převládající odstín podkladové barvy, respektive zesvětlení krycí barvy. Nejste si jistí? Jsou tu i další metody. Trochu pasivní přístup, který může být ošidný. Jabloň umí sama povědět, že už je nejvyšší čas, pokud z ní jablka – ta zcela zdravá a vyvinutá - opadávají za bezvětrného počasí samy od sebe. Je to vynikající signál, to ano, ale u některých odrůd nemusí bát spolehlivý. Některé totiž shazují dříve, a jiné tvrdošíjně přezrávají na větvích. I tady je to se spolehlivostí vratké. Ano, teoreticky stačí odpočítat dobu od květu, a pro konkrétní odrůdu stanovit „kdy už to bude“. Každá odrůda má svůj termín, ale lokální klimatické podmínky s tím mohou zamávat. Nejde to odhadnout na den přesně. Jinak přibližně v polovině září dozrávají podzimní a raně zimní odrůdy jablek. Vyloženě zimní odrůdy se naopak sklízejí až počátkem října. A letní? Ty se jí hned a neskladují se. Vlastně, nemusíte zrovna pořádně. Stačí jen uchopit jablko prsty a protočit ho kolem vlastní osy. Pokud se i se stopkou hladce oddělí, aniž byste museli trhnout, je zralé. To proto, že se na konci stopky už vytvořila korková vrstva, která nebrání oddělení plodu. Odborně se tomu říká lehká odlučitelnost stopky od plodonoše. Jablka vždycky sbíráme se stopkami, bez nich by totiž začala sesychat, hnědnou a rychle se kazit. A další trik? Jakou barvu mají semena jadřince? Pokud se už začaly vybarvovat hezky do hněda a dřevnatět, je to další spolehlivé znamení. Ne vždy je to stoprocentní, protože u zelených odrůd může zralost nastat ještě dřív, než „dojdou“ semena. A jiné přezrávají. Při krájení jablek se ale hned pohotově nabízí další metoda, na kterou nedají dopustit staří sadaři: pevnost slupky. Pokud „pruží“ a neodolává noži napnutím, je nejvyšší čas. S pružením to jde i bez nože. Plně vyzrálá jablka mají o něco měkčí strukturu než nezralá. Dobrým způsobem, jak vyzkoušet zralost ovoce, je lehce ho stisknout mezi prsty a palcem. Pokud se jablko trochu prohne, je již zralé. Metoda nejspolehlivější a také nejpříjemnější. Zakousněte se a vnímejte chuť i vůni svými smysly. Šťavnaté nebo moučné, vyzrálé nebo přezrálé? Nejlépe to poznáte sami. Chce to samozřejmě otestovat na více vzorcích, abyste měli opravdu jistotu. Myslete přitom na to, že ve svrchních patrech stromu může být situace dramaticky odlišná. A může být, že nebudete všechny sklízet najednou. Umístění jablek na stromě by nás mělo vést, nesmíme se jím ale nechat svést. Jablka na vnějším okraji, po obvodu stromu, dozrávají rychleji než jablka uprostřed koruny. Více světla a rychlejší dozrávání probíhá nahoře. A samozřejmě, na jižní osluněné straně dozrají rychleji, než na severní. Když chcete začít sklízet - v rámci možností – co nejdřív, musíte na jih a nahoru. Snad u žádného jiného druhu ovoce se s načasováním sklizně tak snadno nespálíte, jako u jablek. Plody, které jsou zralé, obvykle nebývá problém rozpoznat. Ale jablka – jejich četné odrůdy – prostě klamou tělem. Nedá se u nich nějak „obecně“ definovat zralost. Tedy, jsou tu hned dvě. Sklizňovou zralost, když je ukončen proces zrání a dospívání plodů na stromě, a pak ještě zralost konzumní. Ta následuje až po sklizení a definují ji další chemicko-fyzikální změny, většinou spojené s dokonalejší a plnější chutí. Když netrefíte sklizňovou zralost – necháte přezrát – konzumní zralost, důležitá pro skladování, nastat nemusí. A taky může být (a u odrůd raných nebo raně podzimních se to děje často), že konzumní zralost nastane už na stromě. Nejste z toho na větvi?