Letos byl v mnoha oblastech a lokalitách naší země, kde nás zrovna netrápilo sucho, právě extrémně úrodný, byť můžeme z médií získat představu o pravém opaku. Důvodem byl kromě jiného i časný nástup jara a žádné pozdní mrazíky. A pokud zrovna v daném místě v sezóně nespadly ani kroupy, ale občas dokonce zapršelo, což nám usnadnilo práci se zaléváním, nevíme nyní, co s urozenými, dozrávajícími plody.Správná sklizeň ovoce v záříJablka, hrušky a švestky, to je prostě záříjová klasika, i když pozdnější odrůdy sklízíme až v říjnu, nebo necháme dozrát v bedýnkách. Dobré je v případě jablek a hrušek vědět, že je ze stromu zásadně nesetřásáme, nýbrž sklízíme a to od středu vzhůru, případně ještě lépe odzdola vzhůru, ovšem zpravidla ty nejspodnější plody jsme si již průběžně postupně utrhali pro běžné denní využití. Proč si kvůli několika jablíčkům či hruškám stavět žebřík. I švestky můžeme trhat, ovšem zde je častější jejich setřesení spojené s rychlým zpracováním. Do stromů se v případě švestek navíc dost špatně dostává. O sklizni drobného ovoce, jako jsou poslední plody některých odrůd zahradních malin, ostružin či jahod, nemá smysl licitovat, prostě je otrháme a spotřebujeme či zpracujeme. Jak ale sklidit například vlašské ořechy? Zde se nabízí dva způsoby – buďto je nechat spadat a každý den či alespoň jednou za několik dní chodit, ořechy sbírat a dávat sušit, nebo je setřást, ovšem to představuje obzvláště u starších, statných stromů, nemalé artistické výkony. Ořechy sušíme v jedné vrstvě na suchém a světlém místě po dobu tří až pěti týdnů.Při sklizni švestek dáme pozor, zda nejsou plody napadené šarkou. Pokud ano, strom je již nevyléčitelný a je třeba jerj vykopat a zlikvidovat. Na stejné místo navíc nesmí přijít další švestka, ovšem jádrovinám a bobulovinám se zde dařit bude. V září též sklízíme dozrálé hrozny vinné révy, ovšem záleží na odrůdě, takzvané „stolní víno,“ tedy bobule vinné révy lze sklízet již od srpna. Zároveň je v září dobré spolu se sklizní hroznů zkracovat vrcholky letorostů.Mezi další záříjovou péči o ovoce patří prosvětlování a řez starých větví u angreštů a rybízů, výsadba jahodníků, aby do zimy dobře zakořenily, ale též očkování broskvoní, uskladňování ovoce (pozor – nikdy ne spolu s aromatickou zeleninou, kterou by ovoce načichlo) a likvidace shnilého a popadaného ovoce. To, které není shnilé, lze dát zvířatům, zbytek je třeba naházet do takzvané asanační jámy a zasypat vápnem. Sklizeň zeleniny v září a péče o zeleninu a záhonyV září sklízíme dýně, končí cukety a okurky, zpravidla v půlce září již jsou plísní napadené na tolik, že nemá další pěstování smysl, dýně vydrží o něco déle. Dále sklízíme v závislosti na počasí poslední rajčata a papriky, ovšem ve sklenících nám často vydrží i do půlky až konce října, ovšem za předpokladu, že je ochráníme před případnými mrazíky. Jakmile již z konkrétních záhonů zeleninu sklidíme, nesmíme zapomenout záhony připravit na další pěstování. Proto je okopeme, odplevelíme, pohnojíme a zryjeme.Vedle toho ale můžeme v září i vysévat, například ředkvičky, zimní salát, česnek (lze až do poloviny října), kopr, špenát a ozimý květák. Pokud ještě nechceme sklízet pórek a mrkev, je dobré jej ochránit netkanou textilií. Dozrávající rajčata je vhodné chránit za vlhkého a chladnějšího počasí postřikem vůči plísni bramborové, v případě hrozících mrazíků ale sklidíme i rajčata nedozrálá a pokusíme se je nechat dozrát doma. Necháváme-li ještě dozrávat dýně, je dobré je podložit (třeba dlaždicí či prknem), aby od země nezahnívaly.Přečtěte si také záříjový díl našeho seriálu Rok na zahradě: Září na zahradě.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
