S péčí o ovocné stromy začínáme každý rok na jaře, když se příroda probouzí ze zimního spánku. Jinou péči samozřejmě vyžadují stromky právě vysazované a mladé a stromy již dospělé. Výsadbě ovocných stromků však budeme věnovat jiné články. Nyní k péči o ty stávající, od kterých již očekáváme chutné a zdravé plody. A že již začínají plodit některé velmi mladé dřeviny, i když to na objem není úroda kdoví jaká, o to však bývá chutnější.Vhodné je také doba pro roubování, ovšem to je již také téma na jiný článek. Začínáme sejmutím ochranných obalů, pokud jsme jimi některý stromek před zimou chránili, případně pletivem, jež jsme použili jako ochranu před okusem zvěří. Na konci března je též vhodné natřít kmeny a silnější větve vápenným mlékem, zkušenější pěstitelé to však dělají ještě před zimou. Ochráníme tím stromy před mrazovými trhlinami (deskami), jelikož nejnebezpečnější je kombinace ostrého zimního a jarního sluníčka s mrazem. Zároveň tak zpomalíme nástup vegetace, čímž částečně eliminujeme předčasné nakvétání v době, kdy ještě hrozí mrazíky. Nátěrem též zničíme hmyzí škůdce, kteří se ukrývají za borkou, stejně jako některé choroby, mechy a lišejníky. Kmeny lze před ostrým sluncem také zastínit širšími prkny, obvykle ale jde jen o okrajové a málo využívané řešení. Později na jaře pak můžeme starou borku s vápenným mlékem strhnout třeba drátěným kartáčem (tedy pokud jsme se staré borky nezbavili již na podzim před podzimním nátěrem), shrabat, zamést a spálit. Důležité je také udržení vláhy u kořenů, proto je třeba hojně zalévat, obzvláště když jsou jaro a konec zimy sušší. Zaléváme zásadně v době, kdy nemrzne a dobré je též nastlat okolo kmenů a dostatečně daleko od nich mulč, která omezí výpar vody z půdy. Další důležitou jarní péčí o ovocné stromy je úprava koruny řezem. Od 1. do 5. roku po výsadbě provádíme každoročně výchovný řez, čímž získá budoucí koruna vhodný základní tvar. Navíc tím, že zmenšujeme plochu korunky mladých stromků, podporujeme i jejich zakořenění. Takzvaný udržovací řez (průklest) brání tomu, aby dospělý strom svými přírůstky utiskoval ostatní. Zmlazovacím řezem plodonosných větví pro změnu prodlužujeme životnost stromů a zlepšujeme jejich plodnost. Místa poraněná řezem ošetříme štěpařským voskem a nebo alespoň vápenným mlékem či jiným nátěrem (např. bílý Balakryl). Jaro je také obdobím vhodným pro první postřiky ovocných dřevin. Nejlepší prevencí je však volba odrůd odolných vůči nemocem a vhodných pro konkrétní klima (obvykle ve smyslu nadmořské výšky). Ideální jsou pro postřiky přírodní přípravky s širokospektrálními účinky, z nichž mnohé slouží současně i jako hnojiva a podporují obranyschopnost dřevin. Vždy je lepší se vyvarovat pesticidům, kterými ubližujeme i užitečnému hmyzu, jež nám v boji se škůdci naopak přirozeně pomáhá. Třeba naředěná kopřivová jícha funguje jako ochrana před savým hmyzem a zároveň jako hnojivo. A přidat můžeme do jíchy i jiné bylinky. Nejvhodnější dobou pro řez je u peckovin doba po narašení, snížíme tak riziko namrznutí a napadení patogeny. Ovšem teplomilné peckoviny řežeme až v době květu, zde navíc bráníme i vzniku a šíření houbových chorob. Jabloně a hrušně obvykle řežeme ještě před rašením, ovšem zde je vhodná doba pro jarní řez mnohem delší a chybou není ani řez na poslední chvíli, čili krátce před květem. Ořešáky pak řežeme až v době, kdy nové přírůstky dorostou délky alespoň 10 cm. Proti jabloňovému padlí funguje například postřik výluhem z vrbové kůry v době cca dva týdny před květem. Pokud však již dojde k silnému napadnutí, nezbude nám nic jiného, než sáhnout po chemii, v tomto případě nejlépe po měďnatých a sirnatých prostředcích. Měďnaté prostředky se též každoročně aplikují proti kadeřavosti broskvoní. Proti moniliové hnilobě postřikujeme stromy krátce před rozpukem pupenů 5% roztokem zelené skalice, proti strupovitosti jabloní a hrušní, ale i moniliové hnilobě peckovin by měl zabrat jednoprocentní roztok bordeauxské jíchy (roztok vody, modré skalice a vápenného mléka). Poprvé tento postřik aplikujeme v období uvolňování poupat a podruhé po odkvětu. Proti jabloňovému padlí funguje například postřik výluhem z vrbové kůry v době cca dva týdny před květem. Pokud však již dojde k silnému napadnutí, nezbude nám nic jiného, než sáhnout po chemii, v tomto případě nejlépe po měďnatých a sirnatých prostředcích. Měďnaté prostředky se též každoročně aplikují proti kadeřavosti broskvoní. Proti moniliové hnilobě postřikujeme stromy krátce před rozpukem pupenů 5% roztokem zelené skalice, proti strupovitosti jabloní a hrušní, ale i moniliové hnilobě peckovin by měl zabrat jednoprocentní roztok bordeauxské jíchy (roztok vody, modré skalice a vápenného mléka). Poprvé tento postřik aplikujeme v období uvolňování poupat a podruhé po odkvětu. O mnoho později pak nezapomeňme provést probírku jablek, tedy ještě mladých, malých a postupně zrajících plodů. Úroda bude díky tomu později mnohem kvalitnější. Na závěr si ještě neodpustím přeci jen drobnou poznámku k výsadbě ovocných dřevin. Je totiž důležitá příprava místa výsadby. Rok před výsadbou je vhodné místa důkladně vyplít a zrýt. Obzvláště pýr je nebezpečným společníkem mladých a právě vysazených dřevin, dovede je dokonce oslabit natolik, že uschnou. Po vyčištění půdy je dobré na těchto místech pěstovat první rok zeleninu a ještě předtím a potom aplikovat zelené hnojení. Teprve v dalším roce se pustíme do samotné výsadby. Na jaře je vhodné vysazovat broskvoně, meruňky, ořešáky a ovocné keře, s ostatními ovocnými stromky je lepší počkat na podzim. Ovocné keře pak můžeme vysazovat na jaře i na podzim. Tato pravidla sice nejsou vyloženě striktní, i na jaře vysazené jabloně, hrušně a slivoně mohou dobře prosperovat, stejně tak lze použít kvalitní kompost a jiný humózní materiál při výsadbě a na dno výsadbových jam můžeme uložit dobře rozleželý organický hnůj, aniž bychom museli rok čekat. Každý to prostě udělá podle svého. Přinášíme pouze vodítka k zamyšlení. Nakonec nejdůležitějším impulzem k jakékoli činnosti je vždy zvídavé pozorování.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
