Projekční kancelář, která stojí za návrhem tohoto domu, se zaměřuje na stavby s minimálními provozními náklady a zdravým vnitřním prostředím. Upřednostňují přírodní, ekologické materiály i technologie a jsou členy Centra pasivního domu, stejně jako výrobce systému Ytong. Svůj přístup k otázkám ekologie a zdraví vyjádřili v Ytongu i Environmentálním prohlášením, které obsahuje veškeré důležité údaje o dopadech výroby i životního cyklu stavebních komponentů na životní prostředí. Z nich jednoznačně vyplývá, že tento materiál odpovídá nejen současným nárokům na zdraví, energetickou úsporu a ekologii, ale odpovídá i trendu budoucího vývoje ve stavebnictví. Jak se v pasivních domech žije? Názory a ohlasy uživatelů a majitelů pasivních rodinných domů jsou z drtivé většiny pozitivní, někteří se stali doslova fandy svých obydlí. Ing. Petr Mareček, technický poradce Ytongu, který tuto realizaci řešil ze strany výrobce stavebního materiálu, je v kontaktu se zákazníky i po několika letech od dokončení a zajímá se o jejich zkušenosti. „Příznivě je hodnocena především kvalita vnitřního prostředí budovy. Výhodou je rovnoměrná teplota v celém obydlí, vysoká tepelná setrvačnost, díky níž ani třídenní výpadek dodávky elektrické energie nezpůsobí pokles vnitřní teploty o více než dva stupně Celsia,“ uvádí své poznatky. Návratnost investice do pasivní výstavby – s dotací Zelená úsporám výrazně kratšíČastou obavou investorů je, že náklady na zřízení pasivního domu jsou vysoké a v úspoře za provoz se vrátí až ve velmi dlouhém časovém horizontu. To je ale jeden z častých omylů, protože tento typ výstavby je v souladu se změnami a opatřeními, které podporuje Ministerstvo životního prostředí. Právě tak tomu bylo i v případě tohoto rodinného domu, který dotace v řádech statisíců získal. „Popularitě pasivních domů napomohla unijní legislativa z roku 2008 s předpisem požadavku poklesu emisí C02 o 20% a současně zvýšení podílů obnovitelných energií také o 20%, obojí do roku 2020. Česká republika reagovala souborem opatření, norem a předpisů, které neumožní po roce 2020 realizace jiného typu budovy. V souvislosti s těmito požadavky a pro urychlení prosazení principů energeticky velmi úsporného stavitelství vypracovalo Ministerstvo pro životní prostředí dotační program nazvaný „Zelená úsporám“, který si stanovil za cíl podporu rodinných domů stavěných v pasivním standardu, a to až do roku 2020,“ vysvětluje Ing. Petr Mareček, technický poradce Ytongu, který již mnoho investorů i stavebníků svépomocí provedl výstavbou pasivní budovy od projektu k úspěšné realizaci. Systém Ytong – řešení doporučeno specialisty na pasivní výstavbu Autor projektu rodinného domu Ing. arch. Mojmír Hudec u pasivní výstavby doporučuje realizaci ze systému Ytong, protože se mu toto řešení osvědčilo v praxi již mnohokrát. „Zdivo z Ytongu má dobré izolační vlastnosti, shodné ve všech směrech, u obvodových stěn se lépe redukují tepelné mosty. Tvárnice jsou přesné a lehké, velmi dobře se s nimi pracuje, vyžadují spojení jen tenkou vrstvou lepidla. Umožňují snadné řezání, vrtání, drážkování apod. Zdivo odpouští i drobné prohřešky, které se běžně na stavbách vyskytují“, uvádí ke svým zkušenostem. Kam směřuje budoucnost pasivní výstavby? Poslední roky vývoje ve stavebnictví přinesly další zlepšení tepelněizolačních vlastností. Díky tomu je dnes již možné stavět pasivní domy i bez dodatečného zateplení. S poslední novinkou Ytongu, Lambdou YQ, hodnota součinitele prostupu tepla činí U = 0,076 W/Km2. V tloušťce 500 mm jsou zdicí prvky Ytong vhodné pro stavbu budov, které splňují požadavky na dotace z programu Nová zelená úsporám 2016 bez nutnosti dodatečného zateplení. „ Zdivo pasivního domu musí vykazovat nejen potřebný tepelný odpor, musí mít také potřebnou hmotnost, aby odolávalo letnímu přehřívání a tím eliminovalo energeticky velmi náročné chlazení. Rodinní domy postavené technologií jednovrstvého zdiva v pasivním standardu mohou stavebníkovi přinést v rámci uvedeného programu dotace až ve výši 485 000 Kč. Tyto budovy již dnes splňují kritéria pro výstavbu v roce 2020. Účty za energie kolem 18 000 Kč na 140 m2 užitné plochy ročně již nejsou nereálné, ale staly se reálnou a prověřenou skutečností,“ uvádí k současnému trendu v pasivní výstavbě Ing. Mareček. Autor projektu: Ing. arch. Mojmír Hudec, atelier ElamRealizace: 2013Měrná potřeba tepla na vytápění: dle TNI: 20 kWh/m2rokDům splnil podmínky dotace ZELENÁ ÚSPORÁMUžitná plocha: 161,9 m2Vytápění a větrání: Rekuperační jednotka s dohřevem vzduchu a s akumulační nádrží se zemním výměníkem. Na střeše jsou umístěny solární kolektory napojené na akumulační nádrž. Doplňkovým zdrojem vytápění jsou krbová kamna.Příprava teplé vody: Teplá voda se odebírá z akumulační nádrže.