První krok? Smiřte se s realitou. Většina pečiva má charakter potraviny s okamžitou spotřebou. Počítá se s tím, že si je přinesete domů a sníte. Z pekárny na váš stůl už jim to dobře 12 hodin trvalo. A v případě průmyslových nejspíš ještě déle. Prefabrikované, tedy různě polohotové a v supermarketech dopékané varianty na tom nejsou o nic lépe. Bílé pečivo déle jak dva dny obvykle nevydrží, chleba setrvá chutný jen o den či dva déle. Pokud se ale naučíte pečivo dobře skladovat, můžete k jeho životnosti další den či dva přidat. A to už je znát i na domácím rozpočtu. Jak na to? Varianta, která má své skalní zastánce i odpůrce. Životnost baleného pečiva se tak skutečně silně prodlužuje, ale na chuti mu zrovna přemražení nepřidá. Je přitom lepší skladovat menší kousky, například čtvrtky chleba, kvůli snazší manipulaci a postupnému rozmrazování. Pečivo musí být pochopitelně extra zabalené, aby z nej vymrzání nevytáhlo – nevymrazilo všechnu přirozenou vlhkost. Chleba tímto způsobem uchováte i po tři měsíce, a k životu, do konzumního stavu, jej uvedete v mikrovlnce anebo v troubě. Je to dobré řešení, když nakupujete do zásoby, ale s kvalitou tovaru mnoho společného nemá. Chlebníky? Stará a tradicí prověřená záležitost, na kterou se hodí nezapomínat. Základní princip i užitečné rady popisujeme v článku Chlebník – pomocník v domácnosti, který se opravdu vyplatí. Protože chlebníky se doopravdy vyplatí. Uchovávají totiž pečivo ve stabilním mikroklimatu, ve kterém vydrží déle čerstvé. Uvnitř může volně dýchat, aniž by bylo zatíženo nadměrným vysušováním anebo vlhkostí. Nevýhoda? Zatímco do mrazničky můžete naskládat půlku regálu oddělení pečiva ze supermarketu, do chlebníku uložíte jen jeden bochník. A jeho konzumní životnost natáhnete jen o jeden či dva dny. I to se ale počítá. Nemáte mrazničku ani chlebník? Zkuste bochník zabalit do bavlněné utěrky. Je to ochranná vrstva navíc, která utlumí výkyvy okolí, a chleba uchová déle čerstvý. Nebude docházet k osychání, a to ani na řezu. Nemusíte se omezit jen na utěrku, vyzkoušet klidně můžete i látkové, plátěné sáčky. Různé přírodní textilie dosahují odlišně pozitivních výsledků. Společné jim ale je, že pečivo uvnitř nich může volně dýchat a neprosychá, nestárne tak rychle, jako kdybyste je nechali volně. Bílé pečivo, které má skutečně krátkou konzumní životnost, vydrží v plátěném sáčku v lepším stavu i dva dny. Udělejte si na pečivo místo v uzavíratelné polici či skříňce. Podobně jako v chlebníku tu budete mít pochutiny izolované od vnějšího okolí. Moderní kuchyňské linky někdy s tímto úložným prostorem přímo počítají. Výhodou je, že kuchyň zůstává kompaktní a váš pracovní prostor neubírá na lince umístěný chlebník. Tyto speciální zásuvky také mají větší kapacitu úložného místa. Nevýhoda? Trochu hůře se čistí. Také si pohlídejte, aby taková zásuvka nebyla hned vedle zdroje tepla – topení, trouby, ledničky. Papírové sáčky? Z hlediska domácí ekologie jsou pochopitelně lepší alternativou těm mikrotenovým a plastovým. Výraznější efekt pro udržení kvality pečiva nemají. Tedy – jsou dobré v tom, že pečivu uvnitř umožňují dýchat, a částečně do sebe samy pohlcují vlhkost. Jsou relativně dobrým opatřením proti plísním. O to více v nich ale pečivo prosychá. Papírové sáčky na pečivo bývají zhusta z tmavého papíru, a proto přitahují teplo, přehřívají se. Je to jen dočasné řešení. Špatné určitě nejsou pro světlé pečivo, které chcete jíst ještě tentýž den, kdy jste je zakoupili. Je v nich křupavější. Na jedné straně sice velmi dobře izolují zakoupené pečivo od vlivů okolních podmínek, ale současně je uvnitř sebe dusí. Vlhkost, vysrážená procesy uvnitř pečiva, nemá kam unikat a tak se koncentruje na jeho povrchu. To proto, že uvnitř plastových sáčků narůstá teplota. Výsledkem jsou rohlíky rozbahněné, anebo gumové. Ani jedno lákavé není, a souběžně to vede k podpoře růstu plísní. Proč v sáčcích balený chleba a tousty vydrží? Jsou totiž v umělé ochranné atmosféře. A setrvají v ní, dokud je nerozbalíte. Nízká ale ještě ne mrazivá teplota uvnitř ledničky stojí jednoznačně proti vám, a pečivo uložené sem ztvrdne v řádu hodin k nepoživatelnosti. Pečivo v ledničce a v plastovém sáčku je ideální recept pro pěstování plísní, a pokud je necháte volně, silně natáhne pachy dalších uchovávaných potravin. Samo naopak vlastní chuť pozbude. Bude to studený gumový amaroun. Lednička je pro skladování pečiva opravdu špatný nápad. Jak doma krájíte bochník? Z jednoho konce to totiž není nejchytřejší. Pokud vám jde o prodloužení životnosti, krájejte chleba zprostředka, od největšího krajíce. Obě zbývající poloviny pak můžete přiložit k sobě, a chléb si tím uchová své vnitřní prostředí o něco déle. Pro nákupy pečiva se vyplatí mít předem malou rozvahu o tom, co a kdy budete jíst.Platí, že tmavé je zdravější a trvanlivější? Ne nutně. Barva totiž bývá u pečiva často dotvořena uměle. Praženým sladem, melasou, karamelovým barvivem. Je to trochu špinavý trik. Podobné je to i s vícezrnným pečivem. Co to znamená? Že je v něm minimálně po 5 % různých příměsí. Známka kvality a dlouhověkosti to ale není. A stejně tak matoucí je i pojem „rustikální“ pečivo. V podstatě to znamená jen, že je pro ozdobu posypáno zrním. To celozrnné pečivo, to už je lepší třída. Obsahuje totiž minimálně 80 % celozrnné mouky, bez náhražek. A takové skutečně vydrží dlouho. Bílé pečivo dlouho nevydrží, mělo by na řadu přijít jako první. Stejně tak bagety. Dalamánky a bulky vydrží o chlup déle, pak následuje chleba a tmavé pečivo. Čím kvalitnější mouka a kvásek, tím delší výdrž. Nakupovat tedy pečivo na týdne dopředu, anebo se po nákupu pustit hned do toho nejtrvanlivějšího kousku není úplně chytré. Chcete starší pečivo „oživit“? Dejte ho na 2-4 minuty propéct do trouby, bude jako čerstvé. Jen ho musíte rychle zkonzumovat, znovu-rozpečené se po pár desítkách minut mění na strouhanku.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock