Živé ploty však neslouží jen jako ochrana před nevítanými návštěvníky, rozličnými okukovači a také před zvěří či k ohraničení pozemku nebo jen jeho částí. Především by měly působit i jako okrasný prvek naší zahrady a pozemku vůbec. Narozdíl od plotů pevných (neživých) jsou dlouholeté a nemohou se zbortit, korodovat či shnít. Dají se podle potřeby a fantazie rozličně tvarovat a můžeme je plánovat z rozličných druhů dřevin. Část můžeme nechat volně růst a část udržovat stříháním do různých geometrických či přírodních útvarů a vytvořit tak na své zahradě kombinací nepřeberných barev, textur, vůní a tvarů klidně i výtvarné a sochařské dílo, které se po celý rok vždy periodicky mění. Takové výtvory jsou živé a my se pak můžeme snažit dosáhnout až jakési dokonalosti. Živé ploty také účinně ovlivňují mikroklimatické prostředí na svém stanovišti. Mají-li vhodný tvar a výšku, mohou příznivě ovlivnit tepelný i světelný režim svého nejbližšího okolí. Přitom jsou narozdíl od pletiva, drátů, sloupků, sítí, bezpečnostních plotů, plotů z kamene, cihel, tvárnic, panelů, dřeva, oceli či plechu živé ploty vždy něčím, co se stále vyvíjí a po celý rok i mění. Největšího efektu pak při výsadbě živého plotu dosáhneme, když zkombinujeme stálezelené i opadavé druhy dřevin. Můžeme však jít ještě dál a kombinovat i volně rostoucí ploty s ploty tvarovanými a dřeviny vyšší s nižšími a v určitých částech nechat živý plot volně přejít až do zahrady či parku. Respektive svůj plot i rozličné předěly a zástěny z živého plotu na svém pozemku můžeme co nejvíc členit a hrát si s jednotlivými tvary a barvami. To celé nakonec ozdobí květiny a třeba i květinové skalky a již vzrostlé stromy a okrasné keře. Živé ploty tedy v zásadě dělíme na tvarované a volně rostoucí. Tvarované živé ploty se hodí například do rodinných zahrad a parčíků, jejich využití je však mnohem širší. Velmi nízké živé ploty se vysazují například i do otevřených předzahrádek uvnitř měst. Vyšší tvarované ploty jsou pak vždy náročnější především na údržbu. Pro tvarované živé ploty používáme jak keře listnaté, tak i jehličnaté, stálezelené i opadavé. Jejich nevýhodou je, že pravidelnými sestřihy vždy přicházíme o krásu a rozmanitost velké části jejich květů a plodů. Estetický dojem je zde tedy dán především tvary sestřihu, barvou a strukturou listů a texturou použité dřeviny. Oproti plotům tvarovaným dnes získávají volně rostoucí živé ploty stále větší oblibu. Zde se kromě listů a charakteristického růstu a textur jednotlivých keřů uplatňují i květy a plody. Dřeviny vysazované do volně rostoucích živých plotů však zabírají víc místa a hodí se tedy na větší, rozlehlejší pozemky či třeba jen do jejich rohů. Vhodné je pro tento účel volit dřeviny otužilé, méně náročné, s hustějším větvením a s pěknými listy. Pokud chceme komukoli zabránit prolézání skrz volně rostoucí plot a nevypomůžeme si plotem pevným, postaveným na vnějším obvodu pozemku či kombinací s plotem tvarovaným, musíme zvolit druhy dřevin s trny. Nevhodné jsou pak pro volně rostoucí ploty keře, které odnožují, jelikož by se nám časem rozrostly po příliš velké ploše a museli bychom je odstraňovat. Pro vaši inspiraci jsme připravili výběr některých dřevin, vhodných do živých plotů tvarovaných a volně rostoucích a jejich základní charakteristiku. Drišťál zimostrázový (Berberis buxifolia) Vysazuje se v 30 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 0,5 metru a jeho vhodná výška je stejná. Tvaruje se zjara a na podzim. Dřištál bělolistý (Berberis candidula) Vysazuje se v 30 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 0,5 metru a jeho vhodná výška je stejná. Tvaruje se zjara a na podzim. Dřišťál bradavičnatý (Berberis verruculosa) Vysazuje se v 30 centimetrovém sponu, dorůstá výšky 1 metr a jeho vhodná výška je stejná. Tvaruje se zjara a na podzim. Zimostráz obecný (Buxus sempervirens) Vysazuje se v 30 centimetrovém sponu, dorůstá výšky 5 až 15 metrů, jeho vhodná výška je však 0,3 až 1,5 metru. Tvaruje se 2 až 3 krát za vegetační sezónu. Cypňšek Lavsonův (Chamaeryparis lawsoniana) Vysazuje se v 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 20 metrů, jeho vhodná výška je však 1,2 až 2,5 metru. Tvaruje se 2 krát, na jaře a časně na podzim. Cesmína vroubkovaná (Ilex crenata) Vysazuje se v 45 centimetrovém sponu, dorůstá výšky 2 metry a její vhodná výška je stejná. Tvaruje se v pozdním létě. Jalovec čínský (Juniperus sabina) Vysazuje se v 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 20 metrů, jeho vhodná výška je však 1,2 až 2,5 metru. Tvaruje se 2 krát, na jaře a časně na podzim. Jalovec viržinský (Juniperus virginiana ) Vysazuje se v 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 30 metrů, jeho vhodná výška je však 1,2 až 2,5 metru. Tvaruje se 2 krát, na jaře a časně na podzim. Smrk ztepilý (Picea abies) Vysazuje se v 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 30 metrů, jeho vhodná výška je však 1,5 až 2,5 metru. Tvaruje se 2 krát, na jaře a časně na podzim. Smrk omorika (Picea omorika) Vysazuje se v 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 30 metrů, jeho vhodná výška je však 1,5 až 2,5 metru. Tvaruje se 2 krát, na jaře a časně na podzim. Tis červený (Taxus baccata) Vysazuje se v 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 15 metrů, jeho vhodná výška je však 1,2 až 4 i 6 metrů. Tvaruje se 2 krát, v létě a na podzim. Zerav západní (Thuja occidentalis) Vysazuje se v 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 20 metrů, jeho vhodná výška je však 0,7 až 3 metry. Tvaruje se zjara a brzy na podzim. Zerav řasnatý (Thuja plicata) Vysazuje se v 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 40 metrů, jeho vhodná výška je však 1,5 až 4 metry. Tvaruje se zjara a brzy na podzim. Dňšfál Thunbergův (Berberis thunbergii) Vysazuje se v 45 centimetrovém sponu, dorůstá výšky1 až 1,5 metrů a jeho vhodná výška je stejná. Tvaruje se jednou, buď v létě nebo na konci zimy. Habr obecný (Carpinus betulus) Vysazuje se v 45 až 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 20 metrů, jeho vhodná výška je však 1 metr. Tvaruje se jednou, uprostřed nebo až na konci léta. Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) Vysazuje se v 30 až 45 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 10 metrů, jeho vhodná výška je však 1,5 až 3 metry. Tvaruje se dvakrát, v létě a na podzim. Buk lesní (Fagus sylvatica) Vysazuje se v 30 až 60 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 30 metrů, jeho vhodná výška je však 1,2 až 6 metrů. Tvaruje se dvakrát, pozdě na podzim. Zlatice prostřední (Forsythia intermedia) Vysazuje se v 30 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 3 metrů, její vhodná výška je však 1,5 až 2 metry. Tvaruje se jednou a zjara. Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) Vysazuje se v 30 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 3 metrů, jeho vhodná výška je pak 1,5 až 3 metry. Tvaruje se třikrát za vegetační sezónu. Zimolez tatarský (Lonicera tatarica) Vysazuje se v 30 centimetrovém sponu, dorůstá výšky až 3 metrů, jeho vhodná výška je však 1 až 1,5 metru. Tvaruje se třikrát za vegetační sezónu. Mochna křovitá (Potentilla fruticosa) Vysazuje se v 30 až 45 centimetrovém sponu, dorůstá výšky 1 metr a její vhodná výška je stejná. Tvaruje se jednou, na začátku jara. Meruzatka alpská (Ribes alpinum) Vysazuje se v 30 až 45 centimetrovém sponu, dorůstá výšky 2 metry, její vhodná výška je však 1 až 1,5 metru. Tvaruje se jednou, koncem jara. Tavolník van Houtteův (Spirea x vanhouttei) Vysazuje se v 30 až 45 centimetrovém sponu, dorůstá výšky 1,5 až 2 metry a jeho vhodná výška je stejná. Tvaruje se jednou a to na podzim. Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) Má lesklé, temně zelené listy, na jaře žlutý květ, na podzim plodí modravé bobule. Dorůstá výšky 1 až 1,5 metru, její prořez je vhodný koncem jara. Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) Má bílé květy, plodí žluté a oranžové malvičky. Dorůstá 2 až 3 metrů a zaštipujeme mladé výhony na 4-5 listů. Střemcha vavřínová (Prunus laurocerasus) Má elipsovité, dlouhé a kožovité, lesklé listy. Dorůstá výšky 1,5 metru a prořezáváme ji jen v případě nerovnoměrného růstu. Pěnišník (Rhododendron sp.) Kvete v květnu v různých barvách, dorůstá výšky 0,5 až 5 metrů a prořezáváme jej jen v případě nerovnoměrného růstu. Zerav západní (Thuja occidentalis) Přes zimu má narezavělý vzhled, dorůst může výšky až 20 metrů a prořezává se zjara a brzy na podzim. Zerav řasnatý (Thuja plicata) Je celoročně zelený a má lesklý vzhled. Dorůst může výšky až 30 až 40 metrů, prořezává se zjara a brzy na podzim. Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) Jeho listy se na podzim zbarvují červeně a je trnitý. Dosahuje výšky 1 až 1,5 metru a seřezává se na konci zimy na polovinu své výšky. Komule davidova (Buddleia davidii) Kvete v druhé půlce léta a má bílá a fialová květenství. Dorůstá tří metrů a seřezává se začátkem zimy. Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) Jeho plody jsou červené malvičky, listy se také zbarvují do červené. Dorůstá 10 metrů, koncem zimy jej prosvětlujeme a koncem jara tvarujeme. Svída krvavá (Cornus alba) Má karmínově červené mladé pruty, a plodí modré peckovičky. Dorůstá dvou metrů a seřezává se na jaře po odkvětu. Líska obecná (Corylus avellana) Časně zjara jí vykvétají jehnědy, koncem léta plodí oříšky. Dorůstá 5 metrů a seřezává se před narašením, těsně nad jehnědami. Trojpuk něžný (Deutzia gracilis) V létě tvoří bílé, namodralé a narůžovělé květy. Dorůstá 2 až 3 metrů a tvaruje se po odkvětu. Zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) Časně zjara má žluté květy. Dorůstá 1 až 3 metrů a po odkvětu vždy odstraníme staré výhony. Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) Ve druhé polovině léta má růžové, fialové a bílé květy. Dorůstá 2 až 3 metrů a seřezává se časně zjara. Kolkvície krásná (Kolkwitzia amabilis) Má růžové trubkovité květy a kvete velmi bohatě. Dorůstá 2 až 3 metry a seřezává se v letních měsících po odkvětu. Mochna křovitá (Potentilla fruticosa) Má bílé, žluté, růžové a oranžové květy, dorůstá 1 metr a seřezává se na jaře. Meruzalka krvavá (Ribes sanguineum ) Tvoří hrozny růžově červených květů, dorůstá 2 metry a tvaruje se v době rašení, koncem jara se pak omlazuje. Tavolník (Spirea sp.) Na jaře i v létě tvoří bílé a růžové květy. Dorůstá 0,5 až 2,5 metru a seřezává se pro ozdobný list časně zjara.