Alternativní způsoby pěstování brambor jsou vhodné nejen na pozemcích se špatnou půdou či v oblastech s pozdními mrazíky, kde chceme, aby nám před nimi rozkládající se organický materiál sadbu ochránil, ale prostě vždy, kdy nechceme zakládat další záhony a brambory neustále plít, okopávat a zarývat hnůj. Předností tohoto způsobu pěstování je prostě nulová potřeba přípravy půdy a při sklizni i čisté hlízy brambor neumazané od hlíny. Dalším bonusem je eliminace plísně bramborové a ochrana před hlodavci. Níže vysvětlíme proč. Úplně bez přípravy to ale není. Pokud chceme pěstovat brambory v posekané trávě či seně, je třeba začít už na podzim přípravou pěstebního materiálu. Se slámou to můžeme na jaře urychlit jejím proléváním vodou, nastartováním, tento odpad obilného průmyslu se rychle rozkládá. Seno použijeme v případě, že máme uložené nějaké staré seno, pro které již nemáme využití. Čerstvě posekaná tráva je však vyloženě ideální. Proč? Seno hnije pomalu, není proto oproti jiným materiálům tolik vhodné. Pokud je ale smísíme s jinou organickou hmotou, využitelné je. Když na podzim seno vyházíme ze stodoly a necháme venku na pospas vlivům počasí, můžeme je na jaře smíchat právě s rozkládající se trávou, respektive je přidat navrch. To čerstvě posečená tráva, to je jiná. Uložená do řádků širokých přibližně 1 metr a vysokých taktéž až cca 1 metr se totiž začne ihned ohřívat. Teplota pak dosahuje až 80 oC, přičemž se rychle ničí semena plevelů a tráva se rychle rozkládá. Do jara se však tento materiál tepelně ustálí, slehne a můžeme sázet. Navrch pak můžeme přidat třeba zmíněné seno. Potřebujeme však opravdu dostatek organického materiálu, trocha trávy z malého trávníku stačit určitě nebude. Jakmile na jaře přestane mrznout a země již není tolik prochladlá, můžeme vysazovat. Pokud jsme si místo vybrali už na podzim a dokonce i vytvořili z čerstvě posekané trávy řádky, máme pěstební prostor i podmínky vyřešené, stačí sadba. Jinak ale jednoduše materiál na konkrétní místo postupně převezeme třeba na kolečku. Velikosti plochy a množství organické hmoty musíme přizpůsobit množství kupované sadby. Nejvhodnější jsou sadbové brambory, které nejsou chemicky ošetřované, prostě brambory pocházející z ekologických zdrojů. Pokud záhony zakládáte na jaře, je třeba minimálně posekat podkladní plochu, i když vyloženě nezbytné to není. Jde jen o to, že nám bude vzrostlá tráva trochu překážet. Někdo tlející materiál ukládá na záhony, někdo podlehne radě si vytvořit pískové lože. Je to ale úplně jedno. Jde to i na hlušině či trávníku.Také sláma ponechaná od podzimu do jara vlivům počasí se dá bez problémů použít. Oproti starému senu se totiž rychle rozkládá. Použít však můžeme i hnijící listí, dokonce i to ořešákové. Případně smísíme vše, co jsme od podzimu nechali venku hnít, a co tedy máme k dispozici. Trávu, seno, slámu i listí. Nejprve uložíme na pěstební plochu vrstvičku rozkládajícího se organického materiálu silnou až cca 20 cm. Naklíčené sadbové brambory (brambory, které již mají klíčky) rozložíme na připravenou plochu do sponu 30 až 40 cm od sebe (spon = výsadba v řádcích, kdy každý řádek posuneme tak, aby byly další sazenice v mezerách toho předchozího). Brambory ukládáme do menších důlků vytvořených v hnijící hmotě. Naklíčené brambory položené klíčky vzhůru uložíme další připravený organický materiál. Oproti podzimu, kdy ukládáme čerstvou trávu ve vrstvě i vyšší jak metr, nám nyní stačí cca 40 cm, čili přidáváme navrch na uložené brambory dalších cca 20 cm. Materiál ukládáme důkladně, aby jím již nemohl prorůstat plevel, na brambory však nesmíme shora tlačit, aby se nepolámaly jejich klíčky.Mimochodem, už jste četli o pěstování brambor v pytlích? Hnijící hmota se i poté, co jsme ji nechali hnít od podzimu do jara, stále ještě mírně zahřívá, což ale bramborám naopak vyhovuje. Chrání brambory před mrazíky a teplo jim vlastně vůbec nevadí. Rozkládající se hmota přitom uvolňuje živiny spolu s nepatrným množstvím metanu, oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého. A to je další přednost, hlodavci totiž nesnáší jak rozkladné procesy, tak vyšší teplotu a především uvolňované plyny. Takto založených bramborových záhonů si prý dokonce nevšímá ani černá zvěř. Jakmile nám vzejde bramborová nať, ukládáme novou posečenou trávu na úpatí každého řádku. Pozor však, nové trávy nesmí být příliš, jde jen o to, aby unikající teplo ochránilo citlivou bramborovou nať od případných nočních mrazíků. Záleží však na lokalitě a době výsadby. Někdy to vůbec nemusí být třeba.V určitou dobu se bramborová nať začne rozvalovat ke krajům řádku, přičemž bude obnažovat střed záhonu. V tuto dobu je třeba zamulčovat střed záhonu. Jako mulč však musíme suchou trávu, respektive seno. Ochráníme tak hlízy před ostrým letním sluncem, přičemž nedojde k výraznému zvýšení teploty rozkladem materiálu. Čerstvou trávu již v tomto případě použít nesmíme. Bramborové hlízy pak nezelenají a nově vytvářené hlízy se rozlézají pod mulčem. Kdy sklízet brambory poznáme podle stavu natě, ta se již pomalu začíná zatahovat, načež právě hlízy nesou nové zásobní látky pro další sezónu. Navíc stačí na nějakém místě záhonek trochu rozhrábnout a úrodu zkontrolovat. Krásně čisté brambory vyhrabeme z rozkládající se hmoty snadno. Dokonce není ve vegetačním období s výjimkou opravdu silného sucha potřebná ani zálivka. Rozkládající se organická hmota si udržuje dostatek vody. Tento způsob pěstování brambor dokonce eliminuje výskyt plísně bramborové.Po sklizni využijeme všechnu zbylou organickou hmotu do nově zakládaných záhonů. Stačí přidat cca 20 % písku a na další sezónu máme připravený substrát pro veškerou zeleninu. Opět takový, že vlastně nepotřebujeme půdu. Sláma má skvělé absorpční schopnosti, efektivně táhne vodu a jelikož je dutá, udrží ji v sobě dostatečně dlouho. Jde přitom o zcela přírodní materiál, který nakonec po sezóně zkompostujeme, čímž získáme báječný humus. Navíc se právě sláma velmi rychle rozkládá a to je klíč k úspěchu.Sláma je vlastně vedlejší produkt obilného průmyslu. Ovšem jako obchodní komodita nezahrnuje kategorii „dosloužila“. Za slaměné balíky prostě vždy zaplatíte, ale nemusí to být až tolik. Musí však jít o balíky slámy z rukou ekologa, tedy zemědělce, který nestříká obilí chemikáliemi. Větší problém je, že je poslední roky slámy nedostatek a zemědělci se jí neradi zbavují. A jak balíky slámy připravit? Nejprve je důkladně zalijeme vodou, opravdu celé a opravdu pořádně. A toto provádíme alespoň několik dní. Po pár dnech již začnou pracovat mikroorganismy a balíky se začnou trochu rozpadat, přičemž se jejich vnitřek zahřeje začínajícími rozkladnými procesy. Zhruba 4. až 6. den posypeme vršek balíků trochou síranu amonného (každý balík cca šálkem) anebo močovinou. Díky vysokému obsahu dusíku v těchto hnojivech se rozklad urychlí. Po nasypání hnojiva navrch slámu opět důkladně zalijeme a to opět provádíme několik dní (včetně hnojení). Poté množství hnojiva snížíme na polovinu a další cca tři dny takto pokračujeme. Přibližně desátý den již balíky jen zalijeme, načež by již sláma měla mít zhruba teplotu lidského těla. Jestliže je stále ještě příliš horká, pokračujeme další dny v zalévání. Jde prostě o to, abychom brambory nevysazovali do horké a ani příliš teplé slámy. Startování rozkladných procesů slámy a urychlení té první horké fáze zaberou přibližně 2 až 3 týdny. Proces provádíme na slunném místě a musíme počítat s tím, že za chladnějšího počasí bude startování delší. Pokud jsme si pěstební organickou hmotu nepřipravili již na podzim, je prostě možné na jaře rozkladné procesy výše popsaným postupem urychlit. Jakmile jsou balíky slámy již jen teplé (nikoli horké), můžeme slámu využít. Balíky rozebereme a vytvoříme s jejich pomocí bramborové záhony stejným způsobem, jako jsme popsali výše. Máme-li však slámu k dispozici již od podzimu, prostě ji necháme do jara vystavenou vlivům počasí a víc dělat nemusíme.V případě na jaře upravované slámy je třeba bramborové záhony zalévat prakticky denně, pokud zrovna neprší, dostatečně dlouhou dobu. I pěstování v balících slámy není žádnou novinkou a v roce 2019 dokonce vydal americký zahradník Joel Karsten svou bibli balíkového pěstování. Došlo tak k popularizaci této metody. Ovšem v jeho případě jde vyloženě o pěstování v balících slámy, čili tyto balíky nejsou po nastartování rozebírány. Každopádně ať již je sláma využita jakkoli, využívá se k pěstování nejméně několik století. To zásadní, co je třeba dodržet, je volba slunného stanoviště. Ve stínu a dokonce nadměrném vlhku sláma spíše jen hnije, nerozkládá se ušlechtilým způsobem.Zdroj: floranazahrade.cz, petrazahradnici.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, StrawBaleGardens.com, JoeGarden.com, Amazon.com Další články o pěstování brambor:Jak hnojit, pěstovat, sklízet a uskladnit bramboryJak na jaře pohnojit bramborové záhonyBramborová anebo jahodová pyramida? Na malém pozemku vysadíte do pyramidy cokoliPěstovat brambory do výšky, tedy vertikálně, můžeme pomocí pytlůSprávná výsadba brambor ovlivní kvalitu a množství úrodyHrůbky a hrůbkování, móda a nebo praktický způsob pěstování rostlinBramborová abeceda, sadbu nevybírejte srdcem, ale chutíS mandelinkami se bojuje špatně, přesto se dá úroda brambor ochránitJak uskladnit zeleninu a bramboryBrambory a nebo batáty?Povijnice batátová, alternativa brambor jménem batáty a nebo jamCo je smíšená kultura a která zelenina si navzájem prospíváAmerické rostlinstvo, které doslova dobylo nejen Evropu, seznamte seCo bychom si měli umět vypěstovat sami aneb zahrada z hlediska potravní soběstačnostiZeleninu naši předci uskladňovali v takzvaných krechtech
