Pivní pasti patří k velmi tradičním metodám ochrany zahrady a hubení slimáků, které si mezi sebou předávají zahradníci už po generace. Letitý mýtus o jejich domnělé účinnosti je ale zapotřebí konečně rozbít. Ve skutečnosti totiž tyhle lapače slouží jen coby laciné ospravedlnění toho, proč u sebe mít v zásobě pár lahváčů. Nejprve ale trocha nezbytné teorie pro ty, co o pivních pastech na slimáky nic neví. Jak takové zařízení vypadá?Pivní past je nádoba „vyšší než širší“ – plastový kelímek, pětilitrový kbelík, hrnek, skleněná zavařovačka nebo úzký hrnec – zakopaná do země. Tak, že svým okrajem příliš nepřesahuje nad terén, může být klidně i zarovnaná s terénem. A tahle nádoba, jak se dá z názvu asi odtušit, je naplněná pivem. Ne úplně celá, jen pár (3-5 centimetrů) pod okraj. Obvykle se takových „pastí“ chystá víc najednou, aby vytvořily celé minové pole nástrah. Kolem zeleniny a ovoce, na nějž mají slimáci zvláště spadeno. Například fazolí, brokolice, zelí, celeru, okurek, hlávkového salátu, paprik, dýně, jahod nebo cuket. Teorie je asi taková, že za potravou klouzající nenasytný slimák zacítí pivo, a neodolatelně mu zavoní. Vyrazí tedy k okraji pasti, přeplazí se za tou podmanivou vůní do nádoby, v níž taky následně utone. A takový utopený slimák je v očích zahradníka dobrý slimák. Zní to zajímavě, lákavě. Skoro jako dobrý důvod mít při ruce skladem basu piv a dopíjet ty, které se už do pastí na slimáky nevejdou. Jenže to celé má nejeden háček.Ne, nedá se říct, že by pivní pasti na slimáky nefungovaly. To by bylo až příliš příkré a nespravedlivé zhodnocení. Ony jen zkrátka nefungují dostatečně dobře. Předně – fungují jen na velmi krátkou vzdálenost.Jde vidět, z té slizké stopy co za sebou nechává to i vyčteme, že slimák skutečně změní svou klouzavou trasu, aby se k pivní lázni přiblížil. Ale funguje to přibližně jen na 100 – 200 centimetrů. To není mnoho, z pivní pastí to zrovna dokonalou ochranu záhonků nedělá. Může to být klidně o něco méně i o něco více. Například v závislosti na vnějších podmínkách. Když je vlhko a chladněji, lákají ty pasti slimáky mnohem méně, než když je horký slunečný den. Pasti také lépe fungují, jsou-li umístěny do stínu. Když zaprší a pivo se naředí z vodou, účinnost pasti se pochopitelně výrazně snižuje. Další zádrhel spočívá v nepředvídatelnosti té nástrahy. Některé značky piva fungují lépe, jiné hůře. A aby to bylo složitější, některá fungují lépe začerstva, a jiná odstátá, nepěnící. Nedá se přitom jednoznačně říct, že by to pivo značky X umělo lépe, než pivo značky Y. Zahradníci, kteří pasti na slimáky doporučují, jim zpravidla nabízí takové pivo, které pijí sami a jiné značky nějak exaktně netestují.Asi tím největším nedostatkem je ale sama efektivita toho lapacího procesu. Zahradník zpravidla vidí výsledky: když ráno zkontroluje past, může být plná utopených slimáků, a tudíž mu přijde, že všechno funguje na jedničku. Jenže realita je taková, že 95 procent slimáků z té pasti uniklo. Plazili se, zacítili pivo, změnili trasu, doklouzali až k pasti – napili se a osvěžili – aby se po stěně nádoby zase odplazili pryč. Možná trochu s kocovinou.Moc hezky to dokládá třeba tady tohle starší video, a také řada terénních pozorování.Pivní past na slimáky není nic jiného, než napáječka, pivní bar pro slimáky. Past, která je efektivní v pěti procentech případů, zkrátka moc efektivní není. A to, že je nádoba plná utopených slimáků se nedá považovat za žádoucí výsledek, pokud jich pětadevadesát procent uniklo a šlo dál, posilněno alkoholem, zakousnout něco na váš záhonek. To je opravdu jen mrhání pivem, které je snad asi lepší vypít.Přesto se nedá pivní past na slimáky úplně odepsat, protože jde vidět, že na ní „něco“ funguje. Co přesně?Pro zahradníky - potenciální alkoholiky – z toho ale žádné dobré zprávy neplynou. Slimáky totiž neláká vůně piva, alkoholu. Ale pach kvasinek. Ta samá past bude fungovat, a to prosím možná ještě o něco lépe, bez piva ale s kvasinkami. Jak si něco takového vyrobit? Je to snazší a úspornější, než basa lahváčů. Do těch lapacích nádob totiž nastražíte kousek starého chleba a zalijete ho vodou. Bude to časem kvasit, a bude to lákat slimáky zrovna tak, jako pivo. Případně můžete do té lapací nádoby nadrobit trochu droždí, smíchaného s vodou, a přidat lžičku cukru. Nebo sáhnout po čerstvě zadělaném těstě. To je na slimáky učiněný magnet, dokonalý atraktant.S těmi kvasnicemi nebo starým chlebem se dá ušetřit za pivo, které je lepší vypít. Bohužel, ani ten efektivnější kvasnicový atraktant neodruší průvodní neduh pastí na slimáky. Drtivá většina z nich se přijde jen osvěžit, a pak se odklouzají dál do světa.Tu účinnost asi budete moci zvýšit zahuštěním počtu těch pastí na jednotku plochy, ale v konečném důsledku je jen otázkou času, než do nějaké takové jamky v minovém poli nástrah zapadnete sami. To už je možná lepší vyzkoušet ohradník z měděného drátu, s nímž se dá dosáhnout podstatně lepšího výsledku. Nemusíte se bát, že by ho slimáci přeskočili. Existuje ještě jedna cesta, jak zvýšit efektivitu lapacích pastí na slimáky. Ale nedoporučujeme ji, považujeme ji totiž za velmi nebezpečnou.Uvádíme jí tu spíš jen pro pořádek, jako varování.To když tu tekutinu (roztok kvasnic, chlebovou vodu anebo pivo) obohatíte o jed. Obvykle se používá nějaký moluskocid, například metaldehyd. Slimáci se osvěží tou tekutinou v nádobě, aniž by si byli vědomi, že se přitom otrávili. Pak se odplazí pryč a po nedlouhém čase zajdou. Není to příjemná smrt, a rozhodně není poslední. V tom je právě neduh otrávených nástrah. Mrtvého otráveného slimáka totiž sezobne prolétající pták, slepice (anebo váš pes, sousedova kočka) a otráví se též. Než zjistíte, co přesně zvracejícími pejskovi je – proč má křeče a dáví se – je většinou už pozdě. Kam se odplazí otrávený slimák, to už ovlivnit nedokážete, ani to, kde bude jeho mrtvé otrávené tělo působit škody. Tahle cena za likvidaci slimáků je prostě moc vysoká a nikdo by ji neměl platit. Slimáky lze totiž zabít i humánně.Pivní pasti na slimáky je tedy zapotřebí odložit k metodám, které nejsou na zahradě zapotřebí. Ne proto, že by úplně nefungovaly, ale proto, že fungují nedostatečně. S chlebem nebo kvasnicemi uděláte „větší parádu“ a bude vás to stát mnohem méně. Pokud ale chcete skutečně zabránit slimákům ve vstupu mezi záhonky, budete to muset začít dělat jinak.Zdroj: ČeskéStavby.cz, TreeHugger.com, YouTube.com, Wikipedia.org
