Kuchyň je naprosto specifický prostor bytu, ale i do kuchyní se dere moderní design, který nemusí být vůbec na škodu. Naopak může kuchyně být díky moderním designovým prvkům mnohem praktičtější. A ano, praktičnost, to je to hlavní, co od kuchyně očekáváme. Začít přitom můžeme u základních možných komplikací, které si většina lidí vůbec neuvědomuje. Výška pracovní plochy kuchyňské linky a případně i ostrůvku je normovaná, stejně tak umístění varné desky a třeba trouby. Ale co když bude v kuchyni pracovat především levák? Nebo člověk na připoutaný k invalidnímu vozíku? Nebo někdo hodně nízkého či naopak extrémně vysokého vzrůstu? Ano, první otázka zní: „Kdo bude kuchyň především používat?“ Právě s touto informací bychom měli přijít za bytovým designérem jako s nejdůležitější. Bez znalosti „pána či paní kuchyně“, jejich osobních specifik a případných omezení nemá smysl kuchyni navrhovat. Dostupnost je v kuchyni na prvním místě a nejdůležitější je při jejím vybavování maximální praktičnost a co nejefektivnější rozmístění všech jejích jednotlivých částí (pracovních i úložných ploch a spotřebičů). Co je kuchyňský trojúhelník? Představují jej tři hlavní zařizovací předměty kuchyně, které využíváme při většině úkonů v kuchyni: lednice, dřez a sporák. A právě mezi nimi by měl být dostatek prostoru. Už jenom proto, že kromě kuchaře se zde mohou zároveň „motat“ i další členové domácnosti. Ideální je, když před nimi mohou přecházet nejméně 2 lidé a přitom do sebe nevráží, nepřekáží si. Mezi lednicí, dřezem a sporákem musí být nejen dostatek místa, ale také žádné překážky. A případný kuchyňský ostrůvek? Ten pak musí být úplně mimo ně. Do malých kuchyní se pak ostrůvek většinou vůbec nehodí, zabral by zde zbytečně mnoho místa. To je již v takovém případě lepší například mobilní vozík s pracovní plochou. Nebo raději nic. Standardem je průměrná výška osob, které budou kuchyni intenzivněji používat. Platí to jak pro pracovní plochu kuchyňské linky, tak pro případný ostrůvek i pro kuchyňský stůl. Někdy je ale standard nevhodný, pro lidi menší výšky ani tolik ne jako pro domácnost s čahouny. V takovém případě je vhodnější všechny pracovní plochy o něco zvýšit. Především proto, že ulevíme svým zádům. A pokud se v kuchyni střídají lidé různých postav, dokonce se hodí i dvouúrovňová pracovní deska. Příliš malá pracovní plocha znamená nedostatek místa při práci v kuchyni. Po stranách varné desky i dřezu potřebujeme alespoň 60 centimetrů, nejlépe však o dost více. Obecně platí, že čím větší pracovní plocha je, tím lépe. Proto se také do kuchyní začaly vkrádat i kuchyňské ostrůvky. Nedostatek pracovního prostoru pak lze řešit policemi, skříňkami a závěsným systémem, přesto ale bude práce v kuchyni obtížnější. Pořád budete přemýšlet, kam co odložit, jak něco přemístit. Všechny kuchyňské pomocníky, které používáte často, je třeba mít pohodlně stále po ruce. Ideální je dobře promyšlená kuchyně na míru. V kuchyni pracujeme s nebezpečnými předměty, horkou vodou, rozpáleným olejem, ale také potřebujeme vidět případné vady na potravinách, třeba plíseň, potřebujeme číst návody psané drobným písmem. V kuchyni nás prostě čeká spousta nároků hlavně pro naše oči a pozornost. Proto je vhodné osvětlení a hlavně dostatek světla je zde stejně důležitý jako předchozí 4 body. Ideální je mít více různých zdrojů světla, které lze různě kombinovat. Určitě musí světlo dopadat přímo na pracovní plochy, ale i dřez a sporák. A také na kuchyňský ostrůvek a jídelní stůl. Jedno centrální osvětlení kuchyně stropním svítidlem nad stolem určitě nestačí. I na policích a ve skříňkách pak mohou být například LED pásky, abychom měli lepší přehled. Pokud mají skříňky prosklená a dokonce průhledná dvířka, mohou svítit stále, pokud ne, rozsvítí se pouze při otevření. U spotřebičů jde hlavně o to, abychom nemuseli při vaření neustále obcházet celou kuchyň. A se spotřebiči souvisí i odkládací plochy. Vyndáte třeba horký plech z trouby a kam pak s ním? Kromě osvědčeného kuchyňského trojúhelníku (lednice, dřez a sporák) je prostě třeba v jeho dosahu rozmístit i ostatní spotřebiče a s nimi související odkládací a pracovní plochy. Navíc jde třeba i o špajz, který je často nahrazen jen kuchyňskou skříňkou. Vše musí být promyšlené a stále po ruce. Rozhodně dnes patří do kuchyňského trojúhelníku i myčka nádobí, mikrovlnná trouba, kuchyňský robot a jiné důležité propriety. A pokud byste například sporák umístili mezi lednici a dřez, nebo dřez a myčku, bude to velice nepraktické. Povrchy volíme zásadně praktické, hladké, nenasákavé, snadno omyvatelné a udržovatelné. Určitě se vyhněte malým obkladům s ohromným množstvím širokých spár, dlaždice volte hladké a nejlépe plošné. Pokud 3D, pak jenom mírnější zvlnění. Nejméně vhodné jsou jako obklady například mozaiky. Pracovní plocha je pro změnu velmi nevhodná dřevěná, ovšem za zvážení stojí i luxusní kámen, je sice pevný, vypadá noblesně, ale bez povrchové úpravy bývá porézní. Naopak je často opomíjené sklo, ovšem právě sklo je pro kuchyně materiálem ideálním. Důkaz? Třeba sklokeramické varné desky a skleněné obklady. Vhodné jsou také betonové stěrky. Opakem malé kuchyně je kuchyně velká, kde je ovšem prostor nedostatečně a nevhodně využíván. A v konečném důsledku pak běháte po kuchyni jako šílenci, z místa na místo. Dalším nešvarem je nevyužití prostoru na výšku, o to více, když je kuchyň malá. Ano, na poslední police nemusí každý dosáhnout, ale třeba forma na velikonočního beránka, formičky na vánoční cukroví a spousta dalších věcí nemusí být stále po ruce. Vždy je otázka, jaké množství polic vlastně využijete. Stačí si to dobře promyslet. A otevřené police, ty jsou vlastně nejvhodnější na věci, které používáme často, jinak se na nich všechno rychle zapráší, ušpiní. Naopak málo používané věci je lepší schovat. Určitě by kuchyně neměla být výstavkou, galerií. Nejdůležitější je, aby baterie byla praktická a abychom ji mohli použít i pro napuštění vysoké vázy, opláchnutí či napuštění velkého hrnce apod. Dříve byla vrcholem designu i praktičnosti baterie s vytahovací sprškou, ovšem dnes se nabízí i plastové, volně ohybné části baterií ze silikonu. Oficiálně se tomu říká kuchyňská baterie se silikonovým ramínkem. Jednoduše změníte tvar a pozici baterie, vřele doporučujeme, skvělé řešení. Digestoř v kuchyni musí být, ať už jakákoli. Nejlepší samozřejmě je, pokud vyfukuje nasávaný vlhký a horký vzduch z vaření ven (vnější odtah), ale už to nemusí být pravidlo (vnitřní odtah). Navíc by mnohde byla instalace takové digestoře obtížná, často nemožná. Digestoře s filtrem a nádobkou na kondenzát jsou již běžné. Prodávají se digestoře podskříňkové, vestavěné, komínové, ostrůvkové a výsuvné. Optimální vzdálenost digestoře od varné desky je přitom alespoň 65 cm a záleží také na výkonu. Ten se udává v m3 a měl by odpovídat nejméně desetinásobku objemu místnosti, ve které je digestoř umístěna. Svou hlučností by digestoř neměla překročit 60 dB a důležité je i osvětlení. Právě digestoř obvykle osvětluje varnou desku.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, homebydleni.cz, spotrebitelov.cz, koupelny-diamant.cz, homeincube.cz, kitchen.decorexpro.com