Když v roce 2016 zadrželi nigerijští celníci zásilku z lodi calabarském přístavu, zatleskala jim celá země. Ani ne tak kvůli tomu, že občanům a nadřízeným vykázali nějakou činnost, ale proto, že součástí toho zadrženého kontrabandu bylo i 2,5 tuny plastové rýže.Nigerijští celníci tehdy nejspíš ani sami neměli tušení, proč se zrovna tímhle postarali o takový rozruch. Výkaz jimi zajištěného pašovaného zboží z nákladní lodi byl tehdy skutečně obsáhlý a ta plastová rýže v něm byla naprosto okrajovou položkou.Ty 2,5 tuny byly fakticky jen evidovaným odpadem, který vznikl, když se dobývali do přepravních kontejnerů a zabalených zásilek. Ona plastová rýže totiž nebyla ničím jiným než výplňovým materiálem, který zajišťoval ochranu zboží proti mechanickému poškození během přepravy. Nic mimořádného. Zrovna tak, jak se u nás běžně používají pro balení bublinkové folie, vzduchové polštářky, polystyren nebo kartonová stříž, tady byla nasypána ta „plastic rice“, plastová rýže. Vyrobená z rHDPE, tedy recyklovaného vysoko-hustotního polyetylenu. Z plastových odpadů.Na občany Nigerie ale ta zpráva o zajištění plastové rýže zapůsobila stejně, jako kdyby někdo naše milovníky konspiračních teorií pozval do továrny, kde se z modelů placatých Zemí vyrábí nafouknuté globusy. Nebo do laboratoře, kde po pytlích sypou hmyz do čokolády s žabkami. Takže vlastně ze stejného důvodu.Nigerijci totiž v roce 2016 byli už hezky dlouho ve vleku jednoho hoaxu. Nepravdivé zprávy, mystifikace. Bludu o plastové rýži.Ovšem ne určené k balení zásilek, ale k jídlu. Ten hoax nevznikl v Africe, ale v Asii. Dost pravděpodobně někde mezi Čínou a Japonskem, kde je rýže základem každodenního jídelníčku. A někdy v roce 2010 uveřejnil dnes už obtížně dohledatelný vtipálek video, jak si z rýže - kterou mu podají v restauraci v misce - uplácá kuličku. A s tou rýžovou kuličkou pak hodí o stěnu, a ona se mu vrátí. Jako kdyby byla gumová. Respektive plastová.To první video asijské provenience se brzy dočkalo bezpočtu napodobení, a vznikala virální videa o rýži, která se zkrátka chovala nepřirozeně. V Česku by se pro něco takového asi těžko hledal ekvivalent… ale co třeba zatloukání hřebíků tvrdým chlebem?V Číně a Japonsku kontext vtípků své gumové rýže chápali po svém, ale zbytek světa to už tolik jako humor nepobíral. A tak se výkladu virálních videí nechopil nikdo menší, než milovníci konspiračních teorií. Ze Spojených států a Evropy. Kteří těmi videi s miliony zhlédnutí demonstrovali další slavně odhalené vládní spiknutí. „Podívejte se, co nám chtějí podstrčit na talíř! A tohle teď máme žrát? Chtějí nás zničit! Vyrobili si tolik plastů, že neví, co s nimi, a teď by chtěli, abychom to jedli!“ – jistě si sami dokážete takových panických zvolání sami představit víc než dost.V podstatě to byl ten samý blud jako o jedovatých výrobcích označených symbolem tropické žabky. Jen v rýžovo-plastovém provedení. A je až s podivem, že zrovna našim absolventům vysoké školy života něco takového uniklo, protože v zámoří byla tahle bláznivina opravdu populární. Tak moc, že se po čase – notně nafouknutá - vrátila zpět do Asie a Pacifiku. Už ne jako humorná videa nebo úsměvný naivní hoax, ale jako dost zásadní věc.Protože co kdyby na tom něco bylo? Internet zaplnily návody, jak rozpoznat pravou rýži od té plastové. A nechyběla ani videa, na nichž se ta podstrčená plastová rýže v žáru ohně seškvařila, nebo – protože je z plastu – plavala na vodní hladině. Milovníci konspiračních teorií si jen chrochtali blahem nad odhaleným spiknutím, protože panika kolem plastové rýže se rychle šířila světem.Ne všude se tomu bludu dařilo stejně dobře. A asi není náhodou, že se obvykle zabydlel jen tam, kde si místní pěstitelé rýže stěžovali na dovozy rýže ze zahraničí.Zrovna tak tomu bylo na Filipínách, kde zemědělci brojili (asi vcelku oprávněně) proti dovozu rýže z Číny, která je připravovala o už tak dost skromné výdělky za poctivou dřinu. Filipínským pěstitelům rýže bychom asi drželi palce, nebýt toho, že se v tom odporu zaštítili plastovou rýží. Heslem jejich kampaní proti importu se stalo „Už žádnou plastovou rýži z Číny!“. Byla to hodně velká věc. Přeci jen, když na něco začne nadávat 115 milionů Filipínců, je to slyšet přes celý oceán. Proti plastové rýži - respektive proti konkurenci dovozu rýže z Číny – se tak postavili i ve Vietnamu a Thajsku. Nic na tom, že pojídání plastů je nesmysl, a že to celé začalo jako hloupý vtípek. Najednou z toho byl zásadní argument.V Číně se mimochodem stal pro pěstitele rýže tenhle mýtus argumentem proti dovozu basmati rýže z Pákistánu (ovšemže z výroby plastové náhražky vinili je). A v Indii si zase stěžovali – jako na plastovou – na podezřele mazlavou rýži dovezenou z Indonésie. Prý když sníte jednu porci téhle rýže, je to jako sníst celý igelitový sáček.Přijde vám divné, že by si nikdo v celé Asii nepoklepal na čelo a neřekl nahlas, že je to přeci úplná hloupost?To je právě ta potíž s bludy.Takové konspirační senzace někoho nechávají v klidu, ale ti, kteří jim uvěří, si to stejně nechtějí nechat vymluvit. Kdykoliv se ozval nějaký odborník, hygienik nebo někdo z potravinářské inspekce, bylo to považováno za důkaz toho rýžového spiknutí. Když už máte jednou na hlavě čepici z alobalu, jde špatně dolů. Tu situaci s vyvracením nějakých bludů přitom vůbec neulehčovalo, že plastová rýže – plastic rice – se skutečně vyrábí. A zrovna v Číně docela ve velkých objemech.Je to ovšem ta rýže, která se používá podobně jako polystyren, coby výplňový materiál. A té rýži k jídlu vlastně není moc podobná. Jsou to prostě peletky, granulát toho rHDPE, které si na talíři s jídlem nespletete (a rozžvýkat to stejně nejde).Jenže když ale budete brouzdat po internetu dostatečně dlouho, abyste našli důkaz pro šílenou konspirační teorii? Tak najdete i spoustu čínských fabrik, které tu nešťastně pojmenovanou plastovou rýži k balení produkují a ještě se tím chlubí. A to zaobalilo i celou tu senzaci, jako hotovou a přiznanou věc.Aby toho nebylo málo, s rýží – tou jedlou – se skutečně dost čaruje. Aby ne, je to kulturní plodina zásadního významu. Která dává obživu 3,5 miliardám lidí každý den. A tak snaha tu rýži „nějak“ laboratorně vylepšit – aby nesla víc živin, byla odolnější plísním nebo škůdcům – regulérně probíhá.Jedním z těch mnoha nepopsatelných experimentů je i rozštěpení zrnek rýže na škrobnaté látky, jejich obohacení o vitamíny a zpětnou peletizaci. Která dá znovu vzniknout rýžovým zrnkům. Takovým, která vynikají exkluzivně dlouhou životností. Je to něco, co se dá skladovat i deset let, což je perfektní pro nastřádání zásob pro časy nedostatku. Není to moc „bio“, ale má to ohromný potenciál pro budoucí výživu lidstva.Škoda jen, že ještě předloni tahle speciální rozštěpená a znovu slepená rýže stála kolem dvaceti dolarů za kilo, takže se s ní nikdo mimo testery nejspíš nesetkal. A lidstvo bude zachraňovat asi o dost později, až se mouchy toho průmyslového procesu výroby vyladí a bude lacinější.Pro milovníky konspiračních teorií je to ale všechno dohromady propojené a jasné, a jejich pohotovým otázkám se nedá uhnout. Jen si to představte: „Štěpíte skutečnou rýži, přidáváte do ní něco, a pak ji lepíte dohromady? Ano. Vyrábí se plastová rýže v Číně? Ano. Vyvážíte plastovou rýži v kontejnerech do světa? Zase ano!“Že se v prvním případě jedná o solidně popsaný vědecký experiment, v druhém jde o recyklaci plastů a v třetím o výplňové materiály, to už internetové bojovníky netrápí. Mají své důkazy pro odhalené spiknutí, a věří v tajný plán na krmení hladových krků plastovou rýží.A zase hurá nazpátek, do roku 2016 a Nigérie. Snad je to pomalým internetovým připojením, ale v Africe – kde je rýže rovněž velmi podstatnou součástí výživy mas obyvatelstva – naskočili na vlak paniky s plastovou rýží později. Zábavná asijská videa s hopkajícími míčky uplácanými z rýže nejspíš ani neviděli, informace se k nim dostaly z druhé až třetí ruky.Přirozeně, že silně zatížené tím konspiračním výkladem. Hoax o plastové rýži si vyslechla většina obyvatel států při západním pobřeží Afriky (Gambie, Senegalu, Papui a Guinei a Sierry Leone). A uvěřila mu.Už proto, že z Číny se nejen do nigerijských přístavů začala zavážet rýže. Jedlá. Nicméně konkurující na trhu místním zemědělcům. Kteří se podobně, jako předtím Filipínci, zaštítili výmyslem o plastové rýži.Proto ta skoro celonárodní sláva, kdy nigerijští celníci zadrželi zásilku pašovaného zboží, a s ním i 2,5 tuny plastové rýže. Jasnější důkaz toho, že je někdo chtěl otrávit plasty na talíři, už nepotřebovali. Že to celé bylo trochu jinak, a oficiálně to musel vysvětlovat i představný nigerijské celní správy? To už nikoho dávno nezajímalo. Bludy si žijí svým vlastním životem a mají tuhý kořínek.Máte se tedy bát plastové rýže?Pokud se už nebojíte toho, že vám výrobci bublinkových folií kradou vzduch a vyváží ho do ciziny (což je koneckonců do písmenka pravda), můžete být docela v klidu. Plastová rýže sice existuje, ale k jídlu vám ji nikdo nabízet nebude. Navíc se u nás moc rýže nepěstuje. A proto věříme spíše na zamořené obilí z Ukrajiny.Zdroj: ugm.ac.id, SharingIdeas.com, foodsafetyhelpline.com, BBC.com, NationalGeographic.com, dawn.com, cfs.gov.uk, thehindu.com, ČeskéStavby.cz
