Co se sadí, roste a sklízí z kraje podzimu? Zelenina, která je rekordmany v rychlo-růstu. Nebo taková, které nevadí nižší průměrné teploty, a snese i trochu sychravější počasí. Rostliny, které docení, že jim půda dává více vláhy a méně úpalného slunka. Odrůdy, kultivary a variety, které jsou k pozdnímu výsevu šlechtěné. Když to všechno posčítáte, je toho vlastně k pěstování víc než dost. Kapusta možná není královnou kuchyně, ale záhonkům může vévodit i dlouho do zimy. Je totiž velmi nenáročná a odolná mrazu. Snese i teploty - 15°C, aniž by to odnesla s nějakým trvalým poškozením. Takže ji vlastně máte s ledovou úpravou. Jen o krok dál pak stojí kapusta kadeřávek. Ta se udrží i přes zimu. Ti, co ji mají rádi pak tvrdí, že po prvních mrazech chutná ještě lépe, než na podzim. Podobné to je i s růžičkovou kapustou, vynikajícím zdrojem vitaminu C. Brukvím prostě zima nevadí. Listový salát je známým závodníkem v rychlém růstu, takže jeho výsev i sklizeň letos ještě určitě stihnete. Jen si pohlídejte osivo - vybírejte druhy určené k celoročnímu výsevu. Těm raným a jarním by se už ze země nechtělo. Dopřejte jim také dostatek místa, aby měly bezproblémový start. Listovému salátu to ke sklizni trvá přes 40 dní, ale hlávkový potřebuje přes 70. Sázet ho teď je pořád ještě s příslibem sklizně, ale i trochou nejistoty, kdyby se babí léto zpozdilo, anebo místo něj nastoupilo sychravé počasí. Ušlechtilý plevel, který má blízko ke smetankám – pampeliškám. Rukola. A na podzim se nemusíte vát vysít ani její další příbuznou, roketu. Jsou to rostlinky, které fandí vyvýšeným záhonkům. Tam, kde mají aspoň trochu ochranu před mrazem. Po 40 dnech můžete sklízet. Vodnice (tuříny) patří k těm druhům zeleniny, které klima podzimu vyhovuje pro růst více, než léto. Slunce pro ni zdaleka není takovou prioritou, jako dostatečná zálivka. Takže když jí nic nevysušuje, má potenciál. Sklízet můžete za 40-50 dnů, a sklizeň nezastaví ani teploty klesající pod nulu. U špenátů záleží na odrůdě, kterou vyberete. Kromě typicky jarních a pozdních, podzimních, jsou totiž k dostání i odrůdy přezimující. Je jen na vás, jestli je sklidíte za 40-50 dní od výsevu, anebo je necháte přezimovat do jara, kdy znovu obrazí. Hrášek se dá vysít i na pozdní jaro, a je pořád dost velká šance, že se dočkáte lusků. Anebo můžete na tuhle ušlechtilou snahu rezignovat, a pěstovat ho jen kvůli zeleným výhonkům. Jsou chutné, šťavnaté a nasládlé. A zdravé. Chybět nemůže ani kozlíček/polníček, bohatý zdroj vitamínů, které v pošmourném podzimu jistě oceníte. Čas na výsev je nejlepší teď, a sklízet jej můžete až do prvních mrazíků. Anebo raději něco pikantnějšího? Vyzkoušejte třeba listovou hořčici. Ani té chlad v růstu nebrání, a její lístky jsou příjemně štiplavé. U teď vysetého mangoldu se ještě dočkáte šťavnatých listů, a protože je blízce příbuzný řepě, můžete vyzkoušet i ji. Tedy, tu červenou. Nedá se říct, že by nabyla nějak výrazně na objemu, ale pár kuliček do salátu to bude. Říkejte tomu vůně domácí kuchyně, protože to je kouzlo, které umí kerblík. Užitečná bylina, která umí provonět každou polévku a vývar. A neztratí se ani v salátu. Přes léto jí růst moc nejde, potřebuje vlhko a polostín. Podzim je pro ni ideálním obdobím. Další takovou „voňavkou“ pro podzim může být fenykl. Předlouhou vegetační dobu má i pórek. Jeho štiplavě zelený stonek vám zpestří kuchyni, a dodá jí svěží kouzlo. Skoro jako na jaře (on si totiž od jara umí na sklizeň počkat – klidně i 200 dní). Když vyberete tu správnou odrůdu, můžete jej držet na záhoncích až do prvního sněhu. Ředkvičky jsou jasnou volbou, teoreticky je do prvních mrazů dokážete otočit na záhoncích ještě 2x. Abyste si ale pojistili úspěch, bude zapotřebí koukat na předpověď počasí, a na noc je překrývat netkanou fólií. Promrzly by snadno. Kořenovou zeleninu, kterou jste vysadili pozdě, už teď nemá v zemi moc co ohrozit. Takže při správném načasování ji můžete sklízet i do pozdějšího podzimu. Pokud jde o nadzemní zelené části, i teď se dá udělat paráda s vysetou naťovou petrželí.Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz