1.1. Ploty a legislativa 1.2. Zděný plot 1.3. Kámen nebo tvarovky? 1.4. Stavba zděného plotu 1.5. Uložení základů 1.6. Design a možnosti betonových plotů 1.7. Kované ploty 1.8. Další materiály pro stavbu plotu 1.9. Souhrn materiálů pro stavbu plotu: 1.10. Výška plotu a jeho účel 1.11. Pěstujeme živý plot 1.12. Založení živého plotu 1.13. Údržba živého plotu 1.14. Obnova zanedbaných živých plotů 1.15. Druhová skladba živého plotu 1.1. Ploty a legislativa 1.2. Zděný plot 1.3. Kámen nebo tvarovky? 1.4. Stavba zděného plotu 1.5. Uložení základů 1.6. Design a možnosti betonových plotů 1.7. Kované ploty 1.8. Další materiály pro stavbu plotu 1.9. Souhrn materiálů pro stavbu plotu: 1.10. Výška plotu a jeho účel 1.11. Pěstujeme živý plot 1.12. Založení živého plotu 1.13. Údržba živého plotu 1.14. Obnova zanedbaných živých plotů 1.15. Druhová skladba živého plotu Našemu domu by měl odpovídat a doplňovat jej především materiál, který je pro konstrukci plotu použit. Stejně bychom neměli obehnat malý pozemek mohutným a vysokým plotem. Dřevěnou stavbu plotem betonovým a podobně. Ohled bychom měli brát i na ploty našich sousedů, aby zrovna ten náš nebyl tím, který nezapadne. Pokud ale naopak nemá dobrý vkus náš soused, není se čeho bát. Kombinovat můžeme i několik různých materiálů, maximálně však tři a ideálně nejvýš dva. 1.1. Ploty a legislativa Málokdo si uvědomuje, že povinnost vystavět kolem svého pozemku plot, ve většině případů neexistuje ani u nás. Na západ od nás je naprosto běžné, že jednotlivé pozemky kolem obytných domů oplocené nejsou a domy jsou tak vlastně volně postavené do krajiny. Občas se setkáme s umělým zvlněním terénu a na jednotlivých prvcích v zahradách poznáme, jak hluboko má konkrétní majitel do kapsy, či kolik má na svou zahradu vlastně času. U nás se však běžně ustálilo pravidlo, že pozemek má být oplocen. To se pak odrazilo i do postojů některých pracovníků stavebních úřadů. Pokud je totiž pro konkrétní lokalitu vydané územní rozhodnutí, často je v něm zmíněn i způsob oplocení pozemků. Především pak výška plotů, materiál, který lze použít a někdy dokonce i průhlednost. Územní rozhodnutí má samozřejmě sílu zákona, je-li pravomocné. Na druhou stranu však neexistuje předpis, který by nám doslova přikazoval plot kolem našeho pozemku s rodinným domem vybudovat. Podle platných zákonů záleží jen na stavebníkovi, konkrétně jeho finančních možnostech a vkusu, případně pro něj nezbytném pocitu bezpečí. Existuje jediný zákonný důvod, kdy je plot nutný. Je to v případě, že by činnost na pozemku mohla obtěžovat sousedy. Našemu domu by měl odpovídat a doplňovat jej především materiál, který je pro konstrukci plotu použit. Stejně bychom neměli obehnat malý pozemek mohutným a vysokým plotem. Dřevěnou stavbu plotem betonovým a podobně. Ohled bychom měli brát i na ploty našich sousedů, aby zrovna ten náš nebyl tím, který nezapadne. Pokud ale naopak nemá dobrý vkus náš soused, není se čeho bát. Kombinovat můžeme i několik různých materiálů, maximálně však tři a ideálně nejvýš dva. 1.1. Ploty a legislativa Málokdo si uvědomuje, že povinnost vystavět kolem svého pozemku plot, ve většině případů neexistuje ani u nás. Na západ od nás je naprosto běžné, že jednotlivé pozemky kolem obytných domů oplocené nejsou a domy jsou tak vlastně volně postavené do krajiny. Občas se setkáme s umělým zvlněním terénu a na jednotlivých prvcích v zahradách poznáme, jak hluboko má konkrétní majitel do kapsy, či kolik má na svou zahradu vlastně času. U nás se však běžně ustálilo pravidlo, že pozemek má být oplocen. To se pak odrazilo i do postojů některých pracovníků stavebních úřadů. Pokud je totiž pro konkrétní lokalitu vydané územní rozhodnutí, často je v něm zmíněn i způsob oplocení pozemků. Především pak výška plotů, materiál, který lze použít a někdy dokonce i průhlednost. Územní rozhodnutí má samozřejmě sílu zákona, je-li pravomocné. Na druhou stranu však neexistuje předpis, který by nám doslova přikazoval plot kolem našeho pozemku s rodinným domem vybudovat. Podle platných zákonů záleží jen na stavebníkovi, konkrétně jeho finančních možnostech a vkusu, případně pro něj nezbytném pocitu bezpečí. Existuje jediný zákonný důvod, kdy je plot nutný. Je to v případě, že by činnost na pozemku mohla obtěžovat sousedy. Platné je pouze velmi nejasné pravidlo, že „oplocení pozemku nesmí svým tvarem, rozsahem a použitým materiálem narušit charakter stavby na pozemku a staveb v jeho okolí.“ Výklad takového pravidla však může být různý a také i je. Nutné je též, abychom při vyjíždění z pozemku měli dostatečný rozhled, plot nám v něm tedy nesmí bránit. Pokud jsme k oplocení svého pozemku různými regulemi nuceni, jde o mylný výklad zákona ze strany místně příslušného stavebního úřadu, nebo dokonce i památkové péče. U historických objektů totiž také neexistuje povinnost pozemek oplotit, pouze bude konkrétní řešení oplocení pozemků určitě obsahem regulativů ke konkrétnímu ochrannému pásmu kulturní památky, nebo celé památkové zóny. Pokud se pak pro plot rozhodneme a ten nebude vyšší jak 1,8 m a zároveň nebude hraničit s veřejnými komunikacemi či prostranstvími, není třeba ani ohláška stavby, ani stavební povolení. Pokud však budujeme plot do ulice, nebo bude vyšší jak 1,8 m, musíme jeho stavbu ohlásit. Můžeme si ale pomoci a sousedí-li náš plot s veřejnou komunikací či prostranstvím, stačí jej posunout o 0,5 metru do svého pozemku. Pokud ale jde o plot kolem kulturní památky, nebo stavby v památkové zóně, budeme potřebovat i vyjádření příslušného úřadu památkové péče. Platné je pouze velmi nejasné pravidlo, že „oplocení pozemku nesmí svým tvarem, rozsahem a použitým materiálem narušit charakter stavby na pozemku a staveb v jeho okolí.“ Výklad takového pravidla však může být různý a také i je. Nutné je též, abychom při vyjíždění z pozemku měli dostatečný rozhled, plot nám v něm tedy nesmí bránit. Pokud jsme k oplocení svého pozemku různými regulemi nuceni, jde o mylný výklad zákona ze strany místně příslušného stavebního úřadu, nebo dokonce i památkové péče. U historických objektů totiž také neexistuje povinnost pozemek oplotit, pouze bude konkrétní řešení oplocení pozemků určitě obsahem regulativů ke konkrétnímu ochrannému pásmu kulturní památky, nebo celé památkové zóny. Pokud se pak pro plot rozhodneme a ten nebude vyšší jak 1,8 m a zároveň nebude hraničit s veřejnými komunikacemi či prostranstvími, není třeba ani ohláška stavby, ani stavební povolení. Pokud však budujeme plot do ulice, nebo bude vyšší jak 1,8 m, musíme jeho stavbu ohlásit. Můžeme si ale pomoci a sousedí-li náš plot s veřejnou komunikací či prostranstvím, stačí jej posunout o 0,5 metru do svého pozemku. Pokud ale jde o plot kolem kulturní památky, nebo stavby v památkové zóně, budeme potřebovat i vyjádření příslušného úřadu památkové péče. Chceme-li se tedy vyhnout jakýmkoli komplikacím a plot skutečně plánujeme, určitě se nám vyplatí návrh zahrnout už do projektové dokumentace ke stavbě svého domu. Bude pak jen na nás, kdy se vlastně rozhodneme plot vystavět. V případě oplocení mezi sousedícími pozemky musí být plot vybudován přesně na hranici obou pozemků a oba sousedé si musí navzájem (vždy po dohodě konkrétního termínu) umožnit i údržbu plotu z druhé strany. Záleží vždy na tom, kdo plot vybudoval a tedy kdo je jeho vlastníkem. Obě strany se přitom musí mezi sebou dohodnout i na podílu nákladů na výstavbu a údržbu plotu. Plot totiž udržovat musíme, jelikož platná vyhláška nám říká, že oplocení pozemku nesmí ohrozit bezpečnost osob ani účastníků silničního provozu. Pokud by se nám tedy například starý zděný plot zřítil do ulice a někoho poranil, jsme odpovědni my sami (čili vlastník). Složitější jsou případy, je-li plot na hranici dvou pozemků a mezi jejich vlastníky není možná vzájemná dohoda. Potom nezbývá nic jiného, než spor řešit prostřednictvím místně příslušného stavebního úřadu, v nejhorším případě pak soudní cestou. Oplocení pozemku a sousedské vztahy jsou velmi problematickou záležitostí. Nevíte si rady s realizací plotu na hranici pozemku vašeho souseda, nebo jste naopak přesvědčeni, že vás váš soused stavbou plotu poškozuje? Inspirujte se na následujících odkazech v naší stavební poradně: 'Realizace plotu a zásah na pozemek souseda' 'Oplocení na hranici pozemku' 'Oplocení na společné hranici pozemku' 'Sousedův záměr zděného oplocení na hranici pozemku' 'Stavba oplocení na hranici pozemků' 'Údržba oplocení na společné hranici pozemku' 'Stavba oplocení bez souhlasu souseda' 1.2. Zděný plot Zděné ploty řadíme mezi ty nejstabilnější. Poskytují nám i nejvíc soukromí, jelikož jsou absolutně neprůhledné. Zděné ploty můžeme postavit z klasických cihle, cihel vápenopískových, pálené hlíny, omítnutých broušených cihelných bloků, bloků kameninových, kamení a dalších materiálů. Zděný plot může, ale nemusí být omítnutý. Záleží jen na našem rozhodnutí a představě, přičemž některé materiály omítnutí vyloženě vylučují. Není však nutné, aby plot byl celý zděný. Běžná jsou i řešení, kdy nejprve vybudujeme základy a sloupky a část výplně zděného plotu (často i větší) doplníme jiným materiálem. Taková výplň může být kovaná, dřevěná a podobně. Rovněž můžeme pevně zabudovat pouze sloupky a z jiného materiálu budovat veškerou výplň (po celém obvodu plotu). Tradičně u nás v plotech převažovaly materiály jako dřevo, kámen a cihly. Dnešní ploty ale často doplňujeme kovy, betonem, ale i plasty nebo dřevoplastovými prkny. Luxusním řešením jsou pak plotové výplně ze zakázkově (například kovářem) vyrobených ocelových prutů. Takové řešení je však i velmi drahé. 1.3. Kámen nebo plotové tvarovky? Kamenem obkládáme plotovou podezdívku, nebo z něj stavíme celé ohradní zdi. Z tvarovek ale můžeme postavit podezdívky se sloupky, nebo pouze sloupky a do nich pak instalujeme plotovou výplň z různých materiálů (již zmíněný kov, dřevo, dřevoplast a jejich kombinace, ale i plech). Pohledové zdivo plotu však můžeme postavit i z lícových cihel, cihel vápenopískových, betonových tvarovek a šamotek. Než ale svůj plot začneme stavět, je nutné ověřit skutečné rozměry pozemku a nevyhneme se ani dohodě se sousedy. Až poté se nakreslí plán plotu, zahrnující i koncové a rohové sloupky, vstupní branku a bránu pro vjezd našeho automobilu. 1.4. Stavba zděného plotu Všechny sloupky našeho plotu musí být stejně vysoké a osazujeme je zásadně svisle. Ať už se ale rozhodneme pro jakýkoli materiál, je nejprve nutné zajistit dostatečnou stabilitu plotu. Tu určuje nosná konstrukce, a to bez ohledu na plné vyzdění, nebo výplň z odlišných materiálů. Základem plotu jsou jako u stavby domu kvalitní základy. Nejprve tedy musíme těžkou stavební technikou (ručně by to bylo ve většině případů příliš pracné a časově náročné) vyhloubit základovou spáru. Ta bude vždy širší v místech, kde umístíme sloupky. Platí pravidlo, že sloupek je s výjimkou po celé délce stejně širokých ohradních zdí nejdůležitějším konstrukčním prvkem nového plotu. Nezáleží už na tom, zda nám vyrůstá z podezdívky, nebo má samostatný základ. Podstatná je jeho stabilita. Čím pevnější je totiž sloupek, tím pevnější je nakonec i celý plot. Na druhou stranu ale plot mít sloupky nemusí. 1.4. Stavba zděného plotu Všechny sloupky našeho plotu musí být stejně vysoké a osazujeme je zásadně svisle. Ať už se ale rozhodneme pro jakýkoli materiál, je nejprve nutné zajistit dostatečnou stabilitu plotu. Tu určuje nosná konstrukce, a to bez ohledu na plné vyzdění, nebo výplň z odlišných materiálů. Základem plotu jsou jako u stavby domu kvalitní základy. Nejprve tedy musíme těžkou stavební technikou (ručně by to bylo ve většině případů příliš pracné a časově náročné) vyhloubit základovou spáru. Ta bude vždy širší v místech, kde umístíme sloupky. Platí pravidlo, že sloupek je s výjimkou po celé délce stejně širokých ohradních zdí nejdůležitějším konstrukčním prvkem nového plotu. Nezáleží už na tom, zda nám vyrůstá z podezdívky, nebo má samostatný základ. Podstatná je jeho stabilita. Čím pevnější je totiž sloupek, tím pevnější je nakonec i celý plot. Na druhou stranu ale plot mít sloupky nemusí. 1.5. Uložení základů Základy podezdívky, sloupků, nebo ohradních zdí zásadně ukládáme až do nezámrzné hloubky (alespoň 80 centimetrů hluboko). Ve výše položených oblastech s chladnějším klimatem jdeme až do hloubky 120 centimetrů. Pokud nepůjdeme do nezámrzné hloubky, mohla by zamrzlá voda plot v zimě nadzvedávat a tedy ničit jeho základy a nosnou konstrukci. Základovou spáru vyléváme betonem, stejně jako základovou spáru domu. Přitom je vhodné tento beton prokládat kameny. Uspoříme tak na materiálu a přebytečných kamenů je na našem území všude dostatek. Zároveň je vhodné použít armovací síť, nebo ocelové pruty. Základy nakonec musíme od vyzděné části plotu izolovat hydroizolací (běžnými asfaltovými pásy). Pro první řadu podezdívky plotu pak můžeme použít i betonové tvárnice na způsob ztraceného bednění, vylitého betonem stejné jakosti, jaký jsme použili do základové spáry. Poté můžeme zdít předem zvoleným materiálem a tedy realizovat svou představu. Betonovat ale můžeme i jen běžné ocelové sloupky a plot vypnit dříve hojně užívaným pletivem. Pletiva se už dnes liší svými vzory i použitým materiálem. I pro plot dřevěný nám přitom postačí jen kvalitně postavené sloupky - zděné, betonové, ale i kovové. To samé platí i pro plech, plast a dřevoplast. 1.6. Design a možnosti betonových plotů Překvapující jsou designové možnosti betonových plotů skládaných z prefabrikovaných dílců. Jejich široká nabídka zahrnuje vzhled přírodního kamene, elegantní oblé tvary, efektní kombinace s průhledovými mřížkami nebo atraktivní reliéfy s přírodními motivy. Čistě moderní varianty mohou doplnit renesanční balustrády a kromě několika desítek designových možností betonových plotů můžeme vybírat i ze zajímavých barevných provedení. Betonový plot se skládá z jednotlivých dílců, které se liší pestrou nabídkou tvarů a různými rozměry. Tloušťka plotu se odvíjí od jeho druhu. Pokud chceme jednostranný plot (se strukturovaným motivem na jedné straně), vybíráme z tloušťky od 3 do 5 cm. Nabídka oboustranných plotů se pohybuje v tloušťkách od 3 do 10 cm. Dílce betonových plotů váží kolem 65 až 85 kg a montáž každého z nich proto běžně trvá asi kolem hodiny. Pokud však jeden dílec namontujeme, máme běžně hotové 2 metry délky plotu. A dojde-li k nevratnému poškození jednoho dílce, můžeme jej snadno vyměnit. 1.6. Design a možnosti betonových plotů Překvapující jsou designové možnosti betonových plotů skládaných z prefabrikovaných dílců. Jejich široká nabídka zahrnuje vzhled přírodního kamene, elegantní oblé tvary, efektní kombinace s průhledovými mřížkami nebo atraktivní reliéfy s přírodními motivy. Čistě moderní varianty mohou doplnit renesanční balustrády a kromě několika desítek designových možností betonových plotů můžeme vybírat i ze zajímavých barevných provedení. Betonový plot se skládá z jednotlivých dílců, které se liší pestrou nabídkou tvarů a různými rozměry. Tloušťka plotu se odvíjí od jeho druhu. Pokud chceme jednostranný plot (se strukturovaným motivem na jedné straně), vybíráme z tloušťky od 3 do 5 cm. Nabídka oboustranných plotů se pohybuje v tloušťkách od 3 do 10 cm. Dílce betonových plotů váží kolem 65 až 85 kg a montáž každého z nich proto běžně trvá asi kolem hodiny. Pokud však jeden dílec namontujeme, máme běžně hotové 2 metry délky plotu. A dojde-li k nevratnému poškození jednoho dílce, můžeme jej snadno vyměnit. 1.7. Kované ploty Kované ploty nabízí univerzální řešení pro každý exteriér. Efektivní kovářské prvky dodávají plotu originalitu a velkou estetickou hodnotu. Řeč je o plotech s drobnými či většími ozdobami (třeba uprostřed dílce), které celek příjemně oživují. Možné je však pořídit i ploty s propracovanou celkovou strukturou vzoru. V nabídce ale najdeme i střídmé, elegantní ploty s důrazem na jednoduchost. Linie plotů může být klasická horizontální nebo s jemným klenutím v horní části. Vybírat můžeme i z různých typů zakončení plotu: špičatými tvary, oblým zakončením, špičkami ve tvaru lístku nebo zploštělými konci. Základní konstrukce je provedena z kvalitních ocelových profilů a všechny ploty mají povrch upraven žárovým pozinkem. 1.7. Kované ploty Kované ploty nabízí univerzální řešení pro každý exteriér. Efektivní kovářské prvky dodávají plotu originalitu a velkou estetickou hodnotu. Řeč je o plotech s drobnými či většími ozdobami (třeba uprostřed dílce), které celek příjemně oživují. Možné je však pořídit i ploty s propracovanou celkovou strukturou vzoru. V nabídce ale najdeme i střídmé, elegantní ploty s důrazem na jednoduchost. Linie plotů může být klasická horizontální nebo s jemným klenutím v horní části. Vybírat můžeme i z různých typů zakončení plotu: špičatými tvary, oblým zakončením, špičkami ve tvaru lístku nebo zploštělými konci. Základní konstrukce je provedena z kvalitních ocelových profilů a všechny ploty mají povrch upraven žárovým pozinkem. 1.8. Další materiály pro stavbu plotu Nejlevnější a nejméně pracná je stavba plotu z hotových prefabrikátů. Z typizovaných dílů sestavíme plné ohradní zdi, ploty s podezdívkou či ploty s různými výplněmi. Praktické a nejčastěji používané jsou univerzální zdící tvarovky z vibrolisovaného betonu. Mají pevnou, lehce porézní strukturu, jsou mrazuvzdorné, trvanlivé a svým vzhledem připomínají přírodní pískovec. Jejich rozměry jsou 195 x 190 x 390, 150 x 150 x 400 a 200 x 200 x 400 mm. Nejběžnějším a nejlevnějším materiálem pro plotové výplně je drátěné pletivo. Pokud ale drátěné pletivo, je nejvhodnější pletivo potažené plastem, které se snadno udržuje a nemusíme jej jakkoli povrchově upravovat nátěry. U drátěného plotu je ale nutné rohové sloupky opatřit vzpěrami. Jinak neodolají tlaku napínacích drátů. Napínací dráty umisťujeme na spodní a horní linie plotu a k nim (stejně jako k ocelovým sloupkům) upevňujeme pletivo. Hloubka výsadby je vždy závislá na výšce krčku kmene. Nesmí přitom o víc jak 5 centimetrů překročit výsadbu v kontejneru (sazenice kontejnerované) či ve školce (sezenice prostokořenné). Příliš hluboká výsadba není vhodná, kořeny pak trpí nedostatkem vzdušného kyslíku a rychlost růstu sazenic se tak zpomalí. A pokud je výsadba naopak příliš mělká, kořeny mohou vyschnout a sazenice nám prostě odumřou. Během výsadby jámu vysypeme zeminou, kterou přitlačíme. Odstraníme tak vzduchové dutiny. Volně rostoucím dřevinám opadavým musíme hned po výsadbě upravit tvarovacím řezem korunu. Nakonec svůj nově vysazený živý plot pořádně zalijeme a zakryjeme alespoň 10 centimetrů vysokou vrstvou mulče. 1.9. Souhrn materiálů pro stavbu plotu: Betonové základy pro zdivo a sloupky, prokládané či neprokládané kamením a armované armovacím pletivem či ocelovými pruty. Plastové základy plotu, umístěné mezi jednotlivými sloupky, které svým provedením umožní vysekat trávu sekačkou až k hranici plotu. Železobetonová stěna s pohledovým betonem silným 15 centimetrů. Takový plot je bez jakékoli údržby. Betonové tvárnice vylité betonem. Plot z nich je opět bezúdržbový. Zeď postavená z lícových cihel či cihel vápenopískových. Plot z nich je opět bez údržby. Použít můžeme i panely svařované z pozinkovaného či poplastovaného drátu, které jsou opět bez údržby. Plot plastový, nebo z pozinkovaného či poplastovaného drátěného pletiva. Plot s dřevěnou výplní, kterou je nutné ošetřovat pravidelnými nátěry. Běžné jsou dřevěné plaňky, které však mohou být i z bezúdržbového dřevoplastu. Výplň plotu může být i svařovaná z ocelových profilů a litinová nebo kovaná. Takový plot musíme ošetřovat nátěry. Bezúdržbový je také plot s hliníkovou výplní. Plot můžeme vystavět třeba i z opracovaných pískovcových kvádrů. Mezi nejluxusnější řešení patří kombinace zděného plotu a ručně zpracovaného kovu (kovářem) s uměleckými návrhy skleněných vitráží či skleněných nebo porcelánových mozajek. A nakonec musíme zmínit velmi praktické řešení, plot živý, často kombinovaný s různými variantami plotu neživého. 1.10. Výška plotu a jeho účel Vzhled a účel oplocení jsou závislé nejen na použitém materiálu a vypracování detailů, ale i výšce. Respektive též opačně, výška plotu je závislá na jeho účelu. Oplocení vysoké do 1 metru je nenápadné a při vhodné výsadbě ho téměř nezpozorujeme. Jeho ochranný účinek je ale nepatrný. Plot, který je vysoký do 150 cm, tvoří jasné ohraničení pozemku, přitom však nepřekáží našemu oku. Plot nad 150 cm už působí prostorotvorně a při výšce nad 180 cm jde o pohledovou bariéru. To je také výška, která zvedá náklady na realizaci i nároky na stabilitu konstrukce. Přitom už definuje povinnost ohlášení stavby plotu na stavebním úřadu. Pro plot je proto ideální výška mezi 150 a 180 centimetry. Pokud nám ale tato výška jako zábrana nestačí a nechceme mít vyšší neprůhledný plot, je vhodné pevné oplocení doplnit výsadbou živého plotu. 1.11. Pěstujeme živý plot Vypěstování živého plotu je poměrně náročný proces, který trvá roky. Na začátku nás čeká správná výsadba vhodně zvolených dřevin (nejčastěji keřů). Důležitá je výška, šířka a rychlost růstu konkrétních dřevin, jejich nároky na světlo, teplotu, půdu i vláhu, ale i velikost a barva listů nebo jehličí. Krásný vysoký plot vypěstujeme z tisu, zeravu, pámelníku, borovice, smrku a dalších druhů. Vhodné jsou pak kombinace dřevin, kdy zevnitř zahrady nestojíme před plotem, ale postupně se zhušťujícím společenstvím rostlin. Pouze z vnější strany pak můžeme takový plot zastřihávat do pravidelných tvarů. Živý plot ochrání naši zahradu nejen před vetřelci a pátravými zraky sousedů, ale třeba i nežádoucím větrem, nebo prachem, hlukem ulice a podobně. Použít ale můžeme i běžné opadavé dřeviny, které jinak dorůstají velkých rozměrů. Záleží už jen na jejich úpravě. Mezi ně patří buk, lípa, javor, hloh a další. Pro nižší živý plot se doporučuje ptačí zob, zimolez, břečťan a jiné. Už zmíněným smíšeným živým plotům říkáme tapisérie. Vytváříme je kombinací dvou až tří druhů dřevin, které se střídají v minimálně metrovém odstupu. Osvědčená je třeba kombinace tisu a hlohu. Pro tapisérie používáme stálezelené a opadavé dřeviny. Velmi efektně je pak můžeme doplnit kvetoucími druhy a rostlinami s plody. Výjimkou nejsou ani smrky, okrasné jabloně a jiné dřeviny. Pozor musíme dát především na vyholující druhy, které nám sice po obvodu vytvoří hustou a neprůstupnou hradbu, ovšem až od určité výšky. Proto je nutné kombinovat dřeviny vyholující a nevyholující. 1.12. Založení živého plotu Místo, kam budeme rostliny sázet, musíme s předstihem připravit a přihnojit. Zkrátíme tak čas mezi nákupem a výsadbou dřevin. Většina dřevin má pro svůj správný růst ráda upravený půdní profil v hloubce 0,5 až 1 metr. Buďto vykopeme celý pás, nebo jen dílčí jámy v řadě za sebou. Vykopanou zeminu smísíme s kvalitním kompostem a pokud plánujeme jarní výsadbu (běžně se živé ploty zakládají na podzim, počínaje zářím), měli bychom přidat pomalu rozpustné minerální hnojivo. Dno a boky vykopané jámy rozrušíme rycími vidlemi. Kořeny sazenic nám budou snadněji pronikat do okolní půdy. Sazenice můžeme vysazovat buďto prostokořenné, nebo kontejnerované (s kořenovým balem). U kontejnerovaných sazenic musíme ještě před výsadbou zkontrolovat, zda je kořenový bal důkladně provlhčený. Pokud není či je dokonce vyschlý, ponoříme jej i s kontejnerem na několik minut do vody. Až poté sazenici velmi opatrně vyjmeme z nádoby, abychom nepoškodili její kořenové vlásky. Konce kořenů jemně uvolníme z balu, čímž sazenici usnadníme její rozrůstání. Zároveň je nutné odstřihnout poškozené kořeny nebo poškozené nadzemní části každé sazenice. Hloubka výsadby je vždy závislá na výšce krčku kmene. Nesmí přitom o víc jak 5 centimetrů překročit výsadbu v kontejneru (sazenice kontejnerované) či ve školce (sezenice prostokořenné). Příliš hluboká výsadba není vhodná, kořeny pak trpí nedostatkem vzdušného kyslíku a rychlost růstu sazenic se tak zpomalí. A pokud je výsadba naopak příliš mělká, kořeny mohou vyschnout a sazenice nám prostě odumřou. Během výsadby jámu vysypeme zeminou, kterou přitlačíme. Odstraníme tak vzduchové dutiny. Volně rostoucím dřevinám opadavým musíme hned po výsadbě upravit tvarovacím řezem korunu. Nakonec svůj nově vysazený živý plot pořádně zalijeme a zakryjeme alespoň 10 centimetrů vysokou vrstvou mulče. 1.13. Údržba živého plotu Na údržbu živého plotu musíme dbát neustále. To je jeho velká nevýhoda. Odměnou je však ohraničení našeho pozemku přírodou, a to dokonce přirozeným lapačem prachu a nečistot, které se k nám derou z okolí. Musíme si uvědomit, že chceme živý plot a nikoli jen pouhou houštinu, běžnou na okrajích lesa. Nezbytný je především pravidelný výchovný řez. Neobejdeme se však ani bez pravidelného vedení živého plotu. Nejdůležitější je přitom řez v prvních dvou letech růstu vysázených dřevin. Na druhou stranu ale není tvarování živého plotu nezbytnou podmínkou. Vždy záleží na typu živého plotu a druhu zvolených dřevin. Jinak zapěstujeme jehličnany a jinak opadavé listnaté stromy. Především nízko rozvětvující listnáče musíme hned při výsadbě razantně seříznout o celou jednu třetinu a tento razantní zásah opakujeme i v druhém roce. Dřevina se nám krásně rozvětví těsně nad zemí a teprve pak může vytvořit hustý porost. Řez ve druhém roce však provádíme až po opadání listí. Ještě razantněji musíme tvarovat divoce rostoucí dřeviny vzpřímené, a to řezem na 30 až 15 centimetrů od země. V období pozdního léta pak dotvarujeme jejich boční výhony. Nakonec během druhé zimy od výsadby odstraníme hlubokým řezem 50% loňského obrostu. Teprve takto razantní výchovný řez zaručí vytvarování boků živého plotu v šikmém sklonu. Živý plot zásadně rozšiřujeme od vrcholu k úpatí a na konkrétním úhlu už nezáleží (ten je závislý na nás a zvolených druzích dřevin). Takový živý plot snáz odolává silnému větru a tlusté sněhové pokrývce a má zajištěn i dostatečný přísun denního světla. Jehličnany a jiné stálezelené dřeviny vyžadují v prvních letech jen řez bočních větví. Jsou tedy na výchovu méně náročné. Vrcholovému výhonu musíme nechat volný růst až do požadované výšky živého plotu, než jej zastřihneme. Do průběžné údržby plotu pak patří i pravidelné mulčování a přihnojování. A v prvních letech je nezbytné i pravidelné zalévání. Hnojíme vždy na jaře vyváženým hnojivem a již vzrostlý živý plot tvarujeme dvakrát do roka - na jaře a na konci léta. Použít můžeme velké nůžky i takzvané plotostřihy a k udržení tvaru plotu nám pomůže napnutý provázek, nebo předem zhotovená forma. 1.14. Obnova zanedbaných živých plotů Obnovit můžeme i zanedbané, poškozené a přerostlé živé ploty. Přitom záleží i na druhu dřeviny, kterou obnovujeme. Snadno obnovíme třeba habr, zimolez, tis, ale i jiné. Stálezelené druhy dřevin obnovujeme v půlce jara a opadavé v zimě, respektive po opadání listí. Obnovu provedeme hlubokým řezem, a to hned nadvakrát. První sezónu jednu stranu plotu a druhou sezónu druhou. Jeden rok před obnovou však musíme živý plot dostatečně přihnojovat a hnojení zopakujeme i po obnově. 1.11. Pěstujeme živý plot Vypěstování živého plotu je poměrně náročný proces, který trvá roky. Na začátku nás čeká správná výsadba vhodně zvolených dřevin (nejčastěji keřů). Důležitá je výška, šířka a rychlost růstu konkrétních dřevin, jejich nároky na světlo, teplotu, půdu i vláhu, ale i velikost a barva listů nebo jehličí. Krásný vysoký plot vypěstujeme z tisu, zeravu, pámelníku, borovice, smrku a dalších druhů. Vhodné jsou pak kombinace dřevin, kdy zevnitř zahrady nestojíme před plotem, ale postupně se zhušťujícím společenstvím rostlin. Pouze z vnější strany pak můžeme takový plot zastřihávat do pravidelných tvarů. Živý plot ochrání naši zahradu nejen před vetřelci a pátravými zraky sousedů, ale třeba i nežádoucím větrem, nebo prachem, hlukem ulice a podobně. Použít ale můžeme i běžné opadavé dřeviny, které jinak dorůstají velkých rozměrů. Záleží už jen na jejich úpravě. Mezi ně patří buk, lípa, javor, hloh a další. Pro nižší živý plot se doporučuje ptačí zob, zimolez, břečťan a jiné. Už zmíněným smíšeným živým plotům říkáme tapisérie. Vytváříme je kombinací dvou až tří druhů dřevin, které se střídají v minimálně metrovém odstupu. Osvědčená je třeba kombinace tisu a hlohu. Pro tapisérie používáme stálezelené a opadavé dřeviny. Velmi efektně je pak můžeme doplnit kvetoucími druhy a rostlinami s plody. Výjimkou nejsou ani smrky, okrasné jabloně a jiné dřeviny. Pozor musíme dát především na vyholující druhy, které nám sice po obvodu vytvoří hustou a neprůstupnou hradbu, ovšem až od určité výšky. Proto je nutné kombinovat dřeviny vyholující a nevyholující. Pro venkovské a rekreační stavby, ale i mnohé jiné, se výborně hodí ploty z dřevěných latí a prken. Dřevěné ploty jsou však velmi náročné na údržbu a mají krátkou životnost, kterou ovlivníme jedině důkladnou impregnací. Dřevo je proto nahrazováno díly z dževoplastu, nebo plastu s povrchovou úpravou do dezénu dřeva. Výborně se pro tento účel hodí i tepelně upravené dřevo (Thermowood). Potřebujeme-li oplotit honosná a historická sídla, můžeme využít i montovaný systém plotů z hliníkových prvků, povrchově upravených práškovou vypalovanou barvou. Tyto díly se spojují pomocí šroubů krytých v lištách. Z mnoha samostatných prvků tak můžeme vytvářet celou řadu složitých motivů a ornamentů. 1.15. Druhová skladba živého plotu Nikdy nesmíme zapomenout, že na vhodné druhové skladbě záleží nejvíc. Ta může náš živý plot posunout dokonce až k hranicím uměleckého díla. Některé druhy začnou po určité době od země vyholovat. A chceme-li plot opravdu neprodyšný, musíme vyholující druhy doplnit dřevinami, které nevyholují, nebo se vyholujících dřevin úplně vzdát. Opravdový mistr pak bere ohled i na to, kdy které dřeviny kvetou, jaké mají plody, ale i barvy a tvary listů a svou texturu. Nezapomene ani na barvu listí na podzim u dřevin opadavých a hraje si tak už doslova s obrazy. Jako by maloval a zahradnické řemeslo posouvá až do uměleckého oboru. Takový živý plot postupně nakvétá, mění barvy, opadává a ani jeho celkový tvar nemusí být jen pravidelný. Některé dřeviny mohou z celku vyčnívat a doplňovat jej vlastním tvarem a zahradník se tak stává malířem i sochařem. Pokud se však na podobné experimenty sami necítíte, oslovte odborníky, kteří vaši fantazii rozproudí a ukážou vám cestu. 1.15. Druhová skladba živého plotu Nikdy nesmíme zapomenout, že na vhodné druhové skladbě záleží nejvíc. Ta může náš živý plot posunout dokonce až k hranicím uměleckého díla. Některé druhy začnou po určité době od země vyholovat. A chceme-li plot opravdu neprodyšný, musíme vyholující druhy doplnit dřevinami, které nevyholují, nebo se vyholujících dřevin úplně vzdát. Opravdový mistr pak bere ohled i na to, kdy které dřeviny kvetou, jaké mají plody, ale i barvy a tvary listů a svou texturu. Nezapomene ani na barvu listí na podzim u dřevin opadavých a hraje si tak už doslova s obrazy. Jako by maloval a zahradnické řemeslo posouvá až do uměleckého oboru. Takový živý plot postupně nakvétá, mění barvy, opadává a ani jeho celkový tvar nemusí být jen pravidelný. Některé dřeviny mohou z celku vyčnívat a doplňovat jej vlastním tvarem a zahradník se tak stává malířem i sochařem. Pokud se však na podobné experimenty sami necítíte, oslovte odborníky, kteří vaši fantazii rozproudí a ukážou vám cestu. Ještě razantněji musíme tvarovat divoce rostoucí dřeviny vzpřímené, a to řezem na 30 až 15 centimetrů od země. V období pozdního léta pak dotvarujeme jejich boční výhony. Nakonec během druhé zimy od výsadby odstraníme hlubokým řezem 50% loňského obrostu. Teprve takto razantní výchovný řez zaručí vytvarování boků živého plotu v šikmém sklonu. Živý plot zásadně rozšiřujeme od vrcholu k úpatí a na konkrétním úhlu už nezáleží (ten je závislý na nás a zvolených druzích dřevin). Takový živý plot snáz odolává silnému větru a tlusté sněhové pokrývce a má zajištěn i dostatečný přísun denního světla. Jehličnany a jiné stálezelené dřeviny vyžadují v prvních letech jen řez bočních větví. Jsou tedy na výchovu méně náročné. Vrcholovému výhonu musíme nechat volný růst až do požadované výšky živého plotu, než jej zastřihneme. TIP: PlayBlok - chytré a jednoduché řešení pro váš plotStavba plotu s tvarovkami KB-BLOK je zábava. Nevěříte? Vyzkoušejte unikátní systém stavby plotových zdí metodou stavby „na sucho', bez použití malty a spárování. Tvarovky se na sebe skládají na sucho, pohledovou spáru tvoří pouze zkosené nebo pravoúhlé hrany. Manipulace s bloky je velice snadná a při dodržení doporučených postupů zdění zvládne práci i šikovný kutil. Základní tvarovka má větší rozměr než klasické tvarovky – 400 x 200 x 200 mm a tím ušetříte jednu tvarovku na metr čtvereční. Tvarovky jsou vyráběny v různých velikostech, včetně např. tvarovky poloviční nebo sloupové. Povrch tvarovek PlayBlok může být hladký, štípaný a škrábaný, vyráběny jsou v nepřeberném množství barevných odstínů, včetně odstínů vícebarevných (multicolor).Pokud však zatoužíte po něčem jiném, než je klasická „rovná“ zeď, řešením je pro vás plotová zeď vystavěná pomocí tvarovek WallFishBlok, které jsou na pohledových stranách obloukově zvlněné a při vyskládání vytváří zajímavý a originální zvlněný tvar. Další možností originálního a netradičního vzhledu zdi je použití nové tvarovky PlayBlok 100 (výšky 100 mm).Rozšířením systému o novou řadu tvarovek výšky 100 mm (400 x 200 x 100 a 200 x 200 x 100) jsme docílili ještě větší variability a především netradičních a originálních skladeb plotových polí. Nové tvarovky můžete použít samostatně, kombinovat se základní řadou tvarovek PlayBlok, a hlavně, dle libosti kombinovat nejen barvy, ale i povrchové úpravy. Zkrátka kdo rád staví, ten se baví!
