Skoro by se chtělo říci: „Proč maji v Ostravě kratke zobaky? Že maji modre slimaky!“ Ne že by snad důvodem zářivě modré barvy těchto slimáků byla místní těžba uhlí a průmysl, nejsou to žádní ropáci. Ba naopak a vlastně byste je asi zrovna v Ostravě hledali dost těžko, patří totiž mezi indikátory čistého životního prostředí. Modranka karpatská (Bielzia coerulans) patřící do čeledi slimákovití (Limacidae) je vlastně karpatský endemit vyskytující se pouze v listnatých a smíšených lesích Karpat střední a východní Evropy. U nás byl tento suchozemský nahý plž opakovaně pozorován (a dosud je nacházen) především v Moravskoslezských Beskydech. Spíše výjimečně se pak vyskytuje i v Bílých Karpatech, Oderských vrších, Žďárských vrších, Rychlebských horách, Jeseníkách a na Králickém Sněžníku. Jediný nález mimo výše uvedené oblasti byl oficiálně zaznamenán v Uhlířských Janovicích ve Středočeském kraji, předpokládá se však, že sem byl plž zavlečen v hlíně spolu s lesnickými sazenicemi. Například ve slovenských Tatrách se modranka karpatská vyskytuje až do výšky 1900 m. n. m.. Modranka karpatská vlastně dokazuje, že i mezi slimáky najdeme užitečné a vzácné druhy, nejen věčné nenažrance, kteří trápí každoročně zahrádkáře a zahradníky. Dokonce je těch vzácných z plžů mnohem více druhů oproti druhům otravným. Však uznejte, obávaný a nenáviděný plzák španělský představuje pouze jediný zavlečený druh oproti celkovým cca 240 druhům měkkýšů žijících na našem území. A právě modranka karpatská? Doslova jeden z klenotů naší přírody! Svým výskytem je modranka karpatská vázána výhradně na vlhké karpatské lesy s typickou druhovou skladbou porostů. Rostou zde především původní listnaté dřeviny, nejčastěji duby a buky. Navíc modranka karpatská preferuje místa nezasažená lidskou činností, je silně citlivá na kvalitu životního prostředí. Osidluje výhradně vlhké a stinné lokality, nesnáší horko a slunce. Často vyhledává místa u potoků, kde se za veder ráda schovává ve ztrouchnivělém dřevě, pod pařezy a kůrou stromů, případně i pod kameny, v mechu a tlejícím listí. Pro svou nenávist k sluníčku vyráží za potravou téměř výhradně v noci, kdy se živí hlavně rostlinným odpadem, houbami, spadaným listím, trávou i zbytky živočišného původu. Pohybuje se výlučně po zemi a pokud zaleze sluníčko a zaprší, vyleze i za dne. Za vytrvalých dešťů můžeme dokonce pozorovat i celé skupinky těchto plžů. A čím je modranka karpatská užitečná? Na rozdíl od nenechavého plzáka španělského se živí organickým odpadem. Vajíčka i dospělci modranek jsou navíc součástí potravy mnoha druhů hmyzu, obojživelníků, ptáků i drobných savců. V potravním řetězci lokalit svého výskytu nepostradatelný druh. Jinak se ale modranka karpatská plzákům španělským hravě vyrovná, totiž svou velikostí. Dospělý jedinec je obvykle dlouhý 12-16 centimetrů (smrštěný do 9 cm) a hraje nejrůznějšími barevnými odstíny. Modranky mají v dospělosti barvu modrou, tyrkysovou, modrozelenou, modrofialovou, případně modrohnědou. Zbarvení tohoto plže je prostě nezaměnitelné. A pozor, barva není způsobena pigmenty, nýbrž lomem světelných paprsků. Modranky jsou stejně jako jiní plži hermafrodité s jednoletým životním cyklem. Rozmnožují se od května do října, nejčastěji pak v létě. Dospělec naklade až osmdesát malých kulatých vajíček o velikosti 4-5 mm do jamky v zemi. Z nich se po třech týdnech vylíhnou malí plži, kteří jsou jinak zbarvení než rodiče. Snadno si proto mladé modranky spleteme s jedinci jiného druhu. Mladé modranky mají barvu hnědou, případně béžově hnědou, po stranách mají černohnědé pruhy, které však v dospělosti ztratí. Dospělci se vybarvují postupně od zadní části těla směrem k hlavě. Proces zbarvení tedy probíhá až v období ontogeneze. Mláďata přežijí zimu a v další sezóně se postarají o další generaci modranek, dospělci již zimu nepřežívají. Modranka karpatská je zařazena v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky, patří do zranitelné biologické skupiny živočichů (zranitelný taxon), kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku nebezpečí vyhynutí ve střednědobém období, pokud se podmínky pro jejich život nezmění. Náhodný nález modranky karpatské pouze zdokumentujte a data zašlete přírodovědcům. Pomůžete jim tak při mapování výskytu tohoto vzácného živočicha. Zdroje: medium.seznam.cz, Wikipedia, naturabohemica.cz, mollusca.sav.sk, muzeumct.cz
