Nejvíc praktická je hladká podlaha, kterou nemusíme vysávat. Renesanci prožívá linoleum dnes nazývané spíše Marmoleum, protože nabízí takové spektrum krásných barev a dekorů, o kterých se nám kdysi u 'lina' ani nesnilo. Hodí se tedy i do dětských pokojů. I když se staré dobré linoleum změnilo, stále jde o přírodní materiál na bázi lněného oleje, který vytváří zdravé prostředí v interiéru. Známe jej z bytů rodičů i prarodičů, takže víme, že přežije generace. Jak bude po letech vypadat záleží na tom, zda si občas najdeme čas na nanesení ochranné vrstvy vosku. Jinak stačí povrch pravidelně zamést nebo setřít stejně jako PVC nebo vinyl. Ten již řadíme mezi jiné materiály – umělé, ale vzhledově je rozdíl nepatrný.Klasické a přírodní podlahyDřevěné podlahy působí decentněji. Kromě luxusních vícedruhových parket nevynikají barevností, zato ale nabízejí vše, co si spojujeme s pojmem solidnost. Sendvičové podlahy mají dvě a více vrstev. S množstvím vrstev roste jejich cena, ale také životnost. Tyto vrstvy (tj. desky nebo prkna) se na sebe lepí v kolmém směru. V podlaze tedy nedochází k pnutí. Obrovská výhoda je možnost renovace zbroušením. Ztratíme tak sice asi 1 mm z tloušťky dřevní hmoty, ale podlaha pak vypadá doslova jako nová a je připravena na nový nátěr dle vašeho vkusu. Brousit lze samozřejmě i parkety. U nich se každý dílec také může skládat z více vrstev – spodní nosná je většinou z velmi odolného dubového dřeva. Je-li pro vás dřevěný masiv drahý, podobný vhled mají různé podlahové desky, které dřevní hmotu také obsahují. Umělá, ale dřevu vzhledově podobná je laminátová podlaha, která vás rozhodně vyjde levněji. Hodně snese a její údržba je jednoduchá. Nevýhodou je její vyšší hlučnost reflektující značnou tvrdost laminátu.Tam, kde jde hlavně o design a reprezentaci, volíme korkovou podlahu. Užitné vlastnosti jsou vynikající, vzhled také. Za to si ale musíme připlatit. A také za to, že na korek se dlouho čeká – narůstá velmi pomalu na kmenech korkového dubu. Podlaha z něj má hodně kladů jako jsou odolnost proti vlhkosti, tepelně i zvukově izolační vlastnosti a pružnost, která činí chůzi velmi příjemnou. Navíc tato podlaha nepřitahuje prachové částice. Pevná půda pod nohamaKvalitu podlahy z velká části tvoří to, co nevidíme. Řemeslníci musí velmi pečlivě připravit podklad. Jinak by nám hrozilo, že budeme nuceni dlouhá léta chodit po podlaze, která nepříjemně vrže nebo špatně tepelně či zvukově izoluje. Spodní vrstvu většinou tvoří beton a na něm je tlumivý násyp suché hmoty nebo minerální vata, která vyniká nehořlavostí (používají se ale i další materiály). Následovat mohou dostatečně pevné desky a to alespoň ve dvou vrstvách. Jsou k sobě slepené nebo sešroubované, aby nedocházelo k pnutí. Na ně patří kročejová izolace, která povrch také vyrovná a pak je teprve vše připraveno pro položení nášlapné vrstvy. Podlahy lité betonové Díky velké odolnosti obstojí i v průmyslových objektech, ale zdaleka se nevyužívají pouze tam. Tyto bytelné podlahy nepřenášejí otřesy a kročejový hluk. Nejsou na rozdíl od dřeva choulostivé vůči vlhkosti nebo jejímu kolísání. Podobné anhydritové podlahy vyžadují sušší prostředí (pokud na nich není stěrka jako izolační vrstva). Zato u nich stačí tenčí a tedy lehčí vrstva. Odborníci vám ji doporučí také tam, kde se na stavbu spěchá a nelze čekat na řádné vytvrdnutí betonu. Některé lité podlahy se nezakrývají. Existuje například samonivelační cementová hmota, která má díky pigmentům různé odstíny a působí sama o sobě po nanesení laku velmi dekorativně. Ať už se rozhodnete pro jakoukoli podlahu, nešetřete na ní a neslevujte z kvality a odbornosti provedení. Určitě se to do budoucna vyplatí. Zdroj: www.podlaharstvi-ravl.czZdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
